GENEALOGIE

Zdravím vespolek. Nějakou dobu už sem chodím "nasísat", ale dnes se nechávám poddat při svém pátrání a prosím o pomoc s jednou "záhadou". Chybí mi datum a místo narození u jednoho předka, viz tučně, ale nemůžu se toho dobrat.

Mezi mými předky jsou jistí Vyhlídalovi. Josef Vyhlídal (nar. kolem 1790 neznámo kde) se oženil v roce 1820 ve Velkých Opatovicích s Marianou Hrbatovou (nar. 1795 v Jaroměřicích u Jevíčka) https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/3699?image=216000010-000253-003368-000000-000884-000000-00-B02332-00280.jp2. Tento Josef Vyhlídal pracoval ve Velkých Opatovicích jako švec-tovaryš a podruh. Později se s manželkou a dětmi odstěhoval do Jaroměřic u Jevíčka, kde nabyl do vlastnictví dům (uváděn jako domkař = häusler). Zemřel roku 1858 v Jaroměřicích https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/f753c29b-addf-40d3-a4b0-0e1780f69bf6/dao/f753c29b-addf-40d3-a4b0-0e1780f69bf6/file/ad093ced-dfbd-4a7e-9766-575d7988ce90 a v matrice Z je uvedený jeho otec: ...Josef Wihlidal, gewohnenn Schaffners am herrschaft Meierhof zu Oppatowitz... To si překládám tak, že jeho otec byl dirigent na panském dvoře , což mi teda moc nedává smysl, myslím, že spíš než dirigent nějaký vedoucí? Každopádně tento otec Josef Vyhlídal st. pracoval na panském dvoře ve Velkých Opatovicích. Pokud se tedy vůbec jedná o 2 osoby (otce a syna), toť taky otázka. Ve Velkých Opatovicích v období 1785-1888 totiž nezemřel žádný Josef Vyhlídal.

Dále ve Velkých Opatovicích žil nějaký Paul Vyhlídal, (narozen cca 1795 opět neznámo kde), oženil se tu jednou r. 1819 (s rodačkou z Opatovic) a podruhé r. 1838 a měl tu děti. Pracoval jako panský pacholek. Zemřel neznámo kdy neznámo kde. Příbuznost s Josefem Vyhlídalem starším ani mladším se mi zatím prokázat nepodařilo.

1) Prohledala jsem všechny indexy narození v okolních farnostech a žádný Vyhlídal (Wihlidal) se tu prostě v období cca 1785-1810 nikde nenarodil, to příjmení pochází odjinud. A teď odkud...
2) Na kdejsme.cz jsem si našla příjmení Vyhlídal a zjistila, že nejvíc je jich v Telči. V Telči se roku 1797 narodil Josef Vyhlídal, a jeho otcem byl Adalbert (=tuším Vojtěch) Vyhlídal, povoláním herrschaft ziegelbrenner, takže nějaký panský dělník ve výrobě cihel? Akorát se tam v daném období nenarodil žádný Paul.
3) Ve Velkých Opatovicích je cihelna - šamotka, ale ta byla uvedena do provozu snad až kolem r. 1892.

Moje myšlenky se už košatí různými směry... Když někdo pracoval na panském dvoře, tak to asi nemohl (předpokládám) být kdokoliv "z ulice", ale ten člověk musel mít nějaké zvyky, způsoby, vědět, jak to na panském chodí, mít vzdělání, tzn. např. jeho rodiče také dělali na panském... nebo to není vodítko?

Projdu ještě důkladněji tu Telč a pak ještě dle kdejsme.cz se pár Vyhlídalů vyskytuje na Olomoucku, ale to patří pod archiv v Opavě a jsem asi tatar, ale nedaří se mi tam ty archiválie vůbec zobrazit.

Tak buďto to v mezičase vyřeším, ale budu ráda za jakýkoliv postřeh či radu, kudy se ubírat... Děkuju

Asi jen tak nepomůžu, ale vidím tam určité rezervy ve čtení kurentu, to by se vám mohlo vymstít: u toho úmrtního zápisu má být "gewesenen Schaffners am herrschaft[lichen] Maierhofe zu Oppatowitz". Schaffner je šafář, správce. Teoreticky by to mohly být jiné Opatovice; prohledávala jste úmrtní matriky, klidně i dost do minulosti, jestli tam nějaký Vyhlídal nezemřel? Další možnost je zjistit, o jaké se jedná panství a jaké mělo majitele (tuhle oblast moc neznám) - panští zaměstnanci mohli být prostě přiděleni jinam, a leckteré panství nebylo "spojité", nýbrž sestávalo z různých třeba i dost vzdálených enkláv. Vyhlídal-otec tak mohl vystřídat spoustu různých působišť.
Census 1857 se nedochoval? Tam by bylo místo narození.

Děkuju za obě odpovědi, určitě má dost vliv to, že nejsem extra kovaná v historických reáliích (pojem "poplužní dvůr" čtu poprvé ), tak i neznalost němčiny, bohužel jsem už z generace, která vládne víceméně jen angličtinou, a bez překladače bych byla nahraná. Nicméně na obojím se dá zapracovat a zřejmě se tomu nevyhnu... takže děkuji i za opravu překladu.

Sčítací operát z roku 1857 se dochoval, zmíněný Josef Vyhlídal je tam zapsaný, je u něj datum narození 1794, ale bohužel u něj není v jeho kolonce žádná poznámka. https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu ... creen=true A při dalším sčítání už byl po smrti, takže tam ani není.

Že by šlo o jiné Opatovice si v tomto případě nemyslím, protože v těchto Velkých Opatovicích (v dnešním okr. Blansko) jsou v matrice narozených zapsány první tuším 3 děti Josefa Vyhlídala a jeho ženy Marianny Hrbatové.

Možná by pomohl nějaký dokument, kam se zapisovali nově příchozí do obce (to popravdě nevím, zda existuje), nebo nějaký dokument k tomu poplužnímu dvoru, přece nový šafář musel být někde zapsán...

No nevadí, chvíli to nechám být a třeba mě něco ještě napadne později. Moc děkuju za každý postřeh, člověk nikdy neví, jaký střípek nakonec kam zapadne.

Poplužní dvůr - dala jsem to proto do odpovědi, aby bylo jasné, o čem se bavíme. Byly to hospodářské budovy, z části upravené pro skromné obydlí a stáje pro dobytek, spolu se sýpkami nebo skladem krmení.. Dvůr řídil ekonomický správce, nejčastěji sídlil mimo, . Na práci dohlížel šafář, byl to takový trochu prostředník mezi vrchností, spíš tedy ekonomickým správce a poddanými.

Zde jakási definice_:
Šafář je termín německého původu a je odvozený od slovesa schaffe, jehož význam je činit se, nařizovat, poroučet. Šafář byl vlastně takový dozorce na velkostatku, zastupoval majitele, tedy vrchnost, a jeho úkolem bylo kontrolovat a popohánět zaměstnance velkostatku, aby byly výnosy co největší. Dá rozum, že šafář dbal také na to, aby zároveň i náklady na provoz velkostatku byly co nejnižší.
https://www.mujrozhlas.cz/okolo-cestiny ... v-dvorecek

Místo šafáře zastávaly osoby, často spojené s vojskem,(vysloužilí vojáci) bylo třeba přísnosti a řádu. nebo ti muži, kteří se osvědčili v předcházející činnosti (třeba voláci, koňáci a pod). v nějakém dvoře.

Stávalo se, že si vrchnosti mezi sebou šafáře i měnily...

Do roku 1781 (Toleranční patent) se poddaní nemohli sami přemísťovat mimo panství, pak mohli i mimo panství... Váš Josef se narodil tedy po Toleranční patentu, takže hledat jeho narození - dost velký oříšek.
Pokusila jsem se vypsat majitele v dané době - je to část článku


--------------------------------------

Matka Karla Otty Marie Františka z Liechtenštejna k opatovickému panství přikoupila roku 1729 také Jevíčko a Roubaninu. Později získal Karel Otto i panství a hrad Malenovice u Zlína, Pohořelice (u Napajedel), Bílou Vodu a Hartwigswaldau v Pruském Slezsku (dnešní Doboszowice v Polsku), statky Nyklovice (u Bystrého), Stvolová, Mikolajice, Kellersdorf a panství Štáblovice nedaleko Opavy. Dědictvím své druhé ženy Eleonory získal Karel Otto i hrad a panství Svojanov. Jako poslední přikoupil Karel Otto Salm-Neuburg roku 1756 i jaroměřické panství. Když totiž roku 1753 zemřel baron František Xaver Antonín Šubíř z Chobyně, syn Františka Michala – stavitele jaroměřické Kalvárie, a zanechal po sobě pět nezletilých synů a jednu dceru, bylo o tři roky později z příkazu zemského gubernia zadlužené jaroměřické panství prodáno tzv. sirotčí komisí v dražbě. Karel Otto Salm-Neuburg jej získal za 86 300 zl. rýnských. Tak byly Jaroměřice spojeny do jednoho celku se sousedními panstvími jevíčským a opatovickým. Karel Otto Salm-Neuburg dal přestavět v barokním slohu hospůdku, která stála v Jevíčku pod Jaroměřickou branou na jaroměřickém území. Původně tu stála dřevěná chaloupka pro hlídače jaroměřických panských luk, z níž baron František Michal Šubíř z Chobyně zřídil k veliké mrzutosti právovárečných jevíčských měšťanů hospůdku. Karel Otto se svou rodinou sídlil v Olomouci v rodinném paláci, nicméně dal barokně přestavět zámek v Opatovicích do reprezentativnější podoby. Rozsáhlý přízemní barokní zámek byl dobudován r. 1757, o čemž svědčí nápis na velkém kamenném znaku nad vjezdem do zámku. Salmovská knihovna opatovického zámku patřila k obsahově největším na Moravě, bohužel r. 1784 byla rozprodána poručníky nezletilých dcer po Vincenci Salmovi a její podstatnou část koupil hrabě Mitrovský a je nyní umístěna na hradě Pernštejn. Za Salm-Neubrurgů se také zakládal nebo snad jen rozšiřoval zámecký park, který patřil k nejkrásnějším na Moravě. Kulturnímu zásahu nevyhnuly i samotné Opatovice, jejichž náves a cesty byly ozdobovány sochami světců (předně nadživotní sv. Jan Nepomucký a sv. Juda Tadeáš). I v Jevíčku byl hrabě Karel Otto činný, když tu nechal v letech 1762 – 1766 vystavět na místě původního strženého kostela nový pozdně barokní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie podle plánů stavitele Merty z Boskovic.

Karel Otto Salm-Neuburg zemřel roku 1766 ve svých 57 letech raněn mrtvicí při procesí u jezuitského kostela ve Vídni a pohřben byl v dnes již neexistujícím kostele sv. Doroty ve Vídni za přítomnosti celého císařského dvora. Veškerý majetek zdědil jeho jediný syn Karel Otto Vincenc. Ten pokračoval v kariéře vysokého státního úředníka, kde dosáhl úřadu dolnorakouského vládního rady a později byl císařským tajným radou.

Zatímco tedy na opatovickém zámku Salm-Neuburgové pobývali alespoň v létě, v Jaroměřicích se vůbec nezdržovali. Budova jaroměřického zámku s okolím sloužila pouze hospodářským účelům a byla také pronajímána do soukromého vlastnictví. Ani na jevíčském zámku Salm-Neuburgové nepobývali, nicméně jej dali v polovině 18. století přestavět v klasicistním stylu. Karel Vincenc Salm-Neuburg zřídil po roce 1776 v prvním patře věže jevíčského zámku barokní kapli. Za Karla Vincence došlo také k historickému okamžiku, který se dotkl i všech poddaných obyvatel našeho kraje. Dne 1. listopadu 1781 byl totiž císařem Josefem II. vydán patent o zrušení nevolnictví. Od té doby se lidé mohli bez povolení vrchnosti libovolně stěhovat, uzavírat sňatky, učit se řemeslům a bylo omezeno vykonávání roboty. Josefské reformy se dotkly roku 1781 vydáním tzv. tolerančního patentu i církevního života, když byl zrušen augustiniánský klášter v Jevíčku a v Jaroměřicích na Kalvárii arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele. Dokonce byly na čas zakázány tak oblíbené a hojně navštěvované kalvarské poutě.

Peníze plynoucí ze všech salmovských statků nedostačovaly požadavkům hraběte Karla Vincence, který lehce a nešetrně vydával peníze na nákladné vybavení zámků a okázalou reprezentaci, a tak byl nakonec celý majetek silně zadlužen. Když Karel Vincenc umírá v únoru 1784 v Olomouci ve svých 40 letech, měl celkový majetek hodnotu 431 000 zlatých, ale dluhy činily 456 000 zlatých. Karel Vincenc je pohřben v severní části jevíčského kostela v kapli Bolestné Matky Páně, kterou dal roku 1778 zbudovat jako rodinnou hrobku. Jeho osobou vymřel rod Salm-Neuburgů po meči.

Těžce zadlužené dědictví připadlo třem nezletilým dcerám hraběte. Byla to Marie Arnoštka, Marie Jindřiška Juliána a Marie Antonie. Poručnické správy se ujal jejich strýc hrabě František Antonín Khevenhüller, bratr první manželky Karla Vincence. Hrabě Khevenhüller rychle přistoupil k zaplacení nejnaléhavějších pohledávek a roku 1797 došlo konečně k dědickému řízení, při němž byl původní rozsáhlý majetek Salm-Neuburgů rozdělen mezi tři dědičky, a některé jeho části byly brzy rozprodány. Opatovický majetek se statky Jevíčkem, Roubaninou a Jaroměřicemi převzala hraběnka Marie Jindřiška von Salm-Neuburg, aby jej držela do své smrti roku 1815. Tehdy získávají Jaroměřice po šedesáti letech novou vrchnost a to hraběcí rod Herbersteinů v osobě jejího manžela Jana Jeronýma von Herberstein.
https://www.jaromerice.cz/clanky/salm-n ... e-286.html

Raději uvedenu ještě panství další větev Salmů - Především Rajec Jestřebí, Blansko...
https://www.blansko.cz/poznejte-blansko ... nu-blanska


Jak hledat na vademecu Opava.

Otevřete si základní stránku
https://www.archives.cz/web/digitalni_archiv/
Jsou tam piktogramy , zatím potřebujete pouze MATRIKY - to je piktogram strom Kliknout.

Objeví se Vám upozornění na nové stránky badatelny, zatím ignoruje.

Pak budete vypisovat
Určení času - to je jasné, určitý rozptyl možného časového rozpětí.

Specifický výběr matrik¨
Zvolte místo - vepište obec, která Vás zajímá.

Původce - to je vlastně farnost, - název fary, to klidně použijte až tehdy, kdy by bylo více obcí stejného názvu.
Druh - zcela jasné, vyberte, co potřebujete, N, O, Z nebo indexy
Typ matriky - nejčastěji katolická, ale i další jsou někdy potřeba.

Asi nic dalšího pro začátek není potřeba - nahoře zelené tlačítko vyhledat...

Těch postupů, jaqk se dostat k matrice je více, pro začátek tenhle postup stačí.
Ptejte se, určitě jsem na něco zapomněla, nebo napsala něco nesrozumitelně.

Není uvedena u dětí mladšího Josefa nějaká podrobnost o otci? Mladší matriky zachycují více podrobností ...

Hledala bych Vaše předky ve farnostech, které přiléhají k držbě vrchnosti...

Tady jsem si dělala mapku v obcích, kde podle MH bydlel nějaký Vyhlídal. někdy to pomáhá. Rozhodně je to jen náhodné rozložení, je to jen podle toho, co kdo napsal na MH a já jsem to zachytila.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 59795&z=10

A na MH je uveden ve více rodokmenech Váš Josef Vyhlídal cca 1790 a manželka M. Hrbatá, ale bohužel nevidím, že by někdo zjistil víc, než odhadovaný rok narození podle úmrtí.

Ještě upozornění.-
Rozsah farnosti se nekryje s rozsahem panství...

Z

edit
tady je seznam osob příjmením Vyhlídal, jde o stránky, kde jsou shromažďovány indexy k matrikám, které naší členové přepsali. Není to vše vystihující, ale rozhodně to může přinést nějakou informaci
https://www.pmgenealogie.cz/Marriage?Se ... cked=false

V matrikách Velkých Opatovic se nějaká stopa po Josefu Vyhlídalovi starším přece jenom dá najít:

narození syna
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00500.jp2
*17.12.1804 - Thomas
otec: Joseph Wihlidal, Schweitzer, Velké Opatovice č. 14 (zámek?)
matka: Josepha Heinzinger (?) - za správné přečtení příjmení neručím, ale zkuste hledat toto nebo podobné příjmení v okolních farnostech,
třeba se podaří dohledat svatbu Josefa Vyhlídala

úmrtí manželky
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00430.jp2
+17.10.1810 - Josepha Wihlidal, Schweizerin, 42 let, Velké Opatovice č. 14

Schweizer (v dnešním slovníku) = Švýcar, dojič / tady na fóru jsem našel také "chovatel dojného dobytka" - ale k šafářovi to má dost daleko (?)

dobrá práce,
onen "dojič" nemá daleko k šafářovi, prostě postupoval na služebním žebříčku .
U kmotra je napsáno Guter, což je (samostatně stojící) statek, dvůr. Čili rodina Josefa st. zde pracovala a z dojiče se nakonec stal šafář... Z

Teda, vy jste fakt perfektní! Děkuju moc za tolik postřehů, musím si to nejdřív všechno v klidu projít a prostudovat.