Co se krčem týče, podle mých zkušeností se v 17. století většinou všechny zapisovaly do běžných hlavních pozemkových knih mezi ostatní grunty. Po založení dominikálních pozemkových knih (obvykle tak půlka 18. století) se zápisy na krčmy pak psaly tam. Nevybavuji si žádnou krčmu, která by byla vyloženě rustikální, nevím, jak by to fungovalo. Pastoušky bych osobně hledal pod dominikálem také.
Ohledně domků a malých obydlí: v některých fondech, pokud se poctivě prokoušete celými jejich inventáři, se dají najít schované pozemkové knihy pro domkáře (třeba Tachlovice). Například ale na Křivoklátě, který Vás zajímá zrovna tak, jako mě

, byly nové domky vždy tak nějak vklíněny mezi ostatní grunty v běžných poz. knihách. Pokud se jednalo o domek oddělený od gruntu, byl napsán za něj, pokud šlo o domek postavený na obecní půdě, byla mu tak nějak vymezena nová strana a bylo to specifikováno. S nástupem nových pozemkových knih po zavedení popisných čísel byly domy v knize řazeny právě podle něj, takže tam by se mělo už stoprocentně najít všechno.
No, a pak se samozřejmě děly události typu "děd postavil, ale až vnuk prošacoval", "žil v chaloupce své bez řádného šacuňku", anebo "poněvadž se domek do knih dopsat opomnělo". Někdy tak budovu najdete v knihách až s velkým odstupem, případně až v nové knize, třebaže prokazatelně existoval v době vedení knihy staré. Dovedu si proto představit, že se na některé zapomnělo úplně. Také mě ještě napadá, že někteří řemeslníci mohli sice žít ve vlastním odděleném domku, ten ovšem byl přímo sjednocen se sousedním gruntem jako podružský, a tedy nedošlo k šacuňku a zápisu do knih.
J.