GENEALOGIE

Mám ještě jeden rozporuplný dotaz. Předek v roce 1679 zapsán do lánského rejstříku jako nověnabyvší domkař bez polí. Jak mohl tedy platit vrchnosti půl měřice ovsa, jednu slepicy a 4 vejce, když neměl na čem ten oves vypěstovat??

Nabízí se otázka -a čím živil rodinu?
Z

Ano, další otázka.

Z literatury vyčteme, že se živili prací v lese, sběrem lesních plodů, přivydělávali si výrobou domácích potřeb.. Tzn. že někdo to musel koupit, nebo směnit za něco jiného, nebo za práci v lese dostali něco zaplaceno...moje úvaha. .

Inu, myslela jsme to tak, co bylo hlavním povoláním, zaměstnáním...
Asi jen neseděli v domku a nesbírali lesní plody
To, že si potřebný oves mohli směnit, koupit, je naprosto jasné.

Všeobecně platí, že málokterý domkař uživil z polí rodinu. Takže nějak ty peníze do chalupy dostat museli.
MUsel mít buď řemeslo - třeba byl švec, nebo rodina chodila na práci k větším sedlákům-. Pokud se ale nepletu, v Lánovém rejstříků bývá řemeslník uvedený.
POle si mohl pronajímat od většího sedláka
Mohli si přivydělávat třeba tím, že některá ženy z rodiny byla porodní bábou. Výdělek nic moc, ale pravidelný příjem.
Ony jsou "utajené" činnosti, třeba na Vysočině se v mém případě druhotně celá obec živila výrobou konopného oleje. Pěstovali obilí, ale také konopí, to se pak zpracovávalo a práci s tím spojenou prováděly místní ženy. Některé zpracovávaly svoje konopí, jiné se nechávaly najímat...
Víno se asi u Vás nepěstovalo, turisti tam také ještě nebyli .
Ale byla tam sklářská huŤ, takže výdělek dobrý...

a ejhle o Hutisku:
R. 1675 bylo zde 26 domků, z nichž jen dva měly pole; v ostatních bydleli huťaři.
https://www.hutisko-solanec.eu/historie ... 09/p1=1188

Věc je více méně skoro vyřešena
Z
edit -

opravuji se, ten olej byl lněný, promiňte.

H. Bečvě: NA WIKI SE PÍŠE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Be%C4%8Dva

Nejstarší písemná zmínka o Horní Bečvě je z roku 1659 v gruntovní knize Valašského Meziříčí. V urbáři z roku 1676 se již vede jako samostatná obec mající 103 domků se 1385 obyvateli. Živili se kácením a dovážením dřeva, sbíráním hub, borůvek a malin, výrobou šindelů, dřevěného nádobí a chovem ovcí.

Já se jen zamýšlím nad tím, kam ty nasbírané plodiny prodávali. To je nějaké podivné,,, Muselo by se to dopravovat někam do údolí, v blízkosti nebylo ani třeba letní sídlo majitelů, kde by se spotřeba dala předpokládat... a lyžaři tam byli až o staletí později
Kácení dřeva, výroba šindelů, dřevěného nádobí, to je mně jasné...
Lesy patřily Žerotínům, takže od nich pak dostávali za práci zaplaceno.

Na Vysočině bývaly v každém domku stavy, tkalo se, ale nevím, jak to bylo ve Vaší horské oblasti. Třeba ale kolem Liptovského Mikuláše byl stav v každém starším domku a tkaly se ze zbytků koberce...

Z

V těchto počátcích toho na Horní Bečvě moc nebylo. Zrovna, jak na potvoru , začali moji předci osidlovat nejvýchodnější část vsi, kde teprve zakládali s ostatními po horách obydlí. Asi o dvě generace později jsou již všichni další uváděni jako pasekáři. Řemeslem se neživil nikdo. Nakoupili pozemky a hospodařili na nich prakticky relativně donedávna. V mém hledání jsem měl štěstí, že se nestěhovali.
Zmínka o huti na HB sice je, ale jen velmi krátce fungovala.
Vypadá to spíše tak, že si pronajali pole od meziříčské vrchnosti.

edit:
no právě, komu to mohli prodávat, když všichni v dědině na tom byli zhruba stejně. Později, ale to už jsme někdy v 19.století, obchod už fungoval přibyli i turisté.
Ty tkalcovské stavy asi mohly být, ale v této oblasti se o tom nikdo v literatuře nezmiňuje.

https://moravske-karpaty.cz/historie/pa ... ch-karpat/
Něco tady

Já osobně si myslím, že nejprve měli v držení domek bez ničeho a živili se prací v lese pro majitele, postupně pak přibývaly paseky.
Ale fakt to tam neznám, takže to moc podloženo nemám...
Neprozradily něco gruntovní knihy, jistě to máte prozkoumané.
Z

Já osobně si myslím, že nejprve měli v držení domek bez ničeho a živili se prací v lese pro majitele, postupně pak přibývaly paseky.

Ano, mám ten stejný názor.

Gruntovní knihy z tohoto období byly zničeny. Dochovaly se az z pozdějších let.

Jaký rod tam máte? Kolega se zabývá historií sklářských rodů na Valašsku, včetně Hutiska, Karlovic atd.

Našly by se asi nějaké urbáře,

třeba tady:
náhodně otevřeno,.
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... ac742c68bd

Z

Jaký rod tam máte? Kolega se zabývá historií sklářských rodů na Valašsku, včetně Hutiska, Karlovic atd.

Zajímám se o rod Proroků z Horní Bečvy. Ti ale skláři nebyli..

Ano znám. Přímo HB.
https://digi.archives.cz/da/permalink?x ... 97acf45c48

Na valašsku se taky hodně tkalo, pokud si dopře pamatuju, co říkali v rožnovském skanzenu.

a Vámi nalezený nejstarší předek je narozen ve kterém roce?
Teď si nejsem jistá, jak je to s datem lánové vizitace, urbářem a matrikami, kde tedy máte nález asi z pozdějšího data... (směrem do přítomnosti) Z

zburget píše:Na valašsku se taky hodně tkalo, pokud si dopře pamatuju, co říkali v rožnovském skanzenu.

Že ty nečteš předcházející příspěvky
......Na Vysočině bývaly v každém domku stavy, tkalo se, ale nevím, jak to bylo ve Vaší horské oblasti. Třeba ale kolem Liptovského Mikuláše byl stav v každém starším domku a tkaly se ze zbytků koberce... Z

Právěže čtu příspěvky. Psalas o Vysočině, o okolí Liptovského Mikuláše, ale že nevíš, jako to bylo v Dolní / Prostřední / Horní Bečvě = Valašsko. Proto píšu, že i tam se tklalo, kde se dalo.

Ok, omlouvám se... Vyznělo mně to jinak a nesprávně. Z