GENEALOGIE

Dobrý den,

Mám fotografii mého dědy v kroji někedy tesně po válce.
Myslím, že to byl jihomoravský kroj, ale nevìm přesne z jaké vesnice. Mohli byste poradit?

Muj děda je první zprava
Děkuji

No, asi by byla náhoda, kdyby tu byl někdo, kdo přesně pozná vesnici. Já vím, že třeba ten náš to není, ale to vám nepomůže. Pokud máte facebook je na něm mnoho skupin, kde by vám měli poměrně rychle pomoci.

Zvažte, zda to nejsou půjčené kroje a každý je odněkud... Kolem r. 1918 se začaly jako národní uvědomění šít a vyšívat kroje, ty se pak postupně dostávaly do skříní , po r. 1945 se opět vytahovaly,

Když se podíváte, zdá se mně, že jsou na srovnatelných postavách rozdílné střihy i typy součástek.
Navíc - mít naškrobené rukávce a pořádně, to uměla jen fakt málokterá žena, tady se to moc nepovedlo...

U nás se vyprávělo, že když si babička vyhotovovala kroj, už nebyla k dostání látka na sukni přesně podle kyjovského kroje, tak měla trošku jinou, prý vesnice kousek vedle... Asi se to lišilo vesnice od vesnice... Ale neberte to jako dogma, jde jen o můj názor... Z

pavel.m píše:No, asi by byla náhoda, kdyby tu byl někdo, kdo přesně pozná vesnici. Já vím, že třeba ten náš to není, ale to vám nepomůže. Pokud máte facebook je na něm mnoho skupin, kde by vám měli poměrně rychle pomoci.

Pomohlo by mi, že tu vesnici můžu vyloučit
Máte tip na skupinu kde bych mohl napsat? Díky

Zora píše:Zvažte, zda to nejsou půjčené kroje a každý je odněkud... Kolem r. 1918 se začaly jako národní uvědomění šít a vyšívat kroje, ty se pak postupně dostávaly do skříní , po r. 1945 se opět vytahovaly,

Když se podíváte, zdá se mně, že jsou na srovnatelných postavách rozdílné střihy i typy součástek.
Navíc - mít naškrobené rukávce a pořádně, to uměla jen fakt málokterá žena, tady se to moc nepovedlo...

U nás se vyprávělo, že když si babička vyhotovovala kroj, už nebyla k dostání látka na sukni přesně podle kyjovského kroje, tak měla trošku jinou, prý vesnice kousek vedle... Asi se to lišilo vesnice od vesnice... Ale neberte to jako dogma, jde jen o můj názor... Z

Díky, to by mi nenapadlo. Děda se narodil v Olomouci - Nové ulici a jeho sestra v Dědicích u Vyškova

A kde děda žil přibližně v době focení? Míněno oblast Olomouce nebo oblast Dědic... Z

Oblast Dedic

JakubR píše:

pavel.m píše:No, asi by byla náhoda, kdyby tu byl někdo, kdo přesně pozná vesnici. Já vím, že třeba ten náš to není, ale to vám nepomůže. Pokud máte facebook je na něm mnoho skupin, kde by vám měli poměrně rychle pomoci.

Pomohlo by mi, že tu vesnici můžu vyloučit
Máte tip na skupinu kde bych mohl napsat? Díky

Zkuste tu největší, sice je to inzerce, ale znalí tam budou. Máme v obci pár lidí, kteří by to mohli poznat, ale osobně se s něma neznám. Kroj to není podlužácký, ani starý z Mutěnic, opravdu by se to dalo směřovat někam víc na sever.

https://www.facebook.com/groups/krojovainzerce

Olomouc i Dědice jsou Haná. Hanácké kroje to na první pohled nejsou.
Pro hanácký ženský kroj je typický šátek. Mladá děvčata ho sice nenosila, ale už po válce by si ho každá hanačka nechala uvázat, aby vypadala, jako hanačka. Stejně tak je pro dámský hanácký kroj typický velký krejzlík a sukně dlouhá až po kotníky. Dámské kroje tedy hanácké opravdu nejsou. Chlapecké kroje podle výšivek košil taky hanácké nejsou.
U kluků je to zajímavější - první a poslední mají stejný styl zdobení košile, prostřední dva proakaztelně úplně jiné (a každý jiné).

Byly oblasti, kde se kroj (lidový oděv) nosil ještě nedávno a jsou místa, kde můžete kroje při běžném denním nošení potkat dokonce ještě dnes. I když to už je opravdu vzácnost a jen u nejstarších lidí. A byly oblasti, kde se kroje odhládaly už poměrně dávno. Typicky na Hané lidé kroj přestali používat už někdy v první pol. 19. stol. Byl to celkem bohatý kraj, ve městech už se rozvíjel průmysl a i lidi na vesnici se v každodenním životě začali oblékat, jako lidé ve městech, aby ukázali, že "na to mají" a nejsou to jen vesničtí burani. Tohle platilo pro všechny bophatší oblasti, nejen pro Hanou, samozřejmě.
Takže když se koncem 19. stol. začaly dělat sbírky lidové slovesnosti, popisovat nářečí, lidové zvyky, kroje, architektura,… protože koncem 19. stol. už začal být odklon od tradičních oděvů a zvyků celkem zřetelný a vlivem snadnějšího cestování se začaly "ničit" i nářečí, a začala být cítit potřeba zachránit ještě co se dá, na Hané už byl často problém najít původní součástky krojů. Nové už se desetiletí nevyráběly, lidi vytahovali jen staré kusy z truhel na půdách, které byly i několik desítek let odložené a nepoužívané. Pro zajímavost - výšivky na často praných součástkách hanákých krojů měly v té době barvu tmavě hnědou a nebo krémovou. Tehdejší etnografové správně odhadli, že ta hnědá je vybledlá černá. Stejně tak odhadovali, že ta krémová je vybledlá žlutá. Jak se o hodně let pozděj ukázalo, tohle byla chyba a ona to byla prostě zašlá a zažloutlá bílá. A když si lidi na přelomu 19. a 20. stol. znovu začali pořizovat kroje jako součást své národní identity, začali je vyšívat podle starých ještě nalezených vzorů a podle "věděckých poznatků" při etnografickém výzkumu. A tím se až na přelomu 19. a 20. století zrodila "typická" hanácká žlutá výšivka. To je prostě historický omyl, ale dnes hanácký kroj bez žluté výšivky prostě nebude Hanácký.
Další renesanci kroje zažily po 2. sv. válce - opět vlna národního uvědomění. Jenže v poválečné době byli lidé na území republiky různě přestěhovaní a zamíchaní, někteří si svůj kroj přinesli z oblasti, odkud pocházeli. Stávalo se i to, že si lidi pořizovali kroj jen podle toho, jak se jim líbil. Takže se klidně na Hané mohl objevit někdo v kroji slezském, slováckém, horáckém nebo třeba chodském. Třeba moje matka, jejíž rodiče pocházeli z Ostravy, si sama vyšívala kroj trenčínský. Protože se jí prostě líbil.

Je tedy dost dobře možné, že ty kroje na fotce ani nijak blíž identifikovat nepůjdou. obzvlášť v případě, kdy jsou na území nějaké krojové oblasti vyfocené kroje z oblasti prokazatelně úplně jiné. A pokud identifikovat půjdou, nedivte se, když vám někdo napíše, že je každý odjinud.

Já bych souhlasil se zburgetem, že se jedná o "směs", na nějaké školní besídce. Na Hanou jsou ty kroje dívčí i chlapecké docela "chudé". Ty chlapecké vyšívané náprsenky, kterou má i Váš děda, bych odhadl na Slovensko.
Existují dva atlasy krojů - autor Kuča, autorka Langhammerová, které by Vám mohly pomoci. Dále bych doporučil poslat fotografii expertům do https://www.muzeumkroju.cz/ a požádat je o pomoc.

Díky za odpovědi!
Rodina se po válce přestěhovala do Bratislavy, může tedy být, že to jsou slovenské kroje...