Dobrý den.
Koukám, že vy jste si tu logiku postavil na opačném pohledu na dění
Samozřejmě i to je možné a v konečném důsledku je to jedno a nic závažného to nezmění. Jméno faráře a odkud byl je nezpochybnitelné.
Když ale o tom budete chtít dál uvažovat, tak bych navrhoval kontaktovat e-mailem e-badatelnu SOA a požádat je o snímek (ne sken) toho kousku zakrytého vazbou při skenování. Co mám zkušenost, tak byli celkem ochotní a údaje zdarma poskytli. Normálně jim popsat o co jde. Tím by se měl vyřešit ten kostel.
Možná by ještě nebylo špatné projít tu matriku Vliněvsi ohledně zápisů z Býkve a porovnat to s Vrbnem - jestli se takový případ opakuje i u jiných zápisů. Vliněvská matrika by měla Býkev obsahovat (podle seznamu) - ono to vzdáleností je tak nastejno z Býkve do Vliněvsi a Vrbna. Zajímavé mi přišlo, že jestli čtu správně, tak ve Vliněvsi tu obec zapsal jako "z Begkowic" na rozdíl od správnějšího "ze wsy begkew"z Vrbna. I když tady si pomohli prvním pádem
Působí to dojmem, že na tuto ves nebyl Vlíněvský farář zvyklý.
Jak jsem psal - já bych to viděl, že Vliněveský farář zastupoval nepřítomného faráře z Vrbna a tím pádem do Vrbna zajel. Jinak mne nenapadá důvod, proč by jeli křtít jinam, než byli zvyklí. Určitě máte jejich další děti. Kde je křtili? Ale samozřejmě je možné, že na nedělní bohoslužbě ve Vrbně pan farář ohlásil, že odjíždí, já nevím, na biskupství a že tu nějakou dobu nebude. A protože tenkrát kvůli úmrtnosti křtili děti co nejdříve, tak hned po porodu vyrazili do nejbližšího jiného kostela, aby křest zajistili. A tím pádem ho opravdu pokřtili ve Vlíněvsi. Na a když se Vrbenský farář vrátil, tam mu nahlásili, že dítě je pokřtěné (včetně všech údajů) a on to zpětně zapsal do své matriky.
A na závěr přidám jednu osobní zkušenost z podobné doby. Nejsem odborník historik, tak jen uvádím, na co jsem narazil ve svém rodokmenu.
Ohledně příslušnosti k farnosti to asi nebylo tak horké, protože jsem vícekrát narazil na to, že z jedné vsi chodili i do třech okolních kostelů - farností. Tady spíš asi záleželo na hranicích panství, než na přesném vymezení působnosti fary.
A ještě trochu jiný případ - moji předci žili v Nahorubech a chodili do kostela na Živohošť. Poté, co zřídili bližší a z hlediska terénu dostupnější faru v Křečovicích, tak celá ves začala chodit tam. S výjimkou mých předků, kteří dál tvrdošíjně docházeli ještě celou jednu generaci do Živohoště. Dokonce jim tam farář musel zřídit speciální stránky v matrikách, kde jsou psáni jen oni. Mají tam zapsané děti a končí to jejich smrtí. Další generace už chodila normálně do Křečovic. Takže nějaká formální příslušnost k jiné faře té původní generaci zjevně nebránila chodit tam, kde byli zvyklí a kde pravděpodobně měli i hroby předků.
