GENEALOGIE

Nejsem si jistý zda v zápisu z roku 1491 mám brát druhé jméno jako příjmení nebo označení povolání. Jedná se o jméno Petr hajný z hrazanek. Je sice psáno malé h, ale to asi nerozhoduje, protože se tak psala jména i názvy vesnic. Divné ale by bylo, že by tak malá vesnička měla hajného. Navíc to povolání hajný se v zápisech skoro neobjevuje. Centrum medievistických studií to přepisuje také s malým h. Například urbář panství orlického a zvíkovského od Bohuslava Švamberka z roku 1540 žádného hajného neuvádí. Ale je tam uveden Petr Hajný ze Zábrodí, který odvádí jak peněžité berně tak osep. Hajný většinou nic neodváděli. Tak u něj to příjmení asi je.
Děkuji za názor nebo radu.
K.K.

Hezký večer,
Domnívám se, že se jedná o příjmení - viz další jména: Jan Bohussuow z Klisincze, Hawlecz?? z Dobrossowa.. Ale je to také jen domněnka

Otázka, řekl bych, je vyřešena tím, že v době, kdy byla psána tato listina ještě příjmení vůbec neexistovala
Jednalo se výhradně o přídomky (příjmí), t.j. povolání (i předků), místo původu, charakteristické vlastnosti - Petr (nebo některý jeho předek) byl tedy hajným. Nenechte se plést velikostí osady, dříve se v potaz spíše než velikost brala v potaz poloha v panství, tím spíše v lesnické funkci poloha vůči polesí...

Příjmení existovala, nebyla však striktně dědičná a velmi často se odvozovala od příjmí, (jména po chalupě), ale stejně tak od řemesla. (Příjmení se objevují už v 9. století v Benátkách). - viz Wiki
V době uvedené v příspěvku, neexistovala povinnost nosit dědičné příjmení, ta byla zavedena až Marii Teresií.
Co se týče "slova za křestním jménem", ani historikové se zřejmě nemohou shodnout, zda se jednalo o příjmení nebo o povolání dotyčného:

...Kněžice byly ves zemědělská, zemědělské byly i Brodce, Rychlov a Víska. Urbáře a pozemkové knihy nás ovšem informují jen o lidech osedlých, vlastnících nějaký nemovitý majetek. V Kněžicích byli i řemeslníci. Vyplývá to z různých zmínek a názvů v urbářích, které v době, kdy ještě nebyla neměnná příjmení, značí zřejmě i jejich profesi. Jasné je to u mlynářů, protože Blažek mlynář, Jakub mlynář a Jan mlynář (nebo vše psáno Mlynář) dávají úrok o sv. Václavu ze mlýnů. U Lukeše Kováře (nebo kováře), Václava Kováře a Vondry Koláře v urbáři z r. 1533 - 1538, Jana Kováře (či kováře), Feytla Bednáře v urbáři z r. 1570 a Tomeše Krejčího, Vítla Bednáře, Jana Kováře a Říhu Kováře z urbáře r. 1585, vlatnících většinou podsedky, můžeme jen předpokládat, že jejich "příjmení" byla v té době i označením jejich pracovní náplně.
http://www.knezice.com/student/
Zora

Mockrát Vám všem děkuji za názory. Pak tedy je to odvozené příjmí (možná příjmení) od řemesla a to když byl dotyčný uveden v urbáři tak musel být bez berní. Když byl ale s berní tak řemeslo nevykonával jen mu zůstalo příjmí (příjmení).
K.K.

Omlouvám se za špatný tip:)

Jenom malý doplněk. Jak jsem zjistil tak příjmí byla individuální nedědila se, takže i blízcí příbuzní měli jiné příjmí.
Viz: Archaizmy v současných českých příjmeních (bakalářská diplomová práce - Masarykova univerzita).
K.K.

Chci jen vše uvést na správnou míru. To co jsem napsal mi teď připadá jako hlouposti. Za které se chci omluvit. Hajných bývalo vždy dost. Takže téměř vždy to znamenalo povolání. A ten zmiňovaný se jmenoval Petr Dub hajný z Hrazánek.
K.K.