VYŘEŠENO - Adopce v 19.stol. + narození dětí před svatbou

[Niogaza]

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na dvě věci:

1.) v evidenci pražských obyvatel jsem našel rodinu mých předků, kde u rodičů byl uveden jen jeden syn a ještě u něj byl zápis "nevlastní syn". Když jsem našel zápis v matrice jeho narození, tak u něj ale jako otec a matka byli napsaní právě tito dva. O nějaké adopci ani zmínka, nebo že by zápis byl upravovaný na nové rodiče. Nevíte někdo jak to bylo s adopcemi v 19.století? Docela rád bych si nějak potvrdil, že byl opravdu adoptovaný. Zatím na to svědčí jen to, že neměl žádné další sourozence.

2.) už několikrát jsem ve svém rodokmenu narazil na situaci, že se lidem narodilo dítě, ale svatební záznam v matrice jsem našel až několik let právě po narození jejich dítěte. Kdyby se jednalo o nějakou mladší dobu, tak bych si řekl, že už se na to tolik nehrálo, ale tyhle záznamy jsou třeba z půlky 18.stol., kdy mám takový pocit, že se dost dbalo na to, aby žena byla rozhodně vdaná před porodem. Jak je možné, že v té době mohli mít lidi děti, ale vzali se až po letech? To snad z náboženských důvodů nebylo myslitelné. Nebo se pletu?

Děkuju za případné osvětlení situace.

[Zora]

ad 1 vložte nalezené odkazy

ad 2
Nejčastější záznamy jsou o legitimizaci, svobodná matka porodí dítě, následně se vdá a její manžel toto nemanželské dítě (se souhlasem matky a před dvěma svědky) legitimizuje.
Tyto záznamy se objevují v matrikách cca od přelomu 18. a 19. století.
Dítě nese příjmení manžela

Půlka 18. století - manželské dítě před svatbou, no, to nevím, tam spíš až ke konci 18. století po legitimizaci... zřídka.

Jediné, co mohu poradit - v obcích často bydlelo více nositelů stejného příjmení, často docházelo k tomu, že v matrikách najdete svatbu třeba Josefa a Marie tohoto příjmení, ale nejedná se o správné rodiče. jen o nositele stejných jmen a příjmení...

Manželské dítě se nemohlo narodit před svatbou rodičů, ano.
CCa od r. 1850 se v matrikách objevují otcové, kteří se nechali na vlastní žádost jako otec zapsat, ale nejsou to manželé oné neprovdané matky.
Dítě pak dál nese příjmení matky, ale otec je povinen ho vyživovat.

Vždycky platí - vložte odkazy, můžeme to zkusit probrat. Odpovídat na teoreticky položený dotaz lze fakt těžko...
Z

[zeter]

Jenom k těm dětem před manželstvím - může to souviset s tím, že bylo nutno získat povolení k sňatku, a to rozhodně nebylo udělováno automaticky. V některých případech se tak mohlo stát, že skutečně docházelo ke kohabitaci, jako by se jednalo o manželský svazek. Církvi se to jistě nezamlouvalo a nebyla to obecná praxe, ale v podobných záležitostech hodně záleží na místní situaci - chtělo by se říct zvyklostech.
Zároveň varování - pokud jsou záznamy informačně chudé, hrozí možná mnohem spíš záměna se jmenovci nebo něco podobného, takže radím opatrnost.

[Zora]

Jenom k těm dětem před manželstvím - může to souviset s tím, že bylo nutno získat povolení k sňatku, a to rozhodně nebylo udělováno automaticky. V některých případech se tak mohlo stát, že skutečně docházelo ke kohabitaci, jako by se jednalo o manželský svazek.

S tím jsem se setkala snad jednou, dvakrát... ani to neuvádím...
KOlega píše:
už několikrát jsem ve svém rodokmenu narazil na situaci, že se lidem narodilo dítě, ale svatební záznam v matrice jsem našel až několik let právě po narození jejich dítěte.


Chce to upřesnit lokaci a třeba přiložit i nějaké odkazy.
Z

[Niogaza]

Děkuji zatím za vaše příspěvky. Až budu doma, tak zkusím dohledat nějaké ty záznamy. Na ten záznam o nevlsatním synovi jsem přišel nedávno, tak to ještě dohledám, ale to s těmi dětmi před svatbou to bude asi složitější.

Co se týče záměny manželských párů, to by se ještě dalo pochopit u nějakého běžného příjmení nebo u nějakého hodně rozvětveného rodu v dané oblasti, ale to není úplně tento případ. Protože když například víte, že v dané vsi/oblasti žili v tu dobu bratři Vojtěch s Marií a Jakub s Alžbětou, tak tam neni moc šance jak to zaměnit, že by svatba patřila k druhému páru. Mám pocit, že jsem to ve svém rodokmenu viděl asi dvakrát. Uvidím jestli se mi podaří dohledat záznamy, protože nejsem úplně takový poctivka, abych si u všeho psal, ve které matrice jsem to našel.

[Niogaza]

Václav Moc, matrika - http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=6F5C776FC7F84164AEDCB3E5C11B67E8&scan=229#scan229 - tady nikde nevidím, že by měl být nevlastní

Soupis obyvatel - http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=9081e4d178694a1a8a84367ea5679a6d&scan=1#scan1 - třetí kolonka Sohn nevlastní

[zeter]

Podle toho soupisu bych řekl, že to "nevlastní" se pravděpodobně vztahuje k matce - Josefově současné (= v době pořízení soupisu) manželce Terezii (v pořadí třetí manželka, předtím dvakrát ovdověl), která nebyla matkou Václava (tou byla Anna).

EDIT: resp. ještě přesněji - ta poznámka k Václavovi byla pravděpodobně připsána až po Josefově smrti, Václav byl potom nevlastním synem ovdovělé Terezie.

[Zora]

Bez záruky
Otec Josef měl tři manželky, Anna Lišková je v soupise obyvatel uvedena také jako zemřelá, . Jako žijící tam figuruje Tereza.
Snad tedy slovo nevlastní je vztaženo k faktu, že jde o syna z předešlého manželství. Z

[Niogaza]

Jo tak to asi bude nejpravděpodobnější ta varianta, kterou uvádí zeter, že po smrti Josefa bylo uvedeno, že Václav je nevlastní syn Terezie, protože ta opravdu Josefa přežila.

Tak fajn. Moc díky.