GENEALOGIE

Pokud vyplňuji datum jako "přesné" do MyHeritage (Builderu), objeví se mně současně info, o který den v týdnu se jednalo.
Mate mě, že u se u sňatků nejedná o konec týdnë, ale o jakýkoliv den v týdnu. Myslela jsem si, že svatby se odbývaly v neděli, jediný volný den v týdnu, kdy nebyla robotní povinnost, později cca po r. 1800 snad i v sobotu, pokud byl třeba ženich zaměstnán ve fabrice. Vím, že svatby se většinou konaly po mši, ale to je vše, co se mně podařilo zjistit. Nevíte někdo, jak to fungovalo? Díky, Zora

Datum může být taky možná zkreslené. Myslím, že programy nepočítají s přestupnými roky, a kdyby počítaly, tak na programátorské úrovni je prakticky nemožné nějak reflektovat použití přestupného roku podle následujícího systému:

gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd.

(Zdroj)

O problémech třeba s přestupnými roky vím, ale existuje pro ně pravidlo, byť složitější. Stejně tak přechod na vhodnější kalendář - složitější, ale definovatelné, čili je možno aplikovat do programu.
Nechce se mně věřit, že by v Builderu byla vložena aplikace, o které je jasné, že není správná.
Pokud ovšem nevím, zda platilo nějaké ustálené pravidlo, kdy se konaly svatby, pak nemohu uvažovat nad tím, že snad by program dělal chyby při výpočtu dne v týdnu.
Zora

Neviem, ako to byvalo v Cechach a na Morave, ale asi odlisnosti velke nebudu. Velmi caste boli pondelky, ale nebolo nic vynimocne, ak bol sobas aj v utorok, ci stredu.

Díky, nemám zkušenost
Z

duros píše:Neviem, ako to byvalo v Cechach a na Morave, ale asi odlisnosti velke nebudu. Velmi caste boli pondelky, ale nebolo nic vynimocne, ak bol sobas aj v utorok, ci stredu.

Přesně tak, v průběhů svého pátrání jsem prošla docela hodně svateb a v dřívějších dobách (u nás ) býval víkend výjimkou... pondělí až středa do konce 18. století vede, později se začínají objevovat i další dny, sobota a neděle masově pak až nakonec...

ok, díky oběma znalcům ))
Z

Milan Wölfl píše:Datum může být taky možná zkreslené. Myslím, že programy nepočítají s přestupnými roky, a kdyby počítaly, tak na programátorské úrovni je prakticky nemožné nějak reflektovat použití přestupného roku podle následujícího systému:

gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd.

Nemáte pravdu. Výpočet existuje http://cs.wikipedia.org/wiki/Algoritmus ... t%C3%BDdnu
Je tam i popis jak ho aplikovat v programech pro oba kalendáře.

Jan píše:

Milan Wölfl píše:Datum může být taky možná zkreslené. Myslím, že programy nepočítají s přestupnými roky, a kdyby počítaly, tak na programátorské úrovni je prakticky nemožné nějak reflektovat použití přestupného roku podle následujícího systému:

gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd.

Nemáte pravdu. Výpočet existuje http://cs.wikipedia.org/wiki/Algoritmus ... t%C3%BDdnu
Je tam i popis jak ho aplikovat v programech pro oba kalendáře.

Díky za uvedení na pravou míru - tím líp, aspoň si můžu být jistý, že před třemi sty lety bylo skutečně úterý

Ještě jednou děkuji, je jasné, že programy nejsou chybové, ale že moje znalosti, jak to chodilo v minulosti jsou slabé ))

Mám dokonce jakousi knihu, kde se dá zjistit, co bylo za den, na které datum připadly vělikonoce před xx lety, a další složité výpočty většinou vztažené k církevním událostem, ale vzhledem k tomu, že se jedna o knihu starší a ještě k tomu reprint, nebyla jsem si jista, zda je stoprocentně správná.
Zora

Milan Wölfl píše:Datum může být taky možná zkreslené. Myslím, že programy nepočítají s přestupnými roky, a kdyby počítaly, tak na programátorské úrovni je prakticky nemožné nějak reflektovat použití přestupného roku podle následujícího systému:

program s přestupnými roky počítá, je schopen dynamicky převádět gragoriánský, hebrejský a francouzský revoluční s přesností na den (tedy je naprosto jisté, že když FTB řekne úterý, opravdu se jednalo o úterý)

svatby se většinou prováděly v zimních měsících = minimum polních a jiných prací, tedy žádný problém se "svatbit" v kterýkoliv den v týdnu.

Děkuji, hezký den. Zora

Milan Wölfl píše:Datum může být taky možná zkreslené. Myslím, že programy nepočítají s přestupnými roky, a kdyby počítaly, tak na programátorské úrovni je prakticky nemožné nějak reflektovat použití přestupného roku podle následujícího systému:

gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd.

(Zdroj)

Tak s tímhle absolutně nesouhlasím - tohle je na programátorské úrovni naprosto triviální záležitost a kdybych byl opravdu nucen programovat tenhle algoritmus (přestože nemusím, protože tenhle je implementovaný ve všech normálních systémech, které potřebují pracovat s daty), neměl bych s tím vůbec žádný problém a zabralo by mi to asi tak dvě minuty.

Neumím to popsat analyticky jako vy, odborníci, ale jsem přesvědčena o tom, že jsou definovány všechny změny v letopočtech - a to jsou, neměl by tedy být naprosto žádný problém s určením dne. Otázkou zůstává, zda si tyto programy dokážou pohrát i s možnými vlivy typu:
- v raném středověku začínal týden nedělí - to by snad nemělo mít vliv na určení dne v týdnu
- stejně tak den jako takový začínal k večeru. (Ne o půlnoci, byť se to zdá podivné). Bohužel si nejsem jista, čím se řídili, při určování, že teď večer, v tuto chvíli se právě mění den...
Nebuďme ale hnidopichy
Spíš bych to brala tak, že tu šílenou práci, co za nás umějí počítače díky analytikům, programátorům a vůbec ajťákům - máme z krku.
Díky za to.
Shrnuji, chyba je pouze ve mně, že jsem nehloubala nad svatbami, ale brala jsem vše tak, jak je zvykem nyní )), tak skláním hlavu v obdivu nad znalostmi odborníků zase z trochu jiné branže než je jen genealogie.
Zora

Zoro, jen k té obecné části věci (cituji ze své knížky):

Svatby se v minulosti (až do počátku 20. století) nejčastěji konaly v úterý, protože tento den vychází z biblické tradice. Jak se píše v Janově evangeliu (Jan 2,1): „Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.“

Dnes bychom za třetí den považovali středu, protože náš týden začíná pondělkem. V Ježíšově době ale týden začínal podle židovského kalendáře nedělí, proto bylo třetím dnem úterý. Tato tradice byla ukotvena velmi brzy, úterní svatby se konaly již v dobách nejstarších křesťanů a zůstaly zachovány až do konce 19. století. Teprve 20. století přineslo svatby v létě a o víkendech, případně v dalších volných dnech.