Vedení matriky, když shořela fara s kostelem

[zeter]

archiv farnosti Čejkovice je v Rajhradě, ale fond je až od r. 1731
Já být vámi, tak asi napíšu přímo tam a nechám si poradit - u těchhle církevních záležitostí podle mě není velká šance vydumat to po vlastní ose.

[zburget]

Já jenom drobnosti k "terminoologii"

např Šardice byly přifařeny k Čejkovicím v roce 1624, měly od r. 1666 vlastního faráře

Farář je správce farnosti a může být jen jeden (dokonce nemusí být žádný).
Dokud byly Šardice přifařeny k jiné farnosti, nemohly mít vlastího faráře. V Čejkovicích mohl být kaplan, který měl na starosti výhradně Šardice. On ten kněz musel taky někde bydlet, u filiálního kostela většinou nebyla žádná fara nebo jiný byt faráře. Takže nejspíš bydlel v Čejkovicích, ale docházel nebo dojížděl do Šardic.

Taky by tam měla být fara, někde musel farář úřadovat, i kdyby tam jen docházel, zajížděl.

Úřadovat mohl kdekoli - to se asi dalo domluvit klidně na rychtě, hlavně ale musel někde bydlet. Po vyhoření vesnice ale problém s bydlením měli všichni obyvatelé vesnice - jak se to řešilo? Kde bydleli všichni, kteří přišli o střechu nad hlavou???
A kam lidi chodili, když vyhořel farní kostel? Jestli byl v Šardicích kostel filiální, pak chodili do toho filiálního. Bylo by to nejjednodušší. Pořád se drželi ve farnosti.
Jestli byly ve vesnici kostely dva (různého vyznání) a jestli by se dokázaly ty dvě církve domluvit na zapůjčení kostela, to nevím. Tehdy asi těžko.
Dovedl bych si ale představit variantu, že se některé nepoškozené stavení upravilo tak, aby tam mohla být aspoň jednou za týden mše. To by asi problém nebyl. Kde se ale potom křtily děti a děly svatby, to netuším.

Já bych zkusil napsat přímo na arcibiskupství (ani ne do archívu) - oni tam mají i různé historiky, třeba vám někdo odpoví. A ptal bych se i celkem dost obecně (nejen na ty Čejkovie/Šardice), protože je v tom dost zajímavých otázek, které se, předpokládám, v celé diacézio řešily stejně (a nebo aspoň hodně podobně).

[Zora]

Vysvětlivka k formulaci:
např Šardice byly přifařeny k Čejkovicím v roce 1624, měly od r. 1666 vlastního faráře
--------------
Použila jsem formulaci, které je připsána u tzv. Dokumentů MZA (rozpis matrik) pro okres Hodonín... , zkopírovat to nelze, je to str. 45. Čili - mě nekamenovat, jen jsem opisovala.
Nikde není uvedeno, že by byl v Šardicích filiální kostel nebo kaple. (ale ani to nic nevylučuje...)
Hledáním na netu jsem získala dojem, že se prostě o tom období nic moc neví, takže zdroje tak nějak opisují jeden od druhého... a naopak...
Jak se třeba ví, že Šardice obsluhoval jejich farář, když vše shořelo... tedy nejen matriky, ale i další farní doklady... ale asi se někde dochovala nějaká zmínka, ale o tom už nelze nikde nic na veřejně přístupných zdrojích dohledat, (nebo jsem tomu nevěnovala dostatečnou pozornost a čas)

Půjčování kostelů - u nás se tedy jeden malý kostelík půjčoval, před rekatolizací, do r. cca 1628, ale nešlo o katolíky, šlo o jiná dvě vyznání...

Z

[pavel.m]

https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/vi ... f3fc9ae867
jinak když už jsem tu ty Čejkovice načal, tak posílám odkaz na krátký článek od pana Hosáka k nejstarší Matrice Čejkovské.

Jinak zkusím se spojit s Arcidiecézí, jestli by byli ochotni osvětlit jak to fungovalo v dané době.

PaM

[Zora]

ano, to je ta nejstarší, dochovaná matrika.
Z

[pavel.m]

Vyjádření arcibiskupství, konkrétně pana Víta Němce:

"Nejsem odborníkem na kanonické právo po Tridentském koncilu, ale obecně bych řekl, že vysluhování bohoslužeb (vč. křtů, svateb a pohřbů) v náhradních prostorách (tj. kaplích apod) v době, kdy byl kostel zničen, opravován, nebo "ve výstavbě", nebylo určitě žádným problémem - samozřejmě na základě souhlasu biskupské konsistoře nebo ordinariátu. Myslím, že to nebylo v té době nic výjimečného - ostatně, vždyť jen kostel v Čejkovicích vyhořel dle všeho hned třikrát během pouhých sedmdesáti let. "