GENEALOGIE

Dobrý den,
prosím, pracovní a čelední knížky na konci devatenáctého století vždy vystavovala obec, kde měl příslušný člověk domovské právo?
Moc děkuji!

http://www.scanzen.cz/dobove-dokumenty/ ... vni-knizka
strejda google nebo teta wiki, to bývá nejjednodušší.
Z

Moc děkuji! Hledání se mi nedařilo. Tohle je pěkná stránka.
Ale pokud se myslí obcí pobytu místo, kde se dotyčný zrovna nachází, tak to neodpovídá mé dosavadní zkušenosti. Ta domovská obec by tomu odpovídala víc.

je tam odkaz na paragrafy živnostenského řádu (asi - zkr. živ. ř.), určitě se dá dohledat.

S domovskou obcí je problém, domovské právo se udělovalo po r. 1848, další generace už mohly bydlet zcela jinde a vlastně ani netušily, kde je jejich domovská obec...
Stejně tak domovská obec asi neměla příliš velký přehled o tom, kdo má nemá děti...

Bohužel netuším, jak se administrativně řešilo přidělení domovské obce potomku ve třetí generaci. Měl na to právo, ale kdy, jakým způsobem se přidělilo domovské právo osobě, která žila s rodiči naprosto mimo domovskou obec, to nevím.

Z
edit
tady je znění zmíněného Živnostenského řádu, třeba je tam více podrobností a nějaký výklad.

https://www.beck-online.cz/bo/chaptervi ... v6mrsg4wta

Jste zlatá. Mrknu na to. Ještě jednou děkuji.

Možná by pomohlo popsat, co řešíte. ... to je ale na Vás.
Zlatá nejsem, jen přírodní blond
Z

Mezi sloužícími v Jihlavě jsem r. 1999 našel služku, jejíž jméno a rok narození se shoduje s mojí prababičkou (narozenou v Pávově u Jihlavy), s poznámkou, že té služce byla vystavena čelední knížka v Termesivech (kde měla prababička tehdy po otci domovské právo) 23.10.1898 (pár měsíců poté, kdy moje prababička ukončila povinnou školní docházku). Dotazem jsem se tedy snažil zvýšit pravděpodobnost, že je to ona.

Jediná moje jiná zkušenost je s pradědečkem, který se narodil v Jeníkově, vyučil se 10/1888 Jihlavě, měsíc poté mu v Jeníkově, kam už se nikdy nevrátil (např. ve sčítání lidu 1900 je zapsán v Jihlavě nikoliv v Jeníkově), ale kde měl tehdy domovské právo, vystavili pracovní knížku.

Dávalo mi smysl, že když někdo vyrazí na vandr, nebudou mu vystavovat v každé z hromady obcí, kde postupně bydlí, novou pracovní knížku, ale že mu ji vystaví domovská obec, kam ho z těch obcí momentálního pobytu mohou postrčit, kdyby dělal nepravosti. Až vy jsem mi to nabořila, tím článkem ze Scanzenu.cz.

Jo, a v tom živnostenské řádu právě ty dva paragrafy, na které se odvolává Scanzenní článek chybí.

ustanovení o pracovních knížkách bylo řešeno v tzv. přídavku

znění jsem zatím nenašla:-)

.....Byl rozdělen do devíti hlav, 152 paragrafů,
součástí byl tzv. přídavek o osmi paragrafech, které se dotýkaly pracovních knížek
a příloha, která upravovala formulář pracovní knížky.

https://is.muni.cz/th/wqdza/Bakalarska_ ... __DiS..pdf


Tady letmá zmínka kolem vydávání knížek
https://books.google.cz/books?id=Nqu2Na ... 60&f=false

Otázka - Víte s jistotou, kde prababička žila, když jí byla vydána pracovní knížka? (nemyslím domovskou obec, myslím bydliště).
Z
Termesivy jsou "jen" 22 km od Pávova....

http://www.smirice.eu/dokumenty/knizka.htm


str. 71 a asi další
zde, paragraf 80

Z

Zora píše:Bohužel netuším, jak se administrativně řešilo přidělení domovské obce potomku ve třetí generaci. Měl na to právo, ale kdy, jakým způsobem se přidělilo domovské právo osobě, která žila s rodiči naprosto mimo domovskou obec, to nevím.

To domovské právo se myslím nepřidělovalo znovu, ten potomek ho prostě měl. Obce zhruba přehled měly, ale klidně se mohlo stát, že jim najednou do péče přibyl třeba nějaký sirotek kdovíodkud kdovípokom, čistě jenom na základě toho "implicitního" domovského práva. Dokonce se mohly obce i všelijak handrkovat, pokud bylo to domovské právo nějak sporné. Spousta byrokracie.
U pracovních knížek nevím, s těmi jsem se moc nesetkal - možná ji mohla vydat obec, kde dotyčný pobýval, ale zase bych se divil, kdyby k tomu nebyl potřeba např. domovský list, nebo že by spolu ty jednotlivé obecní úřady ve sporných případech nekomunikovaly.
Opava má z těchhle archiválií digitalizované ledacost, a co jsem se v tom tak hrabal, tak ta agenda spojená s domovským právem a různými knížkami byla opravdu dost rozsáhlá a široce vedená - soupisy vydaných knížek, listů, pasů; matriky obecních příslušníků; matriky cizích příslušníků; soupisy příslušníků pobývajících mimo obec; soupisy příslušníků, kteří získali domovské právo jinde atd.

MOžná jsem se nevyjádřila přesně. Potomek samozřejmě domovské právo měl .
Domovský list se ale zřejmě vydával k nějakému věku nebo k nějaké příležitosti. Měli jsme tady dívenku, cos vyhledal, jí byl vydán domovský list k vycestování na léčení tuším do Chorvatska.

Nedovedu se ovšem představit, že by domovská obec vydávala pracovní knížky všem zájemcům, některé obce by to zruinovalo (poštovné). Je třeba myslet na to, že by šlo o obsáhlou pracovní agendu, vyžadující spolupráci i s žadatelem, a to z velké části šlo o pomocné pracovníky, bez znalostí potřebných k vyžádání.

Ať hledám, jak chci, tak mně to pořád vrací odpovědi, že vydávala obec, kde dotyčný bydlel - u mladistvých spolu s se souhlasným vyjádřením otce.

Ona prababička sloužila v roce 1899, tedy nešlo o prvopočátek prac. knížek, ale už o zavedený mechanismus.
Z

Jo, vypadá to tak, že u pracovních knížek opravdu obec pobytu (o tom vydávání se ale agenda skutečně vedla, jsou to velmi obsáhlé soupisy, a z logiky věci vedené spíš chronologicky než abecedně, na nějaké větší hledání nic moc), ne domovská, a u mladistvých "zákonný zástupce", nebo místo něj domovská obec.

U toho domovského listu se to myslím vydávalo spíš na žádost v případě potřeby.

Odkud znáte s jistotou domovskou příslušnost prababičky v době náustupu do služby - v době vydání prac. knížky?

Předpokládám, že se následně vdala a díky tomu získala dom. příslušnost po manželovi (až na výjimky)

Pokud se nevdala a porodila nemanželské dítě, měla domov. příslušnost po svém otci.

To píšu jen pro jistotu, aby se nalezlo řešení. Z

Děkuji moc. Boříte moji představu hodně důsledně.
Ve sčítání lidu jí v Pávově zapsali v roce 1890 i v roce 1900 domovskou příslušnost Termesivy, stejně jako jejím rodičům a sourozencům. Stále byla svobodná.
Od narození až do vystavení té knížky žila v Pávově, drtivě německé obci se stoprocentně německým zastupitelstvem, tak snad té "české" náplavě nechtěli knížku vydat a odkázali ji na českou domovskou obec. Tato úvaha, ale nic nemění na tom, že mé pochybnosti vzrostly. Už Vám psát nebudu.