GENEALOGIE

Tušíte někdo, z jakého důvodu se dalo v šedesátých létech propadnout na základce?

Dostaly se mi do ruky vysvědčení z pozůstalosti. Dotyčný měl v páté třídě nejhorší známky dvě čtyřky, neměl sníženou známku z chování, žádnou neomluvenou hodinu, omluvených hodin rozumný počet (4 v pololetí, 10 na konci roku), rodina neměla politický škraloup (otec žáka jezdil na montáže po celém světě) a přesto byl závěr "Nezpůsobilý do dalšího ročníku". Pátou třídu skutečně opakoval, nešlo jen o chybu při vyplňování formuláře.
Nejprvě mě napadlo, jestli se v šedesátých létech neznámkovalo jako na VŠ, kdy už 4 = nedostatečná, ale v dalších ročnících už propadal doopravdy s pětkami.

Napadá někoho, proč mohl propadnout jen se čtyřkami? Génuis jistě nebyl, když v dalších třídách měl pětky, ale nezdá se mi, že by ho nechali opakovat jen tak preventivně. Nebo bylo pravidlo, že do dalšího roku postoupí jen s jednou čtyřkou a kdo měl dvě, propadl?

Žádné pravidlo na počet čtyřek a propadání neexistovalo. Stejně tak se nepropadalo v 5. třídě z politických důvodů. Známkování od jedničky po pětku.
Jedna pětka - pak ano, propadalo se, ale myslím, že existovaly předměty, kde se to nezohledňovalo - to fakt ale nevím, mám na mysli třeba kreslení nebo zpěv.
Pokud někdo dostal pětku z češtiny, matematiky, ruštiny, asi i dalších důležitých předmětů, pak propadl a opakoval třídu nebo odešel do zvláštní školy.

Ve Vašem případě mě pouze napadá, že opakoval ročník na přání rodičů...snad se jevil jako nezralý nebo měl nějaké zdravotní problémy, které si rodiče uvědomovali.
V takovém případě ale nevím, co se psalo na vysvědčení.
Z

Rozhodování o postupu do vyšší třídy

Děkuji za odpovědi. Otázku uzavírám s tím, že šlo patrně o domluvu školy s rodiči. Skutečnost se těžko dozvím, nikdo ze zúčastněných již nežije.