zmatek po chalupě

[zeter]

Stihla mne morová rána v podobě půl druhého století se táhnoucího propletence příjmení po chalupě; princip chápu, ale potřeboval bych si vyjasnit některé nuance, jak to vypadá v praxi:

1) Novák se přižení na Dvořákův grunt, a je z něj Dvořák. Děti páru jsou Dvořákovy atdatd. Tohle je jasné. Pokud by časem o grunt přišel (tak či onak), bude z něj zase Novák?

2) Co když se Novák nepřižení, ale grunt převezme jinak (třeba po bratrovi, který se přiženil - nebo po švagrovi) a tou dobou už má houf dětí - děti rozené už na Dvořákově gruntu jsou předpokládám malí Dvořákové, ale co děti z doby před tím? Pokud rodina zůstane na gruntu, budou se ženit a vdávat jako Dvořákové sakumprásk všichni?

3) Řekněme, že Novák měl bratra, který s ním na Dvořákovo přišel jako podruh (klidně ženatý) - zachová si příjmení, nebo se mu taky začne říkat Dvořák?

4) Je představitelné, že by nemanželské dítě děvečky Součkové, které se narodí na Dvořákově gruntě (nelegitimizované, v matrice zapsané jako dítě Součkové) nakonec skončilo taky jako Dvořák?

Zatím si to ujasňuji a zkouším terén - a vypadá to na něco mezi bažinou a pohyblivým pískem

[Zora]

aspoň přibližně období, když ne roky.... a oblast, když ne obec.... prosím. Z

[zeter]

česko-moravské pomezí, zhruba Jihlavsko, 18. století (ten bod 4 je až druhá polovina 18. stol. - ale mám ověřené, že příjmení po chalupě se tam drželo fakt fest)

[Kika]

Dobrý den, můžu vám popsat svoje zkušenosti z jižních Čech (kol. pol. 18. stol.) - jinde to ale mohlo probíhat úplně jinak....
1) pokud sedlák přišel o grunt a dostal se na nový grunt jako hospodář, přijal příjmení podle nového gruntu; pokud zůstal na původním gruntu jako podruh nebo přišel jako podruh na jiný grunt, zůstalo mu příjmení po tom gruntu, který držel naposledy
2) jako rodina používali všichni stejné příjmení po tu dobu, co byli na gruntě (takže i děti, které se narodily pod jiným příjmením, získaly příjmení po gruntu
3) bratr, který přišel na grunt jako podruh, si zachoval svoje původní příjmení (nemuselo to ale být rodné příjmení, ale příjmení po posledním gruntu, kde byl hospodářem
4) tuto možnost si klidně dovedu představit

V jižních Čechách jsem se tím dost zabývala, vypisovala jsem si ze soupisů poddaných jednotlivé rody a jejich přesuny, ale jak jsem psala výše, asi nikdy nic neplatilo všude a u všech gruntů stejně. Schwarzenberkové ale měli v evidenci panství pořádek, se kterým jsem se jinde nesetkala. V některých jiných oblastech (např. Klatovsko) byl ve jménech po chalupě chaos neskutečný

[zeter]

Díky!
Já si to budu muset kromě výpisků začít nějak kreslit, akorát ještě nevím, jak

[Mistr Jan]

Já mám tedy osobní zkušenost rovněž jen z jižních Čech – tedy z panství (později) Schwarzenberkům náležející; Chýnov a Protivín.
Souhlasím vesměs se vším, co psala Kika, jen bych upozornil, že se stávalo, že dotyční svá současná i minulá příjmí střídali. Mám třeba případ, kdy se dotyčný oženil, koupil grunt, měl na něm děti, a dokonce na něm zemřel s příjmím po otci – ale dcera se vdávala pod příjmím po chalupě. Nebo zase naopak – otec změnil jméno, ale dcera se při svatbě zase vrátila ke příjmí původnímu. Obecně se stávalo, že se neshodovala jména v matrice, soupisu poddaných a gruntovnici, přestože pocházejí ze stejného roku.
Musím však říct, že v 18. století se každopádně setkávám s trochu větším pořádkem – příjmí se spíš dodržovala tak jak měla a dá se v tom vyznat již lépe. Stejně však můžete na nějakou hrůzu narazit, nejlepší je, když se předek najednou začne jmenovat jinak – a vy stále netušíte co bylo popudem pro změnu, žádný grunt nekoupil, s nikým se neoženil, otec takové jméno nenesl a nic se v rodině vlastně ani nestalo.
J

[Zora]

Postupně

1)Novák se přižení na Dvořákův grunt, a je z něj Dvořák. Děti páru jsou Dvořákovy atdatd. Tohle je jasné. Pokud by časem o grunt přišel (tak či onak), bude z něj zase Novák?

Velmi pravděpodobně z něj Novák už nebude.
Dá se ovšem zjistit s pomocí gruntovnic, ty nejsou online, takže třeba o případech změny na původní v důsledku ztráty gruntu nemusím vědět,

Mohl by mít označení zeť Dvořáků, nejčastěji ale zůstává nově přijaté Dvořák
Velmi záleží na na čase, kolem r. 1750 - 1770 se už příjmení (příjmí) dost hlídala.
Příklad Brtnice- Hrutov kolem r. 1750 přišel na grunt Musilů (původní majitel) nový majitel Bartoloměj Hons. Nejpravděpodobněji grunt koupil (nevím s jistotou).
První dítě mělo za otce Bartoloměje Musila, další také, ale to bylo opraveno vpiskou na Bartoloměj Hons. Kluci se pak ženili pod příjmení Hons, holky nevím.
V tomto případě se příjmení po původním hospodáři objevovalo v období cca necelých deseti let V dalších generacích už jen Hons u všech.

Další příklad - přišel odněkud Skočdopole, oženil se s Bláhovou, v zápise o sňatku jsou obě tato příjmení. Skočdopole - Bláková. Narodily se dvě děti, příjmení Skočdopole. a dál už nikde nikdo do pole neskáče, ani s tímto příjmením nikdo později nevstupuje do manželství.
Zato se objevila manželská dvojice Nových. Nikde svatba, on se ve farnosti nenarodil, u manželky pouze křestní jméno - stále stejné... zdá se , že se otec, (manžel) vůbec nenarodil nikde...
(nezemřel ani Skočdopole, ani Bláha, teoret. )
Ale narodilo se asi šest manželských dětí, od stejného manželského páru Nový - Nová. Pak rodiče v průběhu půl roku zemřeli, spolu s několika dětmi.
Nakonec se mně podařilo zjistit (díky velmi málo frekventovaným křestním jménům těchto zmiňovaných párů), že se ve skutečnosti jedná pouze o jeden pár, u kterého došlo ke změně příjmení po chalupě. Pokud by se jmenovali Jan a Marie, neměla bych šanci na to přijít.
Sirotkům, kteří se ženili cca 1770-1780, zůstalo nové příjmení Nový.
(Nenašla jsem ani úmrtí na domech v obci, kde by zemřel Nový a přestěhovavší se Skočdopole by získal chalupu po něm, ale je tam prostě otazník) Nejsou gruntovnice asi vůbec.

Ve stejné farnosti se ale u jiných stejně "postižených" rodičů vrátilo příjmení kolem r. 1780 na to původní a to i dětem... (Narodil se Jako Vokurka, děti rodil jako Konopásek, zemřel jako Vokurka po r. 1780 a podobně u jeho dětí...
Vysvětluji si to tím, že v prvním případě rodiče nepřežili, děti nesly nové příjmení od narození a nebylo tedy co měnit. V druhém případě ještě generace rodičů žila, takže se jim příjmení změnilo a i jejich dětem (na to původní)



Další farnost. - to píšu dost z hlavy asi 1730 příjmení Opršálek, oženil se, šup, za chvíli příjmení Hladil. Ok, všechny děti Hladil, děti se oženily... a kuk, porodily děti s příjmením Hladil.... a u svateb těchto dětí se objevuje na přeskáčku nové či původní příjmení...
Zde hrál velkou roli asi fakt, že původní farnost se rozdělila, vznikla další nová farnost. V té původní nechávali příjmení beze změny. V té nové si dohledávali, jak se tedy vlastně má správně rodina jmenovat a měnili to přípiskem na původní příjmení.
V celé jedné generaci se původní příjmení neobjevilo, (v první a poslední ano)
Žďár nad Sázavou - změna příjmení - žil zde rod Pavlů - veden i v LV, v generaci kolem r. 1780 došlo ke změně na Pavlovský. Proč, to netuším. Nevím to...

-------------
2) jako rodina používali všichni stejné příjmení po tu dobu, co byli na gruntě (takže i děti, které se narodily pod jiným příjmením, získaly příjmení po gruntu
jednoznačně ano - resp - tak se to dělo nejčastěji, skoro vždycky. (snad jen tam, kde byly děti z otcových dvou manželství a ty nejstarší byly již ženaté, - rozdíl generací, tam zůstalo původní příjmení, ale to sem moc nepatří.)
Po příchodu na grunt se sjednotila postupně příjmení dříve narozených (jinde) dětí a dětí narozených na gruntě podle příjmení otce -
Nenarazila jsem na případ, kdy by se ženily (vdávaly) děti prokazatelně stejných rodičů pod dvěma příjmeními. Jeden pod původním otcovým, druhý pod nově otcem přijatým...


3) Řekněme, že Novák měl bratra, který s ním na Dvořákovo přišel jako podruh (klidně ženatý) - zachová si příjmení, nebo se mu taky začne říkat Dvořák?
Nelze s jistotou určit, obě možnosti , tedy Novák i Dvořák jsou možné. Jde o to, zda bratra obec vnímala něco jako spolumajitele gruntu( nemyslím úředně), nebo ho vnímala jako podruha...
Spíš bych se přikláněla k tomu, že u bratra změna příjmení nenastala... ale?


4) Je představitelné, že by nemanželské dítě děvečky Součkové, které se narodí na Dvořákově gruntě (nelegitimizované, v matrice zapsané jako dítě Součkové) nakonec skončilo taky jako Dvořák?

U narození po roce 1750 už je to méně pravděpodobné... vyloučit se to nedá... ale ženil by se spíš asi po uzákonění dědičných příjmení, v matrice by ho našli pod příjmením Souček, ovšem - jestli by ho v matriční knize hledali... , pak se klidně mohl ve svatebním zápise objevit i pod příjmením držitele gruntu...
V matrikách ale také vídám: dítě Josefa, podruha u Rozkošných, a stejně tak vůbec nevím, pod jakým příjmením se žení dítě, které má uvedeno v matrice narození pouze křestní jméno matky, nic víc... Antonín, syn Anny.
-------------
Hodně zmatků do toho vnáší nejen rozdělení, (změna) farnosti, ale také změna faráře. Každý farář měl svůj postup, někdo farníky i generaci jejich rodičů znal osobně, (tedy setkal se s oběma příjmeními) jiný znal jen trochu generaci dětí ( s přijatými příjmeními). Jiný poctivě vpisoval vždy obě příjmení, další jen to, co mu kdo řekl, a dál se tím nezbýval.

Příjmení po chalupě má na Vysočině svá specifika, neobjevuje se pravidelně vždy tam, kde se mění držitel gruntu...
Nejčastěji při změně držitele gruntu se buď klasicky objevuje příjmení, se kterým nový držitel (manžel dcery) přišel, nebo je tam napsáno zeť (původního) držitele gruntu. (Josef, zeť Konopásků - u narození dětí nebo u kmotrovství či svědků). Většinou ovšem vůbec netuším, od kdy tam manžel dcery bydlel jako nový držitel, kdy došlo ke změně držitelů.

Rozhodně se na Vysočině nemění příjmení jak na běžícím pásu. Jsou to jeden dva případy na malou obec... Nejčastěji se příjmení drží po generace a holky přijímají po svatbě příjmení manžela., stejně jako děti narozené v takovém manželství...
-----------
Třeba v Ivančicích jsem zatím na žádnou změnu příjmení po chalupě nenarazila, ale v nedalekých Střelicích už ano... já se na tenhle problém vždy dívám jako na výjimečnost (myšleno na Vysočině) a snažím se vyhnout všem hodnocením podle jiných případů... Rozhodně se nemění příjmení jen podle přiženění se na chalupu, ale podle více typů... a pozor, někdy ve změně příjmení hraje roli i jiná okolnost, - povolání, chování, tělesná vlastnost...,

A u příjmení Dvořák - další varianta....
, i na Vysočině se objevují v malé míře dvořáci, čili nepoddaní se svými specifiky. Někdy se pak toto označení přenáší jako příjmení...
--------------
Moje postřehy, moje bádání, jinde to třeba mohlo být úplně jinak...

Z

[zeter]

Díky! Podle toho, co jsem zatím v matrikách viděl, jsou v mém případě změny po chalupě pravidlem a kolísání nebo střídání řídké - matriky se tváří normálně, nějakých poznámek typu 'recte' nebo 'vel' naprosté minimum, ale jak se do toho začne vrtat, je zle.