Zora dávno žádné kádrové posudky nemá, letělo to do koše...
Asi je třeba rozlišovat, kdy dotyčný "doklad" vznikl, posudky se hodně lišily obsahem i formou třeba těsně po roce 1948 a pak třeba v 80. letech, to se jmenovalo komplexní hodnocení...
Zpočátku se uváděl vlastně skoro jen původ a postoje k lidově demokratickému zřízení, ke konci 80. let už spíše převažovalo hodnocení odborných znalostí a chování na pracovišti v pracovním kolektivu.
Vždy záleželo na tom, která instituce a za jakým účelem hodnotí a samozřejmě na konkretním člověku - kádrováku - pracovniku kádrového oddělení, který měl na starosti hodnocení "zesumarizovat" - tedy části, které mu dodal přímý nadřízený hodnoceného pracovníka, pak ROH, pak třeba pověřený člen příslušné organizace KSČ, SSM (Socialistický svaz mládeže,), ale také třeba co já vím zájmové organizace, kde dotyčný působil, (zahrádkáři dobrovolní požárníci, tělovýchovná jednota ČSTV... u studentů pak škola, místní (v místě trvalého bydliště) organizace KSČ či uliční důvěrníci... ...
Po roce 68 se staly důležitou součástí hodnocení i postoje k okupaci sovětskou armádou... a samozřejmě, vždy se hodnotil fakt, zda je posuzovaný věřící, tedy ve smyslu pravidelných návštěv kostela a působení v této sféře...
Hodně často záleželo na schopnostech kádrováka, vše se totiž dá napsat různě a vše je zmanipulovatelné... Dost často se v kádrovém posudku především z 50. let odrážely i osobní vztahy mezi hodnotitelem a hodnoceným, a to buď negativně - nemám tu rodinu rád, tak jí to osolím, nebo i pozitivně, kdy se informace, které by mohly znemožnit odborné zaměstnání nebo studium, uvedly zaobaleně... , protože dotyčná osoba, které se posudek vypracovával, byla mezi lidmi fakt hodnocena pozitivně, uměla, znala, byla odborníkem, ale měla nějaké "ale" ...
Bohužel spousta kádrováků neměla vzdělání, byli to původem řadoví dělníci, členové JZD, ženy z domácnosti, které doba vynesla výše.. Neuměli správně češtinu, takže posudky byly plné i gramatických chyb, občas se daly vyčíst i drby, které spisovatel pochytil doma od manželky, dcery či tchyně
nebo žena připsala informace, které jako zaručené přinesl manžel z hospody...
Koncem 80. let se spíše už hodnotila "kvalita " pracovníka s ohledem na jeho přínos jak k plnění plánu nebo výzkumných úkolů, jeho prospěšnost v pracovním kolektivu a samozřejmě kvalita vzdělání. Hodnocení , typické pro 50. léta už se objevovalo zřídka...
Ve všech trošku větších podnicích fungovalo tzv. kádrové oddělení, tedy útvar, který měl na starosti jak ona hodnocení, tak i další vzdělávání pracovníků, zajišťování odborných školení, dalšího studia, ale i hledání zaměstnanců na uvolněná místa.
Podle velikosti podniku stál nejčastěji v čele tohoto podnikového útvaru kádrový náměstek, a nějací jeho podřízení - počet podle velikosti podniku, u větších podniků pak byl tento útvar rozdělen na kádrovou práci a část , která se týkala vzdělání.
Určitě jsem na něco zapomněla, nebo nenapsala přesně... nakonec já vlastně nevím, zda se i nyní nějak hodnotí zaměstnanec, možná ano... a jaká jsou kritéria hodnocení....
Z