GENEALOGIE

Při psaní indexu jsem narazil na takové jedno divoké příjmení. A chtěl bych ho nějak "normalizovat" Jenže - co výskyt matrice, to jiný zápis

Nenapadlo by prosím někoho, z čeho tohle pochází a jak by bylo rozumné to sjednotit?

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00100.jp2
vpravo 3. odspodu - Falkenhokr

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00140.jp2
vlevo 3. - Falkenhager

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00560.jp2
2. sloupec, jediný v roce 1635 - trochu zkrácená verze Falde

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00580.jp2
vpravo 2. - Falttnhager

https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -00920.jp2
vpravo úplně na konci - Refelmocher - tohle ale bude někdo jiný, i když křestní jména otce i matky sedí a dítě by sedělo do pauzy mezi dětmi. V prvním záznamu je napsáno, že je to mlynář, tady najednou tesař - takhle by asi řemeslo nezměnil.

Tak myslím, že by to mohlo teoreticky být od Falken = sokol a Heger = hajný. Takže Falkenheger?

Mám v rodokmenu něco podobného, předka, který takto měnil v průběhu let příjmení:
1626 - Reinstrf
1630 - Reynstrf
1631 - Reyenstorf
1636 - Rausterff
1641 - Reynstorf
1651 - Ramsdorff
1654 - Ramstorf
...do toho byl křestním zvaný nejdřív jako Mocz, pak jako Mates a nakonec jako Matěj.

J.

A co Falken hager = hubený (vyzáblý) sokol / jestřáb

Měl by ještě někdo nějaký nápad, jak jinak, než Falkenheger znormalizovat (sjednotit) tohle příjmení pro účel indexu?
V Německu by mělo existoat příjmení Falkenhagen a současně tam je i vesnice tohoto jména.

No, já bych se přikláněla k Janovu návrhu.
V němčině existuje Falkenjaeger, což je česky sokolník
Řekla bych, že Falkenheger je velmi podobné obsahově. taky složenina sokol - myslivec.

S tím hubeným mně to nesedí, druhá část ve složenině je vždy určující, takže by to v překladu byl něco jako sokolový hubeňour. V tomhle ale nemám naprosto žádné znalosti, krom té základní, takže jde pouze o moje pocity.

Víc neporadím... Z

Falkenhager byl samozřejmě vtip
Spíš mě znejistěl ještě ten Falkenhagen - ale tam nedokážu posoudit, jestli mohlo dojít k takové hláskové změně.

Povolání mlynář a tesař se vůbec nevylučuje, v historii museli mlynáři tesařinu velmi dobře ovládat, aby si dokázali vyrobit a opravit mlýnské kolo a složení - mám dojem, že výroba mlýnského kola byla obsahem mistrovské zkoušky - musela bych to hledat, ale daleko od pravdy nebudu. Mohl by to být stejný člověk. P.

Jen do diskuze:
Refelmocher = reifen macher = kolář?

Odkaz od koho a na co?

Upřesňuji

zdespi píše:Jen do diskuze:
Refelmocher = reifen macher = kolář?

Odkaz?
Z

Ještě pro jistotu - časová posloupnost a navíc pohyb mezi vesnicemi (a nebo zapsaný do špatných částí matriky):
1635 Falde [Vážany] (bez řemesla)
1643 Refelmocher [Benešov] (bez řemesla)
1646 Falttnhager [Vážany] (tesař)
1649 Falgenhager [Knínice u Boskovic] (bez řemesla)
1650 Falkenhokr [Knínice u Boskovic] (mlynář)

kolář -> tesař - pořád práce se dřevem
Jestli se z něj pak mohl ještě stát nakonec mlynář, nedokážu posoudit.

Zora píše:Upřesňuji

zdespi píše:Jen do diskuze:
Refelmocher = reifen macher = kolář?

Odkaz?
Z

Odkaz není, jen jsem použil mírnou extrapolaci "zkomoleného" výrazu do nynější němčiny.

Ještě dávám do placu faltenhager = vrásčitý.
Ale také, když jsme u těch mlýnů tak hocker znamená (mimo jiné) stolice. Tak mühle hocker je mlýnská stolice... Jestli se tedy nejedná opravdu o nějaké to mlýnské povolání...

A nyní zlatý hřeb.
Felgenhauer - loukotář

Hmmm - v jednom exemláři toho příjmení hocker (hokr) je - a to zrovna u toho jediného, kde je zmíněn, jako mlynář. A teď aby se v tom někdo vyznal

Jaká obcovací řeč mezi obyvateli v této oblasti převažovala v dané době?
Z