Pro kolegu Mošnu
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -02420.jp2první svatba v novebru
žádné podpisy tam nejsou, nikdo z účastníků tehdy (až na naprosté výjimky psát neuměl), jinak by byla matrika plná křížků...
Svatební doklady samozřejmě byly, tzv. kopulíř, ale zase - nikdo ze snoubenců je nemohl přečíst, neuměl to.
Podpisy - tedy tři křížky a podpis toho, kdo podpisy povinných ověřoval (podpisovatel) byl zcela jistě na svatební smlouvě. Ale tu zase z roku 1682 velmi pravděpodobně neseženete.
nejčastěji se i svatby přepisovaly do knihy matriční později, přepisoval to nejčastěji kantor. Tomu bylo zcela jedno, co píše, hlavně aby to měl hotové. Pardon, ale on měl strašně moc povinností a psaní matrik bylo vlastně na posledním místě.
A podívejte se, jak je farnost Doubravník rozlehlá... Farář fakt nemusel ty lidi, byť z jedné farnosti, znát...
Bohužel , z uvedeného roku se dochovaly pravděpodobně jenom gruntovnice a ty rozhodně nejsou online,
O soupisech podle víry si pod MZA můžeme nechat pouze zdát, lánový rejstřík je z trošku dřívější doby, a tam jméno manželky stejně nefiguruje, (všeobecně - jedině, kdy by snad ovdověla právě v době konání soupisu - velmi nepravděpodobné) a bohužel, nemám čas vyhledat, kdy se soupis pro lánový rejstřík v Olešničce konal, většinou na konci 3. čtvrtiny 17. st.
Bohužel, nenapadá mě, jak křestní jméno manželky ověřit. Mě se jako nejpravděpodobnější možnost jeví chyba u svatby.
Z
edit
A pokud byla svatba dvou lidí dokonce z různých farností, tak se dělaly ohlášky v obou farnostech a potvrzení o těchto úkonech se dodávalo do farnosti, kde svatba skutečně proběhla. V pozdějších letech se provedení těchto úkonů a dodání potvrzení o těchto úkonech i uvádělo v matrice. Ve všech těchto písemnostech se uvádělo jméno nevěsty. Při těch všech papírech pokazit poté zápis je divné.Jedná se po snoubence z jedné farnosti.
Myslete při svých úvahách na to, že jsme v roce 1682. Nedostatek kněží, nebezpečí na cestách, někde i stále probíhající rekatolizace...
To, co popisujete, je sice pravdivé, ale s naprostou jistotou se to odehrávalo přesně až v 18. st. a spíš v druhé polovině...
Pokud byl kněz sám na rozsáhlou farnost nebo její část, musel jezdit k umírajícím, bez předchozího ohlášení provést křest - děti se křtily co nejdříve po narození.
Svatbu jedinou si mohl naplánovat, rozhodně dbal na to, aby měl v pořádku všechny potřebné doklady, ty se kontrovaly, pokud proběhla vizitace. Ale jak mohl někdo zkontrolovat, za má zapsané správné křestní jméno u nevěsty Byla ze stejné farnosti, klidně mohl křestní list nepřiložit.
Setkala jsem se ve farnosti , tuším, Osová Bítýška o hodně později, s tím, že farář si dohledal první - nejmladší dceru rodičů v matrice, opsal její data, přidal křesní jméno, které nevěsta nahlásila ... dál se nestaral.
klidně tam byl deset patnáct let rozdíl mezi dvěma sestrami.
Podobně je to s věkem u úmrtí, farář měl správně dohledat narození zemřelého a věk spočítat... O tom bychom všichni mohli vyprávět
Vedení matrik byla zdlouhavá, obtěžující záležitost, vykonával ji vždy člověk a ten, jak všichni víme, není neomylný...
Z