Křty, oddavky, úmrtí v kostele v rámci panství?

[vixiv]

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda byla povinnost kolem roku 1700-1720 vykonávat církevní úkony v nějakém kostele v rámci panství nebo bylo možné vybrat jakýkoliv kostel.
Máme vesnici, která leží na hranicích dvou panství. Zatímco do vedlejší vesnice, avšak v rámci jiného panství, kde je kostel je to 5km tak do nejbližšího kostela v rámci panství je to 25km.
Mohl si pár např. pro svatbu vybrat kostel jiného panství?

děkuji Smetana

[Zora]

Církevní obřady se především řídily panstvím a farnosti nekopírovaly hranice panství.

Výjimky samozřejmě mohly být - křty se mohly odehrát v místě, kde žena porodila a stejně tak úmrtí by bylo zaznamenáno v matr. knize farnosti, kde dotyčný zemřel.

Svatba - podle farnosti nevěsty, u svateb vdov a vdovců podle toho, kde budoucí pár chtěl přebývat. Často žena přicházela k vdovci již před svatbou , bylo nutné se starat o hospodářství.
Podobně muž k vdově.

Svatby se občas konaly v nejbližším větším měste, ale také na nějakém významném cíérkevním místě v okolí. Klášter, poutní místo a pod.
Pokud chtěl někdo jakoukoliv změnu, pak dost čsto bylo možné za tuto změnu zaplatit.
Občas vídám i svatby, které vedl bratr jednoho ze snoubenců, kněz, buď přijel do farnosti nevěsty, nebo dokonce se svatba konala v jeho (cizí farnosti).

Z

[vixiv]

Dobrý den Zoro,
děkuji za upřesnění. Nyní ještě upřesním a doplním já.
Mám tu vesnici Trnava (HK). V uvedeném období spadala vesnice do panství/velkostatku Sadová-Libčany.
Od roku 1721 spadala tato vesnice do farnosti Babice a od tohoto roku tak začínají pro Trnavu matriky NOZ.
Babice jsou však v tu dobu součástí panství Chlumec nad Cidlinou, zde jsou však matriky dochovány až od roku 1775 (starší shořely).
Ve fondu velkostatku Sadová Libčany nejsou před rokem 1720 žádné záznamy co by stály za řeč resp. již je mám všechny prostudované.
Nicméně ve fondu velkostatku Chlumec nad Cidlinou je cca do roku 1713 kniha svatebních smluv.
Z toho co jste napsala by se dalo usuzovat, že je jistá šance, že v této knize mohou být i svatební smlouvy obyvatelů Trnavy za předpokladu, že Trnava spadala do této farnosti i před rokem 1721.
Myslíte, že je to mýlka nebo zcestná úvaha?
děkuji za Váš čas Smetana

[Zora]

Netuším. Já to tam vůbec neznám a nedokážu odpověď.
Ze zkušenosti vím, že v období, o kterém píšete, občas nechodili věřící do kostela v přidělené farnosti, ale do té nejbližší nebo nejdostupnější. Dokonce mám pár matričních zápisů dětí narozených a zapsaných v jedné farnosti a následně dopsané do správné farnosti. (ovčáci- porod na cestách nebo v zimě, tak šli pokřtít nejblíž a pak zřejmě dítě nahlásili... blíže jsem tohle ale nezkoumala, spíš jsem narazila při hledání rodokmenů pro známé).

Našla jsem tyto dnešní farnosti, netuším, zda to pomůže. Určitě znáte lépe než já...
https://www.bihk.cz/dieceze/obec/boharyne
https://www.bihk.cz/dieceze/obec/babice

U svatebních smluv by se dalo předpokládat, že třeba budete mít štěstí, nevěsta nemusela být přímo z Trnavy, ale z okolních obcí, tedy svatba mimo Trnavu a svatba tedy ve farnosti nevěsty.
Z