http://zamoravu.eu/2018/03/benes-metod- ... -ivancice/Zkuste se zamyslet nad impulsem z hlediska místních poměrů.
V Ivančicích hodně pomohl Kuldovi kněz Tomáš Procházka, jednalo se ale o moravské buditele. V Ivančicích cca v polovině 19. st. probíhala nevraživost mezi česky a německy hovořícím obyvatelstvem.
Kněz pocházel z dobře situované rodiny kožešníka, muži cestovali po celé Evropě , kupovali kožešiny Na severu - Švédsko, Dánsko, ale i Anglie, Itálie, snad prý i Rusko... Sestra mého předka se provdala za bratra B. M. Kuldy a tento manželský pár založil rodinu ve Švédsku...
Proč B. M. Kulda zvolil zcela jinou cestu, to netuším...
Theodor Kohn
měl židovské předky, ale již jeho dědeček konvertoval ke katolictví. Studoval na nižším gymnáziu ve Strážnici, poté nastoupil na kroměřížské piaristické gymnázium, kde složil maturitu v roce 1867. Po prázdninách nastoupil do arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1871. V roce 1874 jej arcibiskup Bedřich z Fürstenberka jmenoval svým sekretářem a druhým ceremoniářem. Kohn úkoly spojené s těmito úřady zvládal i se souběžným studiem, v roce 1875 pak získal doktorát teologie. Byl uznávaným odborníkem v oblasti kanonického práva. V roce 1882 se stal Kohn mimořádným profesorem církevního práva a fundamentální teologie. Postupně se stal nepostradatelným spolupracovníkem stále více churavějícího arcibiskupa, který na něj v pozdních fázích svého života přenášel stále větší část své odpovědnosti. V roce 1883 jej jmenoval kancléřem.
Biskupské společenství ho ale nepřijalo mezi sebe a KOhn se nakoneec úřadu vzdal a stáhl se do ústraní.
U tohoto muže se objevuje názor, že se stal katolickým farářem na přání rodičů. Byli vřelými a uznávanými katolíky.
......
Bohužel ale většinou nejde zjistit, kde byl ten zlom, impuls k tomu, aby se z někoho stal kněz.
Všeobecně platí, že u šlechtických rodů vstupovali neprvorození synové do armády a do církve, šlo především ale o nástupnictví a dělbu rodového majetku.l
Často upozornil učitel na nadání žáka, např. velmi ceněné hudební nadání ( třeba F.L. Věk), často byla vypsána místa pro nadané žáky na církevních gymnásiích, případně na běžných, kde pak absolvent mohl studovat dále na teologické "škole". Na gymnásium vstupoval cca jedenáctiletý chlapec, je otázkou, zda si uvědomoval víc než fakt, že se stane knězem, který pomáhá svým bližním... Snad ale také hrál roli ve vyšším věku fakt, že teol.studium bylo méně finančně náročné a byl to třeba jediný možný způsob, jak dosáhnout vzdělání...
Mít ze syna kněze bylo přáním mnoha rodičů, byl "studovaný" a pomáhal lidem.
Ještě v době mého mládí byla primice
https://cs.wikipedia.org/wiki/Primiceobrovskou událostí pro farnost s rodiče kněze byli ctěni a váženi. (tuším, že je to tak dosud)
Mám ve svém rodokmenu několik kněží - bratrů předků, ale u žádného nevím, proč se dal, chtěl dát na tuto dráhu.
Posledním byl bratr babičky, narozen cca 1895, jehož na studiích podporovali rodiče i obě sestry, pak ovšem narukoval do 1. sv. války a po návratu z legií ihned z církve vystoupil a vystudoval práva.
Nikdy jsem se nedozvěděla, proč byly v jeho životě tyhle posuny.
Snad jen tuším, že hrůzy války mu ukázaly rozumnější směr v životě.
Z
