GENEALOGIE

Dobrý den,

při prokousávání se pozemkovou knihou vsi Veletova jsem při přepisování smlouvy Václava Vokolka (rok 1731) narazil na pojem "u Ssranku ležiczy". Nevíte co by to mohlo znamenat?
https://ibb.co/0s1LtC6 (7. řádek)

Později jsem tento pojem našel i při koupi téhož gruntu otcem Václava o pár let dříve (Tomáš Vokolek, 1701).
"po prawe strane gdaucz zewsy Weletowa, pržy samem Ssranku..."
https://ibb.co/gJKhKNL (4. řádek)
-----------
Tento grunt bylo s jistotou pozdější číslo popisné 30 – to jsou dnešní čísla 30 a 83.
Die Schranke je samozřejmě německy závora, tak mě napadá, že tehdy byl grunt na konci vsi, tak jako u závory??
Podle indikační skici tento grunt skutečně byl ještě v první půlce 19. století mezi těmi na kraji, tak možná patří domy severněji již do novější zástavby...

Anebo se snad jedná jen o místní název...

Nenapadá tedy někoho z vás, o co by se mohlo jednat?

Moc děkuji za odpověď.
Jan

možná takto přeneseně od významu závora k významu plot, hrazení?
https://psjc.ujc.cas.cz/search.php?hled ... _initial=1

EDIT: tady ještě heslo v Kottově slovníku
http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup= ... lo=checked

Takže myslíte, že by se mohlo hovořit o konci vesnice?

netroufám si to říct nějak jednoznačně, podle toho Kotta to klidně mohl být nějaký plot nebo ohrada nebo brána

Zkusila bych zapátrat v gruntovnicích ještě po dalších číslech popisných v okolí toho Vašeho, jestli je i u nich zmiňováno "u šranku", třeba někde bude vodítko. Možnosti mne napadají úplně stejné jako Vás a myslím, že nelze nic jednoznačně upřednostnit... Nemůže být U Ssranku ještě i zkomoleninou nějakého příjmení, které se ve vsi vyskytovalo?

jen pro doplnění možných významů po roce 1600

Okolo dvanácti set jízdy oupravné a dvou tisíc pěchoty lidu vojenského, ku pomoci stavuom království Českého od stavuov knížetství slezského svolených, přitáhlo do města Hory Kutny, jichž nejvyšším byl N., markrabě z Brandenburku, 6. dne měsíce Novembris, listopadu. A zůstavše tu dva dni a dvě noci, táhli dáleji. Neví jse, co na zimu dovedou. Přivezli s sebou šraňky dlouhé, dřevěné, na kolách, na vrchu s špicemi železnými, kteréžto šraňky jse stahovati a zase roztahovati mohly a tak jse ošraňkovati proti outoku nepřátelskému.

http://texty.citanka.cz/dacicky/pam15-6.html

Na starých mapách je označen asi přívoz, Zur Ueberfuhr, nemohla být třeba na této cestě trvale závora, něco jako mýto? POlohově to ovšem neodpovídá, takže spíš nabízím možnost, že Veletov měl mýto,, to bývá opatřeno závorou, tomu odpovídá, jak jste sám napsal, i poloha domu, (gruntu)
Jen nápad, žádné souvislosti neznám a nenapadají mě. Z

Pardon za trochu opozdilou odpověď, nějak nebyl čas

Na radu matju jsem si vyjel z gruntovnice i další sousední statky. Protější číslo 50 bylo postaveno až koncem 18. století (resp. 1786), bylo v držení rodiny Benešů. Frázi "na šranku" jsem tam nenašel.
Mladší stejně tak bylo číslo 29, držel jej Václav Zmátlo, podobně na tom bylo zřejmě i číslo 57, tam bydleli Němečkovi.
36 byla kovárna vystavěná patrně v druhé polovině 18. století.

Do starších tedy lze zařadit snad jen 28, projel jsem historii tohoto čísla až někam do půlky 18. století, ovšem opět marně, bez nalezení kýžené fráze...
------------------
Každopádně, ať už je to tedy s touto frází jakkoli, znamenalo by to, že grunt 30 byl skutečně na kraji obce – tedy ta závora by mi tam dávala smysl.

Její účel mi ale zatím stále jasný není. Prošel jsem tedy místní literaturu a tam se píše toto:
Celá obec pod kostelem byla osázena topoly. Býval tam příjemný chládek. Aby husy nemohly na obec, byla u kostela na cestě od rohu pana Sandholze na roh hřbitova (pozn. – jedná se o místa mezi kostelem a čp. 6) závora asi metr vysoká. Kdo chtěl jít nebo jet k převozu, musel si závoru otevřít a zase zavřít. Závoru nešlo podlézt, protože byla pobita prkny. Také u stavení pana Čábelky byl plot, aby husy nemohly na obec. Tam byly zatlučeny kolíky a propleteny vrbovým proutím, a to od rohu p. Čábelky k plotu p. Mnoučka. (pozn. – zde se jedná o místa mezi čp. 1 a 2) Uprostřed byla přelízka. Také byl plot od stavení p. Čábelky až k Náhonu a opět tu byla přelízka, aby husy nemohly na pole na Mýtka.
(Veletov od starodávna do současnosti, str. 134, díky kolegovi Jezevcovi za poskytnutí knihy.)

Takže bych si tedy dokázal představit, že se taková závora nacházela i na severním okraji vesnice, a že měla čistě praktickou funkci – a to sice zadržování hus mimo obec

Na druhou stranu nezavrhuji ani Zořin návrh... Bohužel se mi k tomu však nepovedlo dohledat dostatek podkladů.
V téže knize píší, že byl veletovský přívoz pouze osobní, a že se tudy chodívalo, aby se obešlo soušecké mýto. (← Jedná se o bývalý most v místě dnešní samoty "Na Souškách".) Uvádí také, že přívoz držel kutnohorský špitál, a že jej za 8 zlatých ročně pronajímal. Přívoz se dostal do majetku obce až někdy v sedmdesátých letech 19. století.

Žádnou kloudnou odpověď na "šrank" z toho však, bohužel, vyvodit nemohu.
------------------
Ale asi bych v tom nehledal nic komplikovaného. Prostě závora, nebo místní název. To už se někdy těžko vysvětluje.
Značím tedy vyřešeno, děkuji všem za pomoc.

J.

To je pěkné vysvětlení jak vznikl místní název "U šranku" - závora, aby husy nemohly na obec ). Děkuji, že jste se podělil, pobavilo .

Ty husy jsou fakt logičtější a taky veselejší.. ... teď jen zbývá pochopit slovo přelízka

Z

ale prosím, řeklo sluchátko

přelízka, -y f. část plotu upravená k přelézání pro lidi, ale zabraňující vchodu dobytka, lísa.
https://psjc.ujc.cas.cz/search.php?hled ... _initial=1

logikou slova mně dochází, že se přes to přelézá, ale jak to vypadalo, ... to nějak nevím. Z

ještě přihodím tenhle článek z časopisu Naše řeč (asi to nebude nic speciálního, prostě jen snížený plot nebo dílec plotu, nejspíš pletený)

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7825

https://www.kouzlolesa.cz/l/pece-o-souk ... za-krokem/

tady jsem našla popis
...Jako vstup do oplocenky jsou nejvhodnější dřevěné přelízky (dva žebříky spojené v horní části hřebíky)...


nebo tady je zřejmě inspirace z dob minulých - přelízka pro děti
https://www.google.com/search?q=p%C5%99 ... k2VLgOi-sM

Ony ty popisy jsou trochu zavádějící - přelizka byla cosi, co zabránilo dobytku dostat se na náves, a současně to umožnilo lidem přelézt. Chápu snížené oplocení - lidé překonali zvýšeným krokem, husy dál nemohly.
No, moc nízké to zase nemohlo být, kráva - taky dobytek- by překonala asi stejnou výšku jako babka z obce...
Čili v tom třeba byl ten fígl, že se muselo nahoru a dolů "po střeše". Jak to zdolávaly výše zmíněné babky, taky netuším

Ale fakt to netuším... proto ten dotaz. Z

Představoval jsem si to tak, jak jsem to vždy vídal v zoo – přes plot takový žebřík o cirka třech stupních, nahoře tlustší prkno, a na druhé straně opět stupně, okolo prosté zábradlíčko, kterého se mohl člověk přidržet Nebo to občas vypadalo jako takové poloschody.

Každopádně, možná byla ještě vedle této brány malá branka navíc, právě pro "báby", nebo ostatní, kteří by nemohli po žebříku Přeci jen, mezi rohem Čábelky a rohem Mnoučka bylo asi 13 nebo 14 metrů, nevím, přijde mně to docela dost, takže možná byla menší a zbylo tam i místo pro malou branku, či zídku. (Mezi kostelem a Sandholzem bylo metrů asi jen 5 nebo 6!.)
Hlavně tedy asi muselo jít bránu otevřít, třeba pro povoz s koňmi – takže se domnívám, že nebyla čtrnáctimetrová, bylo by to asi na otevírání dost nepraktické

Ale to už jen tak spekuluji, to bychom potřebovali pamětníka z první republiky, nebo osoby ještě starší... A to já rozhodně nejsem.

J.

Přelízky se používají třeba u turistických cest vedoucích přes obory. V terénu jsem je potkával celkem často. Strejda Google našel třeba tohle:
https://www.jcted.cz/majitel-schwarzenb ... dvolal-se/