Pardon za trochu opozdilou odpověď, nějak nebyl čas
Na radu matju jsem si vyjel z gruntovnice i další sousední statky. Protější číslo 50 bylo postaveno až koncem 18. století (resp. 1786), bylo v držení rodiny Benešů. Frázi "na šranku" jsem tam nenašel.
Mladší stejně tak bylo číslo 29, držel jej Václav Zmátlo, podobně na tom bylo zřejmě i číslo 57, tam bydleli Němečkovi.
36 byla kovárna vystavěná patrně v druhé polovině 18. století.
Do starších tedy lze zařadit snad jen 28, projel jsem historii tohoto čísla až někam do půlky 18. století, ovšem opět marně, bez nalezení kýžené fráze...
------------------
Každopádně, ať už je to tedy s touto frází jakkoli, znamenalo by to, že grunt 30 byl skutečně na kraji obce – tedy ta závora by mi tam dávala smysl.
Její účel mi ale zatím stále jasný není. Prošel jsem tedy místní literaturu a tam se píše toto:
Celá obec pod kostelem byla osázena topoly. Býval tam příjemný chládek. Aby husy nemohly na obec, byla u kostela na cestě od rohu pana Sandholze na roh hřbitova (pozn. – jedná se o místa mezi kostelem a čp. 6) závora asi metr vysoká. Kdo chtěl jít nebo jet k převozu, musel si závoru otevřít a zase zavřít. Závoru nešlo podlézt, protože byla pobita prkny. Také u stavení pana Čábelky byl plot, aby husy nemohly na obec. Tam byly zatlučeny kolíky a propleteny vrbovým proutím, a to od rohu p. Čábelky k plotu p. Mnoučka. (pozn. – zde se jedná o místa mezi čp. 1 a 2) Uprostřed byla přelízka. Také byl plot od stavení p. Čábelky až k Náhonu a opět tu byla přelízka, aby husy nemohly na pole na Mýtka.(Veletov od starodávna do současnosti, str. 134, díky kolegovi Jezevcovi za poskytnutí knihy.)Takže bych si tedy dokázal představit, že se taková závora nacházela i na severním okraji vesnice, a že měla čistě praktickou funkci – a to sice zadržování hus mimo obec
Na druhou stranu nezavrhuji ani Zořin návrh... Bohužel se mi k tomu však nepovedlo dohledat dostatek podkladů.
V téže knize píší, že byl veletovský přívoz pouze osobní, a že se tudy chodívalo, aby se obešlo soušecké mýto. (← Jedná se o
bývalý most v místě dnešní samoty "Na Souškách".) Uvádí také, že přívoz držel kutnohorský špitál, a že jej za 8 zlatých ročně pronajímal. Přívoz se dostal do majetku obce až někdy v sedmdesátých letech 19. století.
Žádnou kloudnou odpověď na "šrank" z toho však, bohužel, vyvodit nemohu.
------------------
Ale asi bych v tom nehledal nic komplikovaného.
Prostě závora, nebo místní název. To už se někdy těžko vysvětluje.
Značím tedy vyřešeno, děkuji všem za pomoc.
J.
