GENEALOGIE

V matrice narozených pro Krakovany 1762-1784 je už v letech 1771-1781 tabulková struktura záznamů s kolonkou pro uvádění vyznání, viz https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11742/74 . Nedává mi to moc smysl, protože to je před vydáním tolerančního patentu. Také jsem v tomto období nenarazil na jiné vyplnění než "katolík". Až v roce 1782 https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11742/148 (vpravo dole 2. odspodu) se poprvé objevuje evangelické vyznání. Říkám si, co mohlo být důvodem toho, že už v rozmezí 1771-1781 je uváděno explicitně náboženství. Jestli třeba to, že se na nějakou dobu matrika ztratila a pak zápisy přepisovali dodatečně s aktuálně platnou strukturou? Že by celá matrika byla opisem se mi podle záznamů před rokem 1771 nezdá. Má někdo jiný nápad? Pro mě je rozhodující, zda je správný můj názor, že v těch letech 1771-1781 nemá cenu se na tu kolonku Religio dívat, protože pro toto období není relevantní. Po roce 1781 je v Krakovanech evangelíků hodně (hlavně pak v dalších matrikách po 1784), tam už je potřeba se na vyznání dívat. Za případné názory předem děkuji.

Brala bych to tak, že i ve starších matrikách je vždy uvedeno, že zapsaný byl katolického vyznání, bez kolonky.

Tak tady si vytvořili kolonku, a psali do ní viditelně vyznání katolické.
Nic dalšího bych v tom nehledala, před r. 1981 mohli do knihy zapsat křest pouze katolíka.
Z

Děkuji moc za odpověď. To budete mít pravdu. Někdy člověk vidí problém i tam, kde není .

Oni už před tolerančním patentem směli na našem území pobývat cizinci - nekatolíci (většinou dočasně - různí obchodníci, vojáci a samozřejmě šlechtici). Ti, co se tady chtěli usadit, přestupovali ke katolictví. Vzácně se tedy mohlo stát, že tady takový nekatolický cizinec zemřel nebo se mu narodilo dítě, a tak to zapsali do katolické matriky. Více k tomu např. v knize Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, s. 148 (zrovna jsem to četla včera ).

Od té doby, co byly počátkem 70. let 18. století zavedeny "tabulkové" záznamy v matrikách, se s kolonkou katolík/nekatolík setkávám často, i když si nevybavuju, že bych na nějakého cizince - nekatolíka narazila. V Praze by se asi nějací našli. Pokud jde o provedení obřadů (křest, pohřeb), snad to fungovalo podobně jako po tolerančním patentu, kdy je v místech vzdálených od evangelických sborů vykonávali katoličtí kněží i u nekatolíků, podle evangelického způsobu (např. jednodušší způsob křtu).

To jen na vysvětlenou, jak to, že tam ta kolonka je. Ale sledovat ji v této době opravdu nemusíte, pokud nehledáte cizince.

Před rokem 1781 opravdu mohli katoličtí kněží zapsat pouze křest katolíka možná správněji řečeno zapsat provedení katolického křut, křtěnec se tak stal samozřejmě katolíkem.

Snad mohli zapsat zcela výjimečně narození nekatolíka, (ale ne evangelíka, ti úředně neexistovali), podobně, jako se to občas nachází v katolických matrikách na stránkách či oddíle věnovaném židům...
Občas vídám před r. 1781 v katolických matrikách "hromadný" křest, kdy byly pokřtěny děti rodičů, u kterých je poznámka - helvéti luterání a pod.


Po roce 1781 naopak - všichni evangelíci museli být v katolických matrikách zapsaní, evangelické matriky nebyly úřední, sloužily dlouho jen pro účely evangelické církve, a zápisy se tedy dělaly dvojmo. Jednou do evangelické matriky, podruhé do katolické.
Pokud je v katolické matrice zapsán křest evangelického dítěte, nešlo až na naprosté výjimky o provedení katol. křtu, ale jen o přenesení evangelického křtu provedeného v příslušné evangelické náb. obci ve formě zápisu do úřední (katolické matriky).
Samozřejmě, výjimky existují vždy , viz třeba tajní luteráni, ale ti nebyli v katolických matrikách vůbec zapsaní, nebo jen "naoko"...
Z

Děkuji moc i za dva další příspěvky s informacemi. ŠH