GENEALOGIE

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, zda náhodou někdo neví, jak "prestižní" bylo v druhé polovině 19. století povolání - slévač, příp. jak bylo finančně hodnoceno.
Děkuji moc

Okolo roku 1880 nic moc, záleží ovšem na kontextu.

Jinak řečeno, ohodnocený byl jako tisíce jiných manuálních dělníků v továrně; s tím že pokud se mu to nezdálo, tak před branou byla fronta zájemců. Ledaže by sléval drahé kovy nebo byl národní expert na legovanou ocel. Pořád byl ale z hlediska "šancí" na tom lépe než na agrárním venkově, takže pokud se bavíme o prestiži v rodné vsi, nebo relativní kupní síle, mohla být poměrně vysoká. Okolo bouřila industrializace, slévárna litiny (ocel byla i přes rozšíření Bessemerových konvertorů trochu jiná liga) fungovala (v uvozovkách) v každém větším městečku.

Doporučuji přečíst třeba toto: https://www.mises.cz/clanky/utek-do-tovaren-359.aspx

určitě se povolání slévač lišilo podle firem a jejich věhlasu.

Ještě také jde o to, jaké měl předek postavení mezi slévači. Slévárenský dělník (případně pomocník) bude asi ohodnocen méně, než slévárenský mistr, jinak řečeno, vložte záznamy, kde se povolání předka nachází...

Také záleží na tom, jakým jazykem je zápis zapsaný - v uvedené době se často překládá tovaryš jako pomocník (mistra), jindy je povolání zapsáno naprosto všeobecně, aniž by bylo možné jakkoliv rozlišit hierarchii.

tady něco o slévárenských hutích.
https://is.muni.cz/th/cdg90/DP_Eva_Hradilova.pdf

Z

Zora píše:určitě se povolání slévač lišilo podle firem a jejich věhlasu.

Ještě také jde o to, jaké měl předek postavení mezi slévači. Slévárenský dělník (případně pomocník) bude asi ohodnocen méně, než slévárenský mistr, jinak řečeno, vložte záznamy, kde se povolání předka nachází...

Také záleží na tom, jakým jazykem je zápis zapsaný - v uvedené době se často překládá tovaryš jako pomocník (mistra), jindy je povolání zapsáno naprosto všeobecně, aniž by bylo možné jakkoliv rozlišit hierarchii.

tady něco o slévárenských hutích.
https://is.muni.cz/th/cdg90/DP_Eva_Hradilova.pdf

Z

Dobrý den,
moc děkuji.
Jedná se o slévače ve Slaném. viz v odkazu poslední řádek Michal Novotný
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12000/136#

Několik prvních let ve Slaném je psán jako slévač, pak si koupil hostinec. Proto ten můj dotaz směřoval na to finanční hodnocení. Pocházel z rolnické rodiny ze Semilska a měl několik sourozenců.
Bohužel jsem nenašla v matrice jiný název než prostě slévač. Na žádného mistra jsem nenarazzila.

Hezký den

bohužel,. i okolní zápisy jsou psané obdobně, hierarchie není vyjádřená...

Pokud Vás třeba zajímá, kde vzal finance na koupi hostince, zkuste se podívat, kdy zemřeli rodiče. Jestli nějak časově nenavazuje event. dědictví...
Otec (dědeček dítěte) je psán jako rolník, to je zase nic neříkající, ale zcela jistě vlastnil nějaké stavení a polnosti,. na straně matky dítěte je otec psaný jako zemřelý, ale zase jenom jako zedník...
Zkuste se podle čísla domu u hostince podívat, kdo ho vlastnil před tím a zda třeba nebyly tyto osoby v nějakém příbuzenském vztahu...

Z

Koukám, že ve Slaném byla v období poměrně velká fabrika (včetně slévárny) Bolzano Tedesco, pozdější ČKD Slaný. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohdan_Bolzano

....Historik L. Fasora uvádí pro rok 1889 následující: „Na předměstích [Brna – tehdy se však jednalo o samostatné obce, pozn. autora] dokonce i plat nejvyššího obecního úředníka jen přibližně o 20 % převyšoval výdělek šikovného brněnského tkalce a ve vzdálenějších venkovských obcích nebo některých stagnujících městech by výdělky brněnských tkalců nepochybně vzbuzovaly závist.“ [29] Za pozornost také stojí, že dle Machačové a Matějčeka si mohl (to neznamená, že musel) horník či hutník (tj. většinou nejlépe placené dělnické profese) uspořit za celou kariéru v poslední čtvrtině 19. století od 3000 do 6000 zlatých [30].....
https://www.mises.cz/clanky/utek-do-tovaren-359.aspx

domnívám se, že hutník by mohl být tak trochu porovnáván se slévačem.

Zora píše:....Historik L. Fasora uvádí pro rok 1889 následující: „Na předměstích [Brna – tehdy se však jednalo o samostatné obce, pozn. autora] dokonce i plat nejvyššího obecního úředníka jen přibližně o 20 % převyšoval výdělek šikovného brněnského tkalce a ve vzdálenějších venkovských obcích nebo některých stagnujících městech by výdělky brněnských tkalců nepochybně vzbuzovaly závist.“ [29] Za pozornost také stojí, že dle Machačové a Matějčeka si mohl (to neznamená, že musel) horník či hutník (tj. většinou nejlépe placené dělnické profese) uspořit za celou kariéru v poslední čtvrtině 19. století od 3000 do 6000 zlatých [30].....
https://www.mises.cz/clanky/utek-do-tovaren-359.aspx

domnívám se, že hutník by mohl být tak trochu porovnáván se slévačem.

Dobrý den,
moc děkuji.