od Zora » stř říj 07, 2020 18:44
berte to tak, že se i takový počet dětí vyskytuje.
Muži se ženili kolem dvaceti, žena byla poslušna svého muže, takže se děti rodily ob dva roky.... Pokud zemřela, nejčastěji po porodu dítěte, tak se vdovec musel rychle oženit znovu. A ženil se i v 70 a pokud žena byla ve věku produkčním, tak se rodily děti.
Žena se starala o domácnost a domácí hospodářství, případně přivýdělek - vyšívání, šití, ale i tkaní na stavu... muž buď o pole nebo o řemeslo, případně jako podruh získával práci u sedláků. Nemohl se starat o děti, ani to neuměl a příbuzní, sousedé mohli pomoci jen chvilku.
Nebyla antikoncepce, ale ani nějaké důchodové zabezpečení, takže žít v manželství a navzájem si pomáhat bylo to nejdostupnější řešení. Většina dětí byla brána - pámbů dal, pámbů vzal, první , možná druhé dítě bylo vítané... Ty další byly do poštu a bohužel ubíraly těm potřebným na stravě .
Tak předci žili. Jestli to bylo správné, nesprávné... to netuším, kdo by měl odvahu soudit.
Já osobně si myslím, přes všechny dnešní novodobé názory, že bylo racionální mít práci a starost kolem domácího dění jasně rozdělenou, žena se nepletla do starostí kolem polí nebo kdy podkovat krávu a muž zase neřešil, jak uvařit knedlíky nebo kdy přestýlat a bělit prádlo.
Každý to své.... Jo, někdy to neklapalo, když se jeden z nich flákal nebo nezvládal....
A že pak přišlo na svět 17 dětí ... inu s pokorou je vychovávali a ty, které přežily do dospělosti, měly proč si rodičů vážit.
Sorry za délku, nějak jsem to potřebovala napsat, když občas vidím na fóru naivní úvahu typu - no a co, měli spolu dítě a až jim to vyhovovalo (po sedmi letech), tak se vzali. Tohle prostě neexistovalo.
Z