Výši majetku poznáte z matrik jen v náznaku, pokud je otec např. zapsán jako sedlák, netušíte, jak velké polnosti měl v držení a v jakém stavu bylo hospodářství...a vlastně i stavení...
Do roku 1848 by se něco dalo vyčíst možná z urbářů, pokud jsou psány podle příjmení.
(především porovnat robotní povinnosti)
Dá se usoudit také podle toho, koho si braly děti, většinou se totiž ženily domy s domy a vdávaly pole za pole
Velký sedlák by asi nesouhlasil se sňatek svého potomka z chalupy...
Na druhou stranu - majetkové poměry mezi domkaři a čtvrtláníky byly srovnatelné, šlo hlavně o to, že čtvrtláník názvem už patřil mezi X láníky, to bylo lepší postavení. Majetkové poměry domkařů a chalupářů byly velmi podobné, půda většinou nestačila k obživě, dost často se chodilo za prací k velkým sedlákům, nebo otec rodiny provozoval živnost, tedy řemeslo.
Dost často vídám v matrikách, že se mladí manželé, kde otec je u svatby, prvního dítěte psán jako inquilinus, Inwohner a pod, tedy podruh.,.následuje domkář, někdy i čtvrtláník, tedy posunuli se do kategorie držitelů pozemků. Zřejmě dobré hospodaření, někdy podíl na dědictví od rodičů, základem mohlo být také věno...
Samozřejmě to občas fungovalo i opačně, ale myslím, že těchto případů bylo méně...
Z
