Grunt podle velikosti
Napsal: pát čer 12, 2020 0:53
Zdravím Vás všechny,
mám drobné dilema. Myslíte si, že je dobrý nápad použít logiku, že když je grunt ve 2 zápisech podobně rozlehlý i v poměru k dalším gruntům, tak z toho lze usuzovat, že se jedná o stejný grunt?
Lehce to rozvedu. Z pozemkových knih, kde jsou zápisy počínající rokem 1728, lze zmapovat kolik je v dané vesnici gruntů a chalup a v úvodních obsáhlých zápisech je uvedena velikost polností (resp. kolik osévají). Z takového přehledu je naprosto zřejmé, že jeden z gruntů je jasně největší (25 strychů), pak 2 trochu menší (po 17 str.) a pak už jen 5 chalup po 5 str. a méně.
Dřívější pozemková kniha nejspíš neexistuje. Proto jsem přešel k Berní rule, kde je zapsán jeden sedlák (19 strychů), 2 chalupníci (12 a 7 str.) a 5 zahradníků (6 a méně str.).
Jde mi o ten největší grunt v obou případech. V Berní rule je zapsán majitel s jiným příjmením, než pod jakým je ten největší grunt zapsaný poté v tom roce 1728. Logika mi velí, že by to tentýž grunt být mohl. Je tam sice spousta nejasností, ale moje časová osa je zatím přibližně:
Jak dlouho vrchnost grunt držela mezi údajným úmrtím majitele (1677) a zakoupením novým majitelem (1717) netuším. Třeba se tam nějací majitelé stihli vystřídat, než to před poslední koupí spadlo do klína opět vrchnosti. Teorii o tom, že by se mělo jednat o stejný grunt podporuje i fakt, že příjmení majitelů druhého a třetího největšího gruntu jsou již v Berní rule i pozemkové knize shodná a i většina těch menších se shoduje (až na nějaké 2 nejmenší chalupy).
Je tedy shora uvedená logika vhodný způsob, jak se snažit suplovat značný nedostatek informací, abych tak vytvořil dané spojitosti?
Díky za odpověď!
mám drobné dilema. Myslíte si, že je dobrý nápad použít logiku, že když je grunt ve 2 zápisech podobně rozlehlý i v poměru k dalším gruntům, tak z toho lze usuzovat, že se jedná o stejný grunt?
Lehce to rozvedu. Z pozemkových knih, kde jsou zápisy počínající rokem 1728, lze zmapovat kolik je v dané vesnici gruntů a chalup a v úvodních obsáhlých zápisech je uvedena velikost polností (resp. kolik osévají). Z takového přehledu je naprosto zřejmé, že jeden z gruntů je jasně největší (25 strychů), pak 2 trochu menší (po 17 str.) a pak už jen 5 chalup po 5 str. a méně.
Dřívější pozemková kniha nejspíš neexistuje. Proto jsem přešel k Berní rule, kde je zapsán jeden sedlák (19 strychů), 2 chalupníci (12 a 7 str.) a 5 zahradníků (6 a méně str.).
Jde mi o ten největší grunt v obou případech. V Berní rule je zapsán majitel s jiným příjmením, než pod jakým je ten největší grunt zapsaný poté v tom roce 1728. Logika mi velí, že by to tentýž grunt být mohl. Je tam sice spousta nejasností, ale moje časová osa je zatím přibližně:
- 1654 - Berní rula - uveden majitel největšího gruntu
- 1677 - Matriční kniha - majitel největšího gruntu umírá (nejspíš), zvláštní je, že v zápisu úmrtí je uveden s příjmením, podle kterého je ten grunt poté pojmenován (ač v Berní rule se tak nejmenuje), tuším, že se jedná o smrt právě majitele gruntu také podle toho, že má v obou případech jméno Daniel, což je jméno, se kterým jsem se v tomto období u nikoho jiného nesetkal a přišlo by mi to jako obrovská náhoda, kdyby to byly 2 osoby
- 1689 - grunt vyhořel (uvedeno v Berní rule)
- 1717 - Pozemková kniha - grunt kupuje od vrchnosti nový majitel (jeho spojitost s původním majitelem je neznámá), ale příjmení nejspíš přebírá po gruntu, který koupil
Jak dlouho vrchnost grunt držela mezi údajným úmrtím majitele (1677) a zakoupením novým majitelem (1717) netuším. Třeba se tam nějací majitelé stihli vystřídat, než to před poslední koupí spadlo do klína opět vrchnosti. Teorii o tom, že by se mělo jednat o stejný grunt podporuje i fakt, že příjmení majitelů druhého a třetího největšího gruntu jsou již v Berní rule i pozemkové knize shodná a i většina těch menších se shoduje (až na nějaké 2 nejmenší chalupy).
Je tedy shora uvedená logika vhodný způsob, jak se snažit suplovat značný nedostatek informací, abych tak vytvořil dané spojitosti?
Díky za odpověď!