Zdravím ty, kteří mají znalosti kolem ovčáckých rodů. Právě se potýkám s tímto fenoménem a potřebuji poradit.
Na jak širokém území se rody zdržovaly? Bylo to dáno např. hranicemi farnosti, hranicemi panství, hranicemi jednotlivých statků panství?
Rodina měla bydliště v konkr. obci, zdržovala se tam stále a celá? - Jinak řečeno - starali se o místní ovčín nebo celá rodina, popř. někdo z nich ( např., otec) putoval s ovcemi po pastvištích?
Vraceli se pravidelně do místa pobytu ovcí ?
Mám na mysli třeba jasně daný termín stříhání ovcí, nevím, kdy a kde se zpracovávalo ovčí mléko, přímo na pastvě nebo se to organizovalo jinak?
Vídám v matrikách např. porodila v boudě u ovčína, stejně jako porod v místě bydliště.
nebo byli ovčíci, co se zdržovali v obci a ovčáci, co putovali se stádem?
Vůbec se nemohu ničeho dopátrat. Tedy, něco se podařilo, ale...
v průběhu 18. století, cca od r. 1750 se většina dětí narodila v jedné obci. Děti jsou někdy zapsány do matriky panství, jindy do matriky farnosti, ve dvou případech jsou přepsány i do matriky farnosti, kam obec spadala.
Jsou tam nějaké vazby směrem k přítomnosti na další obce panství - výskyt stejného příjmení, svatby některého z dětí. Samozřejmě vše zapsáno bez uvedení jakýchkoliv rodových vazeb.
Směrem do minulosti jsem nenašla nic.
Jedná se o panství Lichtenštejnů, rod se usadil koncem 18. století v konkretní obci, ta spadala ale pod farnost mimo panství Lichtenštejnů . Zajímavé na tom je to, že úmrtí otce, (někdy mezi 1767 - svědek na svatbě a úmrtím jeho vdovy 1806) jsem vůbec nenašla. Vdova má v úmrtním záznamu zapsáno - 1/4 Lahnerin. Výpočtem tedy narození 1820... Předpokládám tedy, že rodina měla v držení hospodářství, ale manžel se doma nezdržoval, zřejmě se držel stále ovčáctví. Nebývá zvykem, aby vdova byla psaná jako x Lahnerin, skoro vždy po smrti manžela (většinou dříve) se stává Ausdingerin.
Na jakou vzdálenost je logické předpokládat přesun rodu nebo generací ... až na jednu vyjímku, která mně nic nenapověděla, jsem nenašla v okolí bydliště +- 25, 30 km (zatím jen v rámci panství nebo v rámci farnosti, která leží mimo panství) žádný výskyt tohoto příjmení před r. 1750.
U jedné svatby v druhé polovině 18. st. jsem se šílenou cestou dopátrala k tomu, že nevěsta byla ze zcela jiného panství, povolání otce nevím, neuvedeno. Zatím mám jen narození, r. 1753 svatbu nikoliv -
(příjmení tušené nevěsty bylo shodné s příjmením místního občana, který tragicky zahynul v době protektorátu. Riskla jsem to, vypracovala jsem si jeho rodokmen, vedoucí před Vídeň... a dostala jsem v X-te generaci až k té nevěstě... )
Docela by mně pomohlo a možná nebudu sama, pokud by se ke zvyklostem ovčáckých rodů vyjádřili i místní znalci.
Určitě bychom mohli vytvořit i sekci Ovčácké rody.
Moc děkuji za jakékoliv indicie, nápady, informace a asi nebudu sama, komu by to pomohlo.
Zora