Stěhování poddaných mezi panstvím Valdštejnů a Trautsonů ?

[hovorkas]

Dobrý den,
zkouším v písemných pramenech dohledat doklady o tom, že Kubíkové obývající oblast Dětenic, Osenic, Libáně (https://mapy.cz/zakladni?x=15.1571303&y ... ni&id=2368 ) přišli z oblasti Zderaze, Leštiny, Nových Hradů, Vysokého Mýta ( https://mapy.cz/zakladni?x=16.1190838&y ... ni&id=4850).

Zatím jsem procházel matriky, Soupisy poddaných podle víry z roku 1651 https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-ak ... -roku-1651 resp. https://www.nacr.cz/vyzkum-publikace-ak ... -roku-1651 a rejstřík k Berní rule 1654 vydaný v Libri.

Zatím jsem dohledal, že
1. Kubíkové podle všeho obývaly Novohradsko na Chrudimsku kontinuálně nejméně od roku 1651, 3 rodiny jsou uvedeny v rejstříku k Berní rule a pak jsou Kubíkové uváděni kontinuálně v matrikách uvedené oblasti
2. Kubíky v Dětenicích, Osenicích jsem dohledal v matrikách zatím k roku 1714 (dále do minulosti zatím ne, studium komplikuje velmi špatná čitelnost matrik). V soupisu poddaných 1651 ani v rejstříku k berní rule jsem Kubíky nenašel.

Napadlo mě, že vedle studia matrik se zkusím podívat i na to, o jaká panství se jednalo. Pokud by se jednalo o majetek jednoho vlastníka, hypotézu o možném stěhování poddaných by to svým způsobem podpořilo, pokud by to byl majetek různých vlastníků, potenciální stěhování by asi bylo obtížnější. Zatím jsem našel, že před Bílou horou byly Dětenice majetkem Křineckých a od 1620 do cca 1750 Valdštejnů. Panství Nové Hrady byly podle toho, co jsem našel v rozmezí cca 1610 - 1749 v držení rodu Trautsonů. To jsou tedy různé rody. Proto bych chtěl poprosit kolegy, kteří mají případně s danou problematikou zkušenosti, zda by nevěděli něco relevantního k následujícím otázkám:

a) Existovaly v rozmezí cca 1610 - 1720 mezi rody Valdštejnů (případně před 1620 Křineckých) a Trautsonů užší vazby, které by vysvětlovali případnou "výměnu" poddaných?
b) Neměli Valdštejnové majetek v okolí Vysokého Mýta nebo naopak Trautsonové v okolí Dětenic a Libáně? (rozmezí cca 1610 - 1720)
c) Jaké další rody působily v blízkém okolí uvedených oblastí, nevyskytoval se mezi nimi rod, který působil v obou oblastech zároveň? Zatím jsem dohledal v Soupisu poddaných 1651, že panství Stará u Libáně spadalo pod panovníka Ferdinanda III.
d) jsou ještě nějaké další relevantní prameny, kam bych se měl podívat, když hledám doklady o možném příbuzenském propojení Kubíků z uvedených oblastí? Možná bych ještě zmínil, že hypotéza o tomto příbuzenském propojení je podpořena genealogickými testy DNA.

Jinak v soupise poddaných 1651 je na panství Rožďalovice/Dětenice uveden Jan Vysokomejtský, což naznačuje, že nějaké užší ekonomicko-sociálně-správní propojení mezi výše uvedenými oblastmi mohlo v 17. století být.

Ve zdejším fóru a na internetu jsem zkoušel vyhledávat potenciálně relevantní informace, ale zatím jsem na nic nenarazil.

Předem moc děkuji za jakoukoliv informaci, poznámku či nápad.

Dále ještě uvádím, odkud vedle Soupisu poddaných 1651 jsem čerpal informace o majitelích dotyčných panství:

citace z http://www.obecdetenice.cz/historie/ : "Směnou s kapitulou staroboleslavskou získalo obec pražské biskupství a rod Markvarticů, u nichž bylo oblíbené jméno Beneš. Beneš z Valdštýna a Dětenic (1269-1318) založil v místech, dřevěné tvrze pevné sídlo. .............Kolem roku 1405 se stal majitelem panství německý konšel Mikuláš Zábravský, biskupství pražské si svůj díl podrželo až do husitských válek. Za husitských válek se majitelé střídali. Zdejší obyvatelé se stali husity, kostel v Osojnicích se také změnil na husitský(1421-1650). V roce 1503 panství koupili páni Křinečtí, kteří podporovali stranu "pod obojí" a Českobratrskou školu v Mladé Boleskavi. Posledním z rodu "Hronoviců" čili Křineckých byl Jiří Křinecký, který nechal postavit na zámku věž s hodinami, gotická věž přestavena na renesanční.........Za účast na povstání proti Ferdinandu I., po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620) bylo jeho jmění zabaveno a prodáno v dražbě Albrechtu z Valdštejna. V Dětenicích bylo v tu dobu obydlených 5 statků a 27 chalup. Po smrti Albrechta z Valdštejna (1634) získal panství jeho synovec Adam z Valdštejna. Adamův vnuk Oktavián (1670-1717)nechal vystavět morovou sochu sv. Salvatora (1713), sochu pany Marie u Suchánku, Barbory v zámeckém parku a Jana Nepomuckého na návsi v Dětenicích, nechal zřídit i zámeckou kapli. Rozšířil kostel Narození Panny Marie v Osojnicích roku 1650 a z husitského ho přeměnil na katolický, daroval mu tři zvony, nechal zde vystavět novou faru (1663) a při ní školu (1665)."

citace z https://cs.wikipedia.org/wiki/Trautsonov%C3%A9 "na počátku 17. století se jako držitelka panství Nové Hrady u Vysokého Mýta uvádí Anna z Lobkovic, provdaná Trautsonová, a potomci jejího manžela drželi panství až do roku 1749."

[ZEL]

Jen drobná poznámka k tomu Janu Vysokomejtskému. Není vyloučeno, že to mohl být zakuklený Kubík. Pokud přišel Kubík z Vysokého Mýta, mohlo se mu ze začátku říkat Vysokomejtský, příjmí mohlo kolísat a pak se vrátit k původnímu a kratšímu Kubík.

[hovorkas]

Děkuji Monice i ZEL. Takže se zkusím podívat po pramenech, co zmiňuje Monika. S poznámkou/upozorněním od ZEL souhlasím, měl bych mít v patrnosti i tuto možnost.