Apolena Špeldová - příjmení vdovy a zápis o narození syna

[jakub_m]

Měl bych opět dotazy, tentokráte dva.
Dotaz první:
Jaké příjemní užívala dvojnásobná vdova po smrti druhého muže?

Snažil jsem se hledat i zde na fóru (např. zde viewtopic.php?f=31&t=24394), ale odpověď jsem nenalezl. Logicky mě napadá, že toho posledního, ale narazil jsem na jeden problém:

Máme Apolenu/Apollenu/Apolonii Keyzlatrovou/Kejzlarovou, dceru Matiase Kayzlara:

Narodila se v roce 1788:
http://bigimage.cz/image/33Mi (zápis dole)

Provdala se v Olešnici za Vojtěcha/Adalberta Špeldu a v Olšenici č. 14 pak i žila:
http://bigimage.cz/image/35No (3. zápis nalevo)

Měla s ním např. syna Antonína (1825):
http://bigimage.cz/image/3dTx

Měla s ním i syna Františka (1828):
http://bigimage.cz/image/3vww (4. zápis odspodu - jde o jeho svatbu v roce 1849)

Manžel Vojtěch zemřel v roce 1829 (3. lednový zápis napravo)
http://bigimage.cz/image/3MkG

V tom samém domě (Olešnice 14) následně v roce 1862 jako Apolena Špeldová, vdova po Vojtěchu Špeldovi, zemřela:
http://bigimage.cz/image/3sxV

To by všechno dávalo smysl, kdyby už v roce 1830 neporodila manželského syna jinému muži
jméno snad rozluštím později) a to už jako výslovně uvedená jako Apolena, vdova po Adalbertovi.
http://bigimage.cz/image/39fu:

Dotaz druhý:
Je na této stránce zápis o narození jejího syna Františka Špeldy?
http://bigimage.cz/image/ECZ2 (2. zápis vlevo dole)
Ostatní údaje asi sedí, akorát rodiče matky jsou jiní. To zatím nemám ověřeno, ale ta jména Vilém a Anna podle všeho korespondují se jmény rodičů Apolenina otce - jejími rodiči byli Matias a Rosina.

PS: Ten Špelda na pravé straně bude podle všeho potomek Adalberta, otce Adalberta (také Olešnice 14), který si v 7? letech bral nějakou třicítku.
http://bigimage.cz/image/3awp

[Zora]

Dobr den, bohužel, na mě je sken příliš malý, nepřečtu , spíš tuším, takže jen všeobecná odpověd.
žena se narodila s rodným příjmením.
vdala se, získala příjmení po manželovi.
Ovdověla, měla stále příjmení po manželovi
Vdova se vdala, vdávala se pod příjmením prvního manžela. po svatbě měla příjmení druhého manžela .
Řečeno zjednodušeně, buď měla příjmení po otci (jako svobodná), nebo po manželovi, s nímž právě žila v manželství, případně po kterém byla vdovou.
Mohl nastat případ

Pokud se jako vdova vdávala, je vždy zapsaná jako vdova po předcházejícím (zemřelém) manželovi, někdy i s dodatkem, jak se jmenovala za svobodna, případně i s uvedením jméno jejího otce.

Pokud jako vdova porodila nemanželské dítě, pak je ona zapsaná jako vdova po zemřelém (posledním) manželovi, nemanž. dítě by mělo nést ale její příjmení za svobodna ( nemanželské dítě nese příjmení po nejbližším mužském předku své matky - nejčastěji po otci matky) občas se to ale nedodrželo, dítě užívalo stejné příjmení jako matka , protože společně bydleli a pod matčiným příjmením byli známí...

Nemanž. dítě mohlo být legitimizováno.
Neprovdaná matka se po narození tohoto dítě provdá, její manžel za dodržení podmínek se nechá prohlásit za otce dítěte. (souhlas matky a prohlášení před dvěma svědky a knězem)
Pak se v kolonce otec objeví dodatečně dopsané jméno manžela, většinou je zápis doplněn o údaje o svatbě a o pozn. o legitimizaci ( výjimečně to může i chybět)
U matky dítěte se často objeví - pokud tam už nebyly- údaje o otci, matce - dopisuje se podle svatby.
legitimizací získá toto dítě status manželské legitimizované a získá příjmení po manželovi matky - svém "uředním nebiologickém" otci.

K nemanž. dítěti se občas, velmi zřídka přihlašuje jeho otec.
Muž se na základě vlastní žádost nechá zapsat jako otec dítěte, nejčastěji tehdy, když si matku z nějakého důvodu nemůže vzít (ženatý nebo nemá povolení k sňatku třeba od vojáků)
Pak se v kolonce otec objeví jméno tohoto žádajícího muže, s poznámkou o tom, že dobrovolně požádal o zapsání jako otec. Dítě je ale dál nemanželské, a matka dítěte ani dítě samo nenesou příjmení tohoto otce.

Na čárečky v kolonce manž, nemanž. není v případě dětí, narozených jako nemanželské, zas tak úplný spoleh,
- zapisující se mohl splést - přece jen dělal častěji čárky v kolonce manž.
- mnohdy si zapisující nechávali u nemž. dětí kolonku nevyplněnou,
pokud došlo k legitimizaci, tak pak dopsali čárku do kolonky
manž, pokud nedošlo, dopisovali čárku nemanž až v době, kdy dítě dospívalo, nebo žádalo o křestní list.

Všeobecně by se ale nemělo stát, že žena zemře jako vdova, a má uvedené příjmení po prvním zemřelém manželovi, když se po smrti prvního manžela znovu provdala.
Spíš zvažte i možnost, že se jedná o dvě různé Apolonie.

Zkuste nějak ten sken vložit nějak jinak, abych na to viděla, nebo si počkejte na vysvětlení od kolegů , kteří normálně vidí , bohužel.

------
Zkuste si přečíst Rady do začátku - část Noříme se do matrik I - III, tam jsou okolnosti kolem příjmení žen dost podrobně vysvětleny.

Z

[jakub_m]

Osobně soubory na bigimage.cz vidím ve velkém rozlišení, nahrál jsem je ale i na uloz.to Jsou číslovány přesně podle pořadí, jak na ně v textu výše odkazuji + jsem tam dal ještě narození vnuka Apoleny (též Vojtěcha) v roce 1861.

https://uloz.to/file/H2BG83s87E36/speldova-apolena-zip

Vámi výše popsané a odkazované zásady jsem četl, právě proto mi to v daném případě nesedí a než abych zanášel do rodokmenu nějaké nesmysly, tak se raději ptám.

Zrovna Kejzlar/Keyzlar a Špelda jsou typická, dalo by se říci až stereotypní, příjmení z oblasti Červeného Kostelce a okolí, ale na druhou stranu zas tak moc Apolen tam nebylo, navíc takových, které by byli vdovami po Vojtěchu Špeldovi a ještě ke všemu rozené Kejzlarové a žijící ve stejném domě a mají v době úmrtí cca stejný věk. Ještě mě napadlo, že by jí zemřel druhý manžel a zároveň tchánova mladá žena a ona se potřetí provdala a to za otce svého prvního muže, ale to už je hodně přitažené za vlasy. To už by mi znělo logičtěji, že (čemu svědčí i další zápisy - vnuk Vojtěch Špelda se jí v roce 1861 narodil také v Olešnici č. 14, kde žila i ona) žila ve staří s dětmi od prvního manžela, tak ji zvali opět Špeldovou a byla tak evidována i jako zesnulá.

Nebo čtu špatně ten zápis o narození z roku 1830. S kurentem mám problém, ale jako matku tam Appollonii, vdovu po Adalbertu Špeldovi, která je Tochter Matěje Keyzlara z Kostelce a její matkou byla Rosalia, vidím.

[Zora]

dobrý den, to nebyla výtka, já prostě blbě vidím...
Otce svého zemřelého manžela si vzít nemohla, neb jde o neodstranitelnou překážku ve smyslu překážky bránící uzavření manželství -

na zbytek se podívám
Ale vysvětlení, že dožívala u rodiny Špeldovy a tak jí asi tak říkali a pod tímto příjmením ji i pochovali, zní velmi rozumně.
Z

[jakub_m]

K těm rodičům Apoleny, respektive otázce, zda jde o jednu osobu, jsem našel ještě dva zápisy u narození dětí Apoleny a Vojtěcha:

U narození dcery Apoleny (1821) je uveden Vilém:
http://bigimage.cz/image/ETzI (3. zápis nalevo)

U narození syna Vojtěcha (1823), je Vilém přeškrtnutý a opraveno Mathias.
http://bigimage.cz/image/Erlh (poslední zápis vlevo dole)

Ulozto: https://uloz.to/file/qlrqNrJ4Kdju/00spe ... albert-zip

[Zora]

Jakube, nic jsem nevymyslela, snad poradí někdo další, Z

[ZEL]

Nezorientovala jsem se úplně přesně, takže jen obecně. Situaci, kdy se vdova provdala podruhé, po druhém ovdovění dožila u syna z prvního manželství a zemřela pod jménem svého prvního manžela, mám doloženou několikrát.