Právní režim církevních knih po roce 1949

[jitka00]

Jak je to s právním režimem církevních knih užívaných čistě pro církevní účely po roce 1949 a možností nahlížení do nich?

Vztahují se na církve nějaká přesná a kde stanovená zákonná omezení z hlediska ochrany osobních údajů či je to čistě jen na libovůli daných církví, zda někomu umožní nahlédnout do zápisu (křest, sňatek, pohřeb) o jeho zemřelém předkovi či o něm samotném?

Mají potomci tam zapsaných osob i u církví jako "soukromých" (dávám do uvozovek, protože o čistě soukromé subjekty nejde) subjektů nějaká zákonná práva z titulu toho, že jsou potomky/právními následovníky?

[zburget]

Zákonné právo podívat se do církevních matrik dost pravděpodobně nemáte.
Co se týká ochrany osobních údajů, tak tam platí samozřejmě Příslušný zákon, jako kdekoliv jinde. Církve nemají žádnou výjimku ze zákonů ČR.
A jestli vás tam někdo nechá nahlédnout? To bude záležet na faráři. Ale dá se předpokládat, že pokud se bude jednat o vás samotného nebo vašeho přímého předka, nebudou s tím mít problém. U ostatních do bude spíš o domluvě, do čeho vás ještě pustí a do čeho ne. Možná existuje nějaký vnitřní církevní přepis, ale ten neznám. A navíc, každá církev takový předpis může (a bude) mít jiný.
Nejjednodušší bude, když se zeptáte přímo tam, kde něco potřebujete. S většinou farářů se dá rozumně domluvit.

[m.k.85]

Před časem jsem e-mailem kontaktoval příslušného faráře s prosbou o nahlédnutí do knihy křtů po roce 50. Šlo o křest mého otce. Farář odpověděl, že pokud se dodrží zákon o ochraně osobních dat, tak nevidí problém, že se prozatím podívá a ozve se. Nic se dlouho nedělo, tak jsem ho kontaktoval znovu, na což už ani neodpověděl.
Takže GDPR ano a dále záleží jen na člověku.
Tedy podobně, jako u nahlížení do živých matrik.