nepočestné povolání mlynář

[judita]

Dobrý den,
vždy jsem si myslela, že mlynáři patřili mezi vážená povolání, ale narazila jsem na knihu Bezectní lidé od Richarda van Dulmena, které o mlynáře zařadil mezi nepočestná povolání. Bylo to také tak i v Čechách?

Děkuji
Judita

[Zora]

Na Moravě a z části i v Čechách jsem s tím nikdy nesetkala, zrovna jako třeba s povoláním tkadlec, které autor také uvádí.
Mlynáři byli naopak považováni za velmi vzdělané řemeslníky, museli ovládat několik profesí, byli znalí "světa", - vandry a od putujících mlynářských vandrovníků měli i čerstvé informace o tom, co se kde děje a jaký je na konkretní dění mezi lidmi všeobecný názor.
Na dobře prosperujícím mlýně nebyla nikdy nouze o nápadníky nebo nevěsty opravdu i z daleka, nejen z mlynářských rodů... Bezectní by se nemohli ženit (vdávat) mimo svoje "zaškatulkování"

Tkalci seděli doma a hrkali stavem, pokud to zjednoduším, neměli čas na nějaký méně mravný život, ti moji byli bohabojní a v matrikách ani v jiných pramenech jsem nenašla ani náznak chování, které by se vymykalo běžnému názoru na řádného věřícího.

jediné, co mě napadá, je doba před tolerančním patentem, tam by se snad z tehdejšího pohledu dalo hovořit o náboženské neposlušnosti, pokud si tato povolání udržovala tajnou evangelickou víru. Mlynáři a z části i tkalci na horách bydleli častěji v odlehlých lokalitách, někdy se u nich mohli i skrývat evangelíci. To ale neznamená, že by mohli -měli být řazeni mezi nepočestné.
Naopak jsem se setkala se zařazením profese celník mezi nepočestná bezectná povolání, důvod neznám. .

Je možné, že autor, který není rodilý z ˇčeských území, popisuje nějaké zvyklosti, o kterých nic nevíme...

Odkaz na obsah knihy
https://www.dokoran.cz/index.php?Bezect ... book&id=17

[Zora]

https://theses.cz/id/xrnvro/downloadPra ... pIdno_1159

Tahle diplomka - Kariera a čest mlynářů na třeboňském panství se problémem zabývá:
zkuste přečíst, já až večer.

Třetí kapitola polemizuje s německým
historikem Richardem van Dülmenem. Snaží se nalézt odpověď na otázku, zda byl mlynář počestný či bezectný.
Z

edit - část:
IV. 3. Bezectnost mlynáře nebo mlynářství?

Z

[filmovymaniak]

Dobrý den,
k povolání tkadlec a bezecnosti jsem našel tohle
nestálý pobyt, potulku, neznámý původ a zpravidla také nedostatek hmotných prostředků

[Zora]

Dobrý den,
k povolání tkadlec a bezecnosti jsem našel tohle
nestálý pobyt, potulku, neznámý původ a zpravidla také nedostatek hmotných prostředků

Je zvykem vkládat odkaz

Můžete mně vysvětlit, jak mohl mít tkadlec nestálý pobyt nebo se potulovat?
Byl svázaný se stavem, který jen tak někam neodnesl...
Z

[filmovymaniak]

Dobrý den, Zoro, moje chyba, příspěvek jsem odeslal příliš brzo, nedokončený,

"O situaci lidí zabývajících se opovrhovanými „bezectnými“ živnostmi v německých zemích hovoří R. van DÜLMEN, Bezectní lidé. Dle výnosu z r. 1638 to byli vedle ovčáků, lazebníků,výběrčích daní, kotlářů, pláteníků a podomních prodavačů i herci a pištci (a bubeníci) (s. 24).Dle privilegia braniborského kurfiřta Fridricha Viléma (patrně Fridrich Vilém Veliký, vládnou-cí 1640–1688) se řemeslníkem mohl stát pouze ten, kdo neprovozoval odsouzeníhodnou živ-nost jako výše uvedené plus celnictví, mlynářství, holičství, ovčáctví a také tkalcovství.
zdroj:
http://www.hiu.cas.cz/cs/download/casop ... 1-2013.pdf

šlo mi o to zda tyto "bezectné" povolání mohl vykonávat např. nemanželský syn, předpokládám, že si nesl sebou označení nepočestného člověka.

A také pro syna z mlynářské rodiny nemusel být problém nechat se zapsat do matriky za otce tohoto dítěte a to bez následného sňatku s jeho matkou, dcerou majitele mlýna, pro kterého jeho příbuzní mleli

[Zora]

Neumím odpovědět na Vaše konkretní dotazy.
Onen německý autor tu bezectnost u mlynářů spojuje především s potřebou neustálých vysvědčení o bezúhonnosti.
Moje zkušenost je taková, že skoro každý významnější řemeslník, který se v 17. století někam přesouval, musel mít toto vysvědčení. V Ivančicích se třeba prokazoval i významný kupec, jehož otec přišel z Benátské republiky a tak si jeho syn opatřil přímo z Benátské republiky takový list.

Vůbec bych to v našich poměrech nespojovala s bezecností nějaké konkretní profese.
Je to zavádějící, pokud se stal nějaký např. švec vrahem, nebo vystřídal mnoho míst působení - bez výhostních listů, tak také nehovoříme o ševcovském povolání jako o bezectném.
Za sebe bych neuměle řekla, že u nás máme rody snížené, potom také tzv. světské, neboli komediantské rody. Tito lidé byli v prvním případě tak nějak vázáni na krev, smrt , násilí, i když to byly velmi potřebné profese, ti druzí se potulovali po světě a nezdržovali se ve stálém bydlišti.

Ovčáci, kteří jsou také uvedeni, tam mně to přijde i dost absurdní, nebyli svými vlastními pány, prostě šli se stádem, to stádo někomu patřilo a majitel věděl, kdo mu stádo ošetřuje, hlídá... a měl přehled o tom, co který jeho ovčák dělá...

Domnívám se osobně, že se v práci němeeckého autora posuzuje raný novověk, což je tedy podle wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ran%C3%BD_novov%C4%9Bk

Pojmem raný novověk se v evropském dějepisectví rozumí obvykle epocha vymezená koncem středověku a francouzskou revolucí (jako symbolická mezní data se často udávají roky 1492 a 1789).

Spíš - podle mě se něm. autor zajímal o dobu 16. a 17. st. (nemám proto odůvodnění).

Nemanželský syn - je třeba uvést , kdy žil.
Rozhodně nebyl zařazen mezi nepočestné , nesl si s sebou stigma nemanželského dítěte a s tím i různá omezení, týkající se povolání...

------
.....A také pro syna z mlynářské rodiny nemusel být problém nechat se zapsat do matriky za otce tohoto dítěte a to bez následného sňatku s jeho matkou, dcerou majitele mlýna, pro kterého jeho příbuzní mleli.

Chybí období, oblast.
Neumím posoudit, netuším, proč by se nevzali... netuším, co onoho otce vedlo k tomu, že byl zapsán jako otec a ne jako manžel. Dítě i po zapsání otce totiž z§stalo nemanželské.
Zda se mohl nemanželský syn stát členem cechu mlynářů - to nevím.

Z