GENEALOGIE

Dobry den.

Mam podezreni, ze jsem narazil na dva bratry (patrne dokonce z jednoho manzelstvi), kteri se oba jmenovali Jan Hejc. Bylo by to mozne?

Indicie jsou nasledujici:

Dva snatky Janu Hejcu, synu Vita Hejce ze Senetarova, kratce po sobe:

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=44 3. vlevo - Jan si bere Terezii Zouharovou (tentyz Jan pak mel postupne jeste dve dalsi manzelky - Kristinu a Marii, presunul se ze Senetarova do Rogendorfu a zde potom zemrel 13.10.1770 ve veku 60 let (http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=493). Narodit by se tedy mel kolem r. 1710

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=50 4. vlevo - Jan si bere Katerinu Kocmanovou. I tento Jan se presunul do Rogendorfu, kde pak zemrel uz r. 1759 ve veku 49 let (http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=446, zanechal vdovu Katerinu, ktera umrela r. 1760), narodit se tedy mel takykolem r. 1710

Svedkove se mezi svatbami neprekryvaji. Otcem obou Janu Hejcu ma ale byt Vit Hejc ze Senetarova. To je pomerne neobvykle jmeno a v Senetarove nachazim (asi) jen jednoho takoveho cloveka, ktery ma s manzelkou Alzbetou deti v letech 1688, 1690, 1694, 1697, 1699, 1703 (Jan http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=39), 1707, 1710 (Jan Krtitel http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=59), 1712 a 1713. Mezi svedky se stridaji Fialove, Kuncove a Krausove. Nasel jsem jen jeden snatek Vita Hejce, takze predpokladam, ze se jedna o jediny par. Krom toho jeste v r. 1701 vystupuji jako rodice Vit Hejc a Ludmila ze Senetarova - svedek je Simon Kunc jako u jinych deti Vita Hejce, takze mam za to, ze matka Ludmila je tam psana omylem a ma byt taky Alzbeta. Narozeni Jana Hejce v tomto obdobi jsem bez vysledku hledal i v rejstricich sousedni farnosti Doubravice.

Mam tedy dva Jany Hejce narozene Vitovi a Alzbete v letech 1703 a 1710. Nenasel jsem zaznam o umrti prvniho Jana pred narozenim toho druheho. Tito dva Janove narozeni jednomu paru proto podle me odpovidaji dvema pozdejsim svatbam. Pri vypoctu veku u umrti vsak farar patrne udelal u jednoho z Janu chybu a proto mi dvakrat vychazi narozeni v roce 1710, misto 1703 a 1710. Nemuzu tedy rozhodnout o tom, kdy se narodil ktery Jan, vychazi mi ale, ze to skutecne byli vlastni bratri, coz mi pripada trochu neobvykle, ale snad ne nemozne.


Mimochodem: Duvod proc se zajimam o tuhle rodinu je moje predkyne - dcera jednoho z techto Janu, ktera se pozdeji provdala v Rogendorfu. Narodila se ale jeste pred stehovanim v Senetarove. Ve farnosti krome techto dvou Janu (synu Vita) vystupuje jeste nekolik dalsich Janu Hejcu a jeden z nich mel dceru stejneho jmena v tomtez roce. Musel jsem tedy prozkoumat sirokou rodinu, abych podle narozeni deti a umrti partneru zjistil, ktery z Janu ze presunul do Rogendorfu. A tim jsem zjistil, ze se do Rogendorfu vlastne presunuli hned dva stejnojmenni bratri. Je to mimoradne problematicka rodina...

Diky za trpelivost a pripadne nazory.

někdy pomůže porovnat data z křestanského kalendáře, který den připadá kterému svatému a datum narození dítěte. V rodině mohli být dva Františkové, každý podle jiného svatého, takže podobně i s Jany.

sv. Janů bylo více,
Jankřtitel, Evangelista, Zlatoústý, Nepomucký, Jan Sarkander....
Ona ta křestní jména nebyla jedinečná "zněním", ale bylo to jméno svatého, pod jehož ochranou narozené dítě prošlo životem Volil se nejbližší vhodný svatý ke dnu narození...

proto také mnohé matriky mají neustále se za sebou opakující jména . Někteří svatí nebyli v oblibě kněze, jiní naopak dostávali přednost
Z
edit
ten první narozený Jan mohl být Jan Nepomucký nebo Jan Sarkander - moravský svatý - oba mají výroční den v květnu

http://deti.vira.cz/kalendar/svatky-svatych/

Tak to jsem rad, ze to muzu s timto uzavrit. Diky za uklidneni.

Zdravím,
Jan Sarkander určitě ne. V 18. stol. nebyl ještě nic. Blahořečený byl r. 1860 a svatořečený nedávno - 1995

A co s týče těch dvou svateb - kdybych měl hádat, tak je daleko větší pravděpodobnost, že se v r. 1730 ženil ten narozený r. 1703, protože ten z r. 1710 ještě nebyl plnoletý. Ale neznamená to, že to nemohlo být naopak, než předpokládám.

zburget píše:Zdravím,
Jan Sarkander určitě ne. V 18. stol. nebyl ještě nic. Blahořečený byl r. 1860 a svatořečený nedávno - 1995
Naprostá pravda, brala jsem Jany "šmahem, i když si stále myslím, že se v matrikách objevuje snad i dříve... ale nesledovala jsem to, fakt je ten, že jeho osoba byla na veřejnosti známá a již na začátku 18. st. se uvažovalo o jeho svatořečení... "
A co s týče těch dvou svateb - kdybych měl hádat, tak je daleko větší pravděpodobnost, že se v r. 1730 ženil ten narozený r. 1703, protože ten z r. 1710 ještě nebyl plnoletý. Ale neznamená to, že to nemohlo být naopak, než předpokládám. V roce 1730 bych o plnoletosti spíš nehovořila, ta byla uzákoněna
až ve všeobecném občanském zákoníku z r. 1811 , vznikal sice už za vlády Marie Terezie, ale u věku svateb se tím nikdo moc neřídil.

Takže sorry za Sarkandera. Z

Detailně jsem nezkoumala, zda zletilost se ocitla v zákoníku v roce 1811 nebo o rok později. Z

Monika píše:Zoro, tu pasáž se zákoníkem jsem u vás úplně přehlédla, jak to bylo napsané uvnitř citace, jinak bych už o tom nepsala. To se omlouvám. Na 100 % myslíme obě ten samý zákoník. On byl schválen v roce 1811, ale začal platit až 1. 1. 1812, jak je psáno v té diplomce.

To je naprosto v pohodě, (zapomněla jsem to zamodřit)
stejně - jedna věc je, kdy vstoupil v platnost,

Vyhlášen byl 1. června 1811 patentem císaře Františka I. č. 946 Sb. z. s. s platností pro všechny země rakouského císařství, vyjímaje země Koruny uherské. V uherské části habsburské monarchie platil ABGB pouze v letech 1852 - 1861. Vyhlášení zákoníku předcházelo v roce 1797 krátké období „platnosti na zkoušku“ v Západní Haliči.

další věc je, kdy se jeho znění dostalo k příslušným úřadům. Myslím, že to bylo činěno tzv cirkulářem, no, určitě to nějakou dobu trvalo a než to vstoupilo v povědomí, tak další doba...
Prostě v době oné svatby se o zletilost nejednalo, shodujeme se. Z