Theophilos

[zburget]

Zdravím,
jeden takový dotaz - jak přepisujete jméno Theophilos? Jako Teofil nebo jako Bohumil? Jak mu tenkrát mohli říkat? Předpokládám, že se jména mezi lidem používaly běžně česká - tedy křětná Elisabetha byla prostě Běta (celkem by mě zajímalo, proč se některé urozené dámy přepisují, jako Eliška, když by asi přešnější bylo Alžběta), křtěný Georgius byl Jiří,... Jak ale mohli říkat Theophilovi? Byl to už tehdy Bohouš / Bohuš nebo Teofil nebo Filda nebo jak mohli zkracovat?
Stejně tak by mě to zajímalo u nějakých dalších jmen.
Gallus × Havel
Heinrich × Jindřich
všechny Mariany, Mariny, Marie Anny
Beatrix × Miloslava
Ulrich × Oldřich
Laurenz × Vavřinec
Vincenc × Čeněk
A(da)lbert × Vojtěch

no a pak jsou asi úplné extrémy, kde je snad český překlad až váplodem obrození:
Viktor × Vítězslav
Polexina / Polyxena × Hostislava

Ale třeba to tehdy bylo naprosto normální, jen nám to dnes přijde exotické

[Radix]

Měli jsme Teofila učitele. Jak mu říkali už nevím.
Ještě se dá doplnit třeba
Ignác x Hynek

[bara.jermarova]

..ještě třeba taky Rozálie/Rosálie x Růžena..
Ráda si počkám na odpovědi, to by mě taky zajímalo.

[Rebeca]

já mám třeba Beatrix X Miloslava

[crann]

Zdravím,
dřív jsem se domnívala, že Rosálie či Rosina jsou stejná jména. Zřejmě to tak není. V jedné rodině se v roce 1826 narodila Rosina a v roce 1834 Rosálie, obě se dožily dospělosti a obě se provdaly. Postupně opravuji tato jména v rodokmenu.

Nedávno jsem narazila na zápisy jména Wenceslaus a Waczlaw (rok 1721).
V jednom řádku obě jména - dítě Wenceslaus (otec Waczlaw),
další řádek, o několik dnů později - dítě Waczlaw.
Během několika dnů je tedy pokřtěn Wenceslaus i Waczlaw. Kdyby bylo u dětí zapsáno jen jedno jméno, brala bych to tak, že se v té době jméno Václav takto zapisovalo, ale proč tu jsou obě jména? Jaký byl mezi nimi rozdíl? Třeba to časem zjistím.

Rozhodně už zapisuji jména tak, jak jsou v matrikách.

[zburget]

Tak nad několika podobami stejného jména vedle sebe bych se vůbec nepozastavoval. Taky jsem viděl v jedné matrice skoro vedle sebe (tedy spíš pod sebou) Elisabetha a klidně o záznam níž stejným rukopisem Bieta.
Wenceslaus a Waclaw (Waczlaw) bych rozhodně považoval za jedno a totéž jméno. Buď se mu to podruhé nechtělo vypisovat nebo měl málo místa, tak si zápis zkrátil. Běžně narážím na zkratky jmen Cath.(arina), Elisab.(etha), Barthol.(omeus) a podobně.
Když byl zápis latinsky, zapsali křestní jména latinsky. U německých zápisů jsou zase všechny křestní jména přiohnuta do němčiny.
Mně jde hlavně o to, jestli by někdo dokázal říct, jestli se dítěti křtěnému jako Laurentius pak říkalo Vavčřinec, Lorenc nebo ještě jinak.
Křtěné Sophii celkem určitě doma neříkali Sofie, ale Žofka. Křtěná Elisabetha byla určitě jednoduše Bětka, kdyby si někdo dal hodně záležet, tak Alžběta. No a co takhle Eliška (vždycky si u toho vzpomenu na Ééélišku z Princezny ze mlejna )

Ta Rosina a Rosálie v jedné rodině je divný případ - to by určitě stálo za prozkoumání. U těch dvou jmen bych dal ruku do ohně za to, že je to jedno a totéž jméno. Jak jí doma říkali? Rozárko? Růženko?

[zburget]

Myslíte jako přepis pro potřebu evidence, tedy jméno, které napíšete třeba do programu jako hlavní?

No, mně přestalo bavit jednu matriku pročítat už asi počtvrté, kdy pokaždé hledám jiné jméno a nevím, kolikráýt ji ještě budu muset projít. Tak jsem si z ní začal psát index
Všechna jména přepisuju v dnešních tvarech, ale ten Theophilos mě prostě zaskočil A protože takových jmen je prstě povíc, tak jsem se zeptal

Z vašich příkladů třeba u mých českých předků vůbec neváhám nad tím, že Havel, Vojtěch, Jindřich nebo Vavřinec (a také Hynek například). Na druhou stranu také ale třeba neváhám nad tím, že píšu Polyxena nebo Viktor (to proto, že je tak mám i v česky psaných zápisech - viz dál).

Jo, Havla, Vojtu, Jindru a Vavřince beru automaticky. u Hynka bych si tedy jistý už moc nebyl. Ignác taky nezní zle...
Ano, hodně záleží na období - při obrození bych si dokázal představit, že opravdu někoho pokřtili jako Hostislavu nebo toho Bohumila (dnes relativně normální jméno, narozdíl od Teofila). Jak ho nakonec zaeviduju je v podstatě jedno. Mně u toho hlavně zajímá, jestli by se dalo někde nějak zjistit, jestli na něj volali Bohušu nebo Fildo
Pohybuju se v polovině 18. stol. Tam moc český zápis nepředpokládám.

Výjimkou je u mě jistě Rosina/Rozina/Růžena. Eviduji si je pod jménem Růžena vždy, tedy i když mají v českých zápisech verzi Rozina. To samé Franz/Franc/František.

Hmmm - a já vsadil na Rozálii František je třeba zrovna jasný bez diskuze.

...nicméně - pak jsou tady takové špeky, jako německé "enklávy" a nebo německé rodiny ve městech. Ti by se asi divili, kdyby se dozvěděli, že mám jejich jméno zapsané jako Vavřinec, Hynek, Čeněk, Vojtěch,...

[zburget]

Když už jsem v Haliči... Po většinu času tam neexistovalo jméno Marie (tedy existovalo, ale jen jako matka Ježíše, nedávalo se u křtu). Až kolem poloviny 19. století se z Marian staly Marie. To jméno bylo prostě natolik svaté a tím tabu, že se místo něj používalo výhradně Mariana. No a teď jak tedy, byly to Mariany nebo vlastně Marie?

Tohle myslím není problém jen Haliče.
Já vždycky psal Mariana nebo Marina, až jsem zjistil, že některé z nich byly křtěné jako M.Anna resp. MarieAnna. Takže pak si fakt člověk má vybrat.
V tomto případě rozlišuju všechny tři tvary - tedy Marina, Mariana i M.Anna. Problém pak trochu je, když je u každého dítěte zapsaná jinak. Tenhle problém jsem prozatím nerozlouskl.

[Zora]

K Mariím
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3423

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5343

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7787

Určitě se najdou i další odborná stanoviska.
Někde bylo uvedeno, že Marka je tvar korespondující s křestním jménem Magdalena. Potvrdilo se mně to, u křtu Magdalena, u svatby Magdalena, u dětí pouze Marka ( zřejmě matku zapsali, jak ji nahlásil otec nebo porodní bába) - před rokem 1650.

Druhý aspekt je asi podstatnější - a to rozlišení jednotlivých variant podle oblastí.
Z

[Zora]

Růžena = Rosa, lat. růže.
Růžena = Rosalia, lat. růžová.
Růžena = Rosina, lat. růžička



http://librinostri.catholica.cz/downloa ... Kre-r0.pdf
z roku 1934

[Zora]

Jak říkali doma dítěti s latinským kř. jménem v matrice N?

POdle mě tak, jak bylo v dané řeči zvykem.
Například Lauerentius , byl v česky hovořící rodině prostě Vávra (Vavřinec), v německy hovořící rodině to byl Lorenz.

Stejně tak si myslím, že ať byl zápis křestního jména v latinské variantě, nebo v německé variantě, doma používali ten, příslušný k domácí obcovací řeči.

V nejstarších česky psaných matrikách vídám často Jan, (Gan a varianty), ale stejně tak Hans - zřejmě zapisovali variantu jména , které si rodiče přáli.

A třeba varianty Václava, je možné, že tvar jména otce zapsali podle jeho kř. jména v oddací matrice, (tedy spíš opsali) , jméno pro novorozence zapsali podle zvyklostí (pravidel) v době narození...
Z

[crann]

Přehled českých jmen křestních, Brousil Antonín, 1934
Na tuto knihu jsem zapomněla, podle ní by Věnceslav (Wenceslaus) mohl být Štěpán, Věnek.
Děkuji Zoro.

[zburget]

Wenceslaus je 100% latinsky Václav. Ledaže by to obrozenci nevěděli (o čemž pochybuju, protože to byli vzdělaní lidé) a přeložili ho znovu, jako Věnceslava a nebo prostě Věnceslav = Václav (možná někomu Václav nepřipadal dostatečně česky).
Štěpán to není určitě - o je Stephanus

[Zora]

Přehled českých jmen křestních, Brousil Antonín, 1934
Na tuto knihu jsem zapomněla, podle ní by Věnceslav (Wenceslaus) mohl být Štěpán, Věnek.
Děkuji Zoro.

Na to zapomeňte, navíc - Věnek je dnes domácká podoba Václava a Štěpán s tím nic nemá společného.

On si také každý vysvětlovač tak trošku přidával to své.

http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne- ... aclav-271/
http://svatky.centrum.cz/svatky/jmenne- ... tepan-360/

Je tam cosi společného, tak proč to "nesmíchat".
Ne Václav a všechny podoby, kterou jsou ve vláknu zapsány, jsou prostě od sv. Václava a jeho dřívějších podob.

Z

[Kiara]

Ještě mě napadl Melchior x Melichar a Blasius x Blažej