GENEALOGIE

Monika píše:Narazila jsem v roce 1777 na svatbu vdovy dva měsíce a několik dnů po úmrtí předchozího manžela (nemám pochybnosti o identitě vdovy/snoubenky). Bohužel u zápisu není informace o případném dispensu, natož aby tam bylo jeho celé znění. Nenarazil jste, prosím, někdo na dispens od vdovské lhůty zhruba z podobné doby a nedali byste mi sem na něj odkaz? Zajímalo by mě, jak asi vypadal, čili hlavně zda se do něj psal i důvod.
Děkuji předem.

Důvod se většinou nepsal, vdovská lhůta běžela proto, aby žena, pokud byla těhotná se svým zemřelým manželem , porodila dítě , u kterého bude jasný otec (tedy z hlediska církevních zákonů). myslím, že jsem tam dávala dobu, odkdy do kdy se počítalo dítě za manželské, jsem dávala do Rady začátečníkům, pak se podívám)
Moc často jsem dispens neviděla, ale objevuje se, ony většinou vdovy moc o dispens nežádaly, ale chvíli se svatbou počkaly.
Vdovská lhůta se asi moc nezvažovala u žen starších, u kterých by už děti nepřicházely v úvahu. Jaký byl věk oné nevěsty?
Také záleželo zřejmě na farnosti, jak zacházely se zápisem o prominutí vdovské doby. Často vnímám nevěstu, kde by mělo být prominutí a nic tam není. Tak třeba ji farář znal, nebo znal důvod úmrtí manžela...
Z

http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=180

Z

Nemohla ta rychlá svatba být proto, že jestli byl sedlák, tak bylo potřeba sehnat někoho, kdo to hospodářství bude řídit? kdyby hospodář zemžel "na zimu", když bylo pooráno a zasetý ozim, tak bylo pár měsíců čas. ALe jestli umžel "uprostřed sezóny" nebo těsně před ní, mohl to být dost velký průšvih...

Odpověď zní _ s jistotou nevím nic.

Ale variant, proč se tak stalo, může být víc, samozřejmě.
Nejpravděpodobnější je ta, že dispens dostala, ale nebylo to zaneseno v knize, jen ve farním archivu.
Další varianta je ta, že se v obci vědělo o nějaké nemoci manžela a bylo jasné, že dítě není na cestě.
V dané lokalitě a době nebylo zvykem dbát na vdovskou lhůtu.

Domnívám se, že dispens by musela vystavit církev, i v roce cca 1923 mám doklad, že dispens od trojích ohlášek (tři v jednom) vystavila i církev.

Ty ohlášky ve třech dnech po sobě, to jsem ještě neviděla, ony se konaly třikrát po týdnu právě proto, aby se co nejvíce lidí - účastníků hrubé mše- dozvědělo o chystané svatbě a mohli eventuelně sdělit nějaké překážky. Vycházelo se z toho, že právě v neděli přichází do kostela nejvíce lidí, ne všichni chodili ale každý týden (daleko, nemocní...)

Musím jen asi připomenout, že v každé době platilo a platí, že za peníze jde všechno.

Čtu ještě příspěvek Zbyňka - důvodů, proč by měla být svatba rychle, je mnoho, to neřešíme. Řešíme, proč proběhla svatba a nebyly dodrženy "předpisy".
Z

Cenu absolutně netuším... možná se dá najít nějaký dnešní církevní ceník, ale ten zase neřeší dispens od vdovské lhůty....

Já stejně - když si přečtu z minulosti, že něco stálo tolik a tolik vlastně netuším, jestli to byla hodnota domu, krávy nebo třeba nového šátku...
Třeba tady proběhly ceny za výhostní listy... ale nevím, jak moc (málo- strašně) to rodinu zatížilo...
Z

Kolem matrik, církevního práva, možných rodinných biologických i nebiologických vazeb znám ledacos nebo jsem si dohledala a kupodivu ještě zapomatovala. .
Ale peníze , hodnoty... naprosto vypouštím.
Když si vezmu, že se statek nebo chalupa (dědictví) nesplácelo rok dva, ale i třeba 20 let, povinnost přešla i na další generaci, tak si myslím, že já nic nepochopím. Určitě třeba při přepočtu na jednu krávu se ta "hodnota" statku nebo chalupy na začátku a na konci splacení lišila...

Když vidím jednu měnu a pak zase jinou... řekla jsem si, že všemu rozumět nemusím
Z

Pěný večer,

nevím, jesti Vám to pomůže, ale já narazila na něco podobného v jihočeském Římově v r. 1785 - červstvá vdova Kateřina Michalová (ovdověla 15.7.1785) snažně žádala vrchonstenskou kancelář, aby se mohla rychle znovu provdat, aby se grunt nedostal do nějaké špoušti neb do větších dluhů. Provdala se znovu přesně tři měsíce po manželově smrti.

https://digi.ceskearchivy.cz/114960/29

Moniko,

omluvám se za pozdní odpověď - u zápisu toho druhého sňatku vdovy nebyla žádná poznámka...

Já se jen zeptám - nežádalo se o vrchnostenské povolení svatby všeobecně, tedy u každého sňatku poddaného?
Pak by se těžko rozlišila žádost o svatbu a žádost , která by mohla naznačovat žádost o prominutí vdovské lhůty...
Z

asi tedy 1781 zrušení nevolnictví
odpovídá to tak nějak seriálu F.L. Věk, kdy při narození Františka - 1769 nedočkavý otec překládá odpověď od vrchnosti týkající se povolení sňatku dcery souseda.

Každé panství mělo výkonné úředníky, na (necírkevním) panství fungoval úředník, který povolení k svatbě vyřizoval.
Pokud potřebovali snoubenci dispens, musel je na to upozornit nejprve příslušný farář a sepsat, o prominutí čeho se žádá a doložit to - třeba v případě vzájemné příbuznosti dokládat část společného rodokmenu. Tato žádost byla ale adresována na církevní nadřízené.
Dá se předpokládat, že podobně byla organizována i panství, která patřila církvi, řádu.

Podle kanonického práva je vidět, že v církevní hierarchii je jasně dáno, kdo má právo udělit který dispens, ne vždy je to biskup, někdy je to vyhrazeno pouze Apoštolskému stolci a ještě platí možnost, že jde li o prodlení, může ji udělit přímo ordinář, tedy úřadující kněz, a to tehdy, když se v obdobných případech většinou dispens uděluje.
Tady jakýsi odkaz - platí v současnosti. hlava V. str. 14
http://web.katolik.cz/feeling/library/Kodex.pdf

Myslím si, že směrem do minulosti, bylo nahlížení na dispensy přísnější.

Já ale nejsem na tohle odborník, je třeba to nastudovat a zřejmě i porozumět.
A hlavě najít si platné církevní zákony pro konkr. dobu.
Z

Snad jsem to v předchozích příspěvcích někde nepřehlédla - ale neměla, Moniko, ta vaše vdova v době úmrtí manžela nějaké hodně malé miminko nebo nebyla dokonce v šestinedělí? Umím si představit, že v takovém případě by se dalo snadno předpokládat, že znovu s nebožtíkem těhotná není...