GENEALOGIE

Dobrý deň,

Vie mi niekto poradiť, či sa dá dohľadať niečo o sídlení Mírova a okolia (Studená Loučka, Maletín) nemeckým obyvateľstvom? Je niekde doklad o pôvode nemcov v tejto oblasti?

Vopred Ďakujem
Pavol

Schönhengstgau neboli Hřebečsko bylo vlastně území původního Markwaldu (hraničního lesa na pomezí Čech a Moravy) a bylo osídlováno již v první vlně německé kolonizace ve 13. století. Byl to uzavřený (tzv. Sprachinsel) a relativně malý region, přitom však docela dost rozrůzněný, co se týče původu nových obyvatel. Míchají se tu středoněmecké dialekty se slezským. Myslím, že převažoval ostfränkisch.

https://de.wikipedia.org/wiki/Ostfr%C3%A4nkische_Dialekte

Konkrétně k Hřebečsku a dialektům něco zde:

http://schoenhengstgau.eu/
http://kreis-landskron.de/mundart/einfuehrung/

Tzv. německé (lépe emfyteutické právo) se zakládalo na písemné smlouvě. V té mohl být zmíněn původ lokátora, ale záleží na tom, zda se vůbec dochovala. Pro studenou Loučku je první zmínka až z roku 1447 a ta se týká zřejmě ryze feudálních záležitostí. Něco dalšího o obci zde:

http://schoenhengstgau.eu/orte/hoh/kaltenlautsch/

Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (biskupem 1245-1281) byl německého původu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bruno_ze_Schauenburku
a vlastnil větší část území na sever od Olomouce, mimo jiné také panství Mírov (tehdy spíše mohelnickou provincii - správa
této oblasti se přesunula na Mírov až později po roce 1320).

Na konci 12. stol. bylo v oblasti na sever od Mohelnice (tehdy tržní ves) založeno mnoho vesnic, především česky mluvícími
osadníky - podle původních názvů vesnic. Ale už zmíněný biskup Bruno zval do této oblasti své krajany z Německa,
patrně ještě dříve než začalo osídlování pohraničí za Přemysla Otakara II. Pokud se tedy vůbec dochovaly nějaké písemnosti
z osídlení Němci z této doby, budou uloženy v Zemském archivu Opava/Olomouc (fyzicky v Olomouci). Tyto sbírky ještě nejsou
z větší části zpracované a pokud byste je chtěl studovat, musíte mít svolení od současného olomouckého biskupa.
Ovšem dá se předpokládat, že tam budou spíše jen zápisy týkající se svobodných manů (vladyků), kteří obdrželi nějaké statky od biskupa.

Snad byste mohl uvést, jaké příjmení Vás zajímá a z jakého roku je nejstarší dohledaný zápis.
V online archivu jsou dostupné městské knihy Mohelnice od roku cca 1560, ale vesnice jsou na tom mnohem hůř,
tam se dá něco dohledat v lepším případě až po roce 1600, ale spíše až kolem roku 1650 (po 30leté válce).

Dobré ránko,
Veľmi pekne Vám ďakujem za tieto informácie. V Už som si niečo samozrejme stihol naštudovať (wikipedia). Ale o domovskej oblasti prisídlencov som nič konkrétne nenašiel. Matričné záznamy mám najstaršie zo 17st. Tam sa samozrejme neuvádza pôvod.
Zauíjmam sa o priezviská Siegel, Fritscher, Ramerth, Müller, Richter, Langer, Häckelle, Dimmel, Steyger, Nimmerichter. Všetky tieto mená figurujú v najstarších záznamoch (17st.)
Prajem pekný deň

Palo

Pokud jde o Mírov a Maletín, mohl by Vás posunout dál do minulosti urbář Mírovského a Svitavského panství z roku 1581.
Originál: http://digi.archives.cz/da/permalink?xi ... 302&scan=1
Opis od J.Novotného: http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-324.htm

Doporučuji číst oba zdroje "paralelně", pokud narazíte na příjmení, které Vás zajímá, máte víceméně jistotu, že rod zde žil už před 30letou válkou.

Existuje ještě starší urbář z roku 1526 (takto je datován v opavském online archivu). Také k němu existuje opis od J.Novotného (ten jej zařadil do roku 1525):
http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-322.htm
Mírov a Míroveček jsou hned na začátku, ale u nich je bohužel zapsána jen "suma lidí", Maletín pak na skenu č. 19 má uvedeno jmenovitě 11 osedlých vč. rychty,
ovšem část lidí ještě bez příjmení/přízviska.

ještě jednou přehled urbářů panství Mírov a Svitavy před rokem 1600:

1581, poř. č. 5202, správně datován /1581/ - /1666/, ten jsem uvedl v předchozím příspěvku (v některých případech je dopsán pozdější majitel kolem r. 1660)

cca 1560, poř. č. 5201, v archivu datován chybně 1581 - 1581, není k němu opis
http://digi.archives.cz/da/permalink?xi ... 810&scan=1

1526 (dříve uváděn rok 1525), poř. č. 5200, v archivu datován /1526/ - /1526/
http://digi.archives.cz/da/permalink?xi ... 810&scan=1
opis: http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/g371/docs/G0371-322.htm

Já myslím, že kolega se tu ptal na původ Němců v oblasti, s tím mu urbáře ze 16. století moc nepomůžou.
Samozřejmě lze ověřit, zda hledané rody nepřišly náhodou až po Bílé Hoře, ale zrovna Hřebečsko bylo hojně osídleno německým živlem už za kolonizace.
Jedinné písemné prameny, které by něco mohly ozřejmit jsou dobové listiny.
Lze nahlídnout do zpracovaných edic (např. CDM), ale tam myslím nic moc nebude.
Jestli existují nějaké nezpracované listy netuším.
Je tam několik zpracovaných a ty se opravdu týkají pouze udělování lén (tedy již existujících vesnic a statků).
Pokud neexistují písemné prameny, považuji za nejlepší možný zdroj dialektologické prameny (k tomu viz 3. odkaz v minulém příspěvku)

"Die sprachliche Wurzel der Mundarten des Schönhengstgaus wird - wie vermutlich auch die Herkunft seiner ersten Siedler - auf das Dreieck Thüringerwald, Frankenwald, obere Saale zurückgeführt und dementsprechend handelt es sich hier auch um fränkische Mundarten."

Tedy oblast mezi Durynským lesem, Franským lesem a povodím horní Sály. Tedy jižní Durynsko, Horní Franky (Oberfranken) a ještě Vogtland.
Obávám se, že k přesnějšímu určení dojít nelze.

Souhlasím s tím co píšete. Ale je tady taky možnost, že na přelomu 16. a 17. století došlo k poněmčení původně českého příjmení,
mohl bych tady uvést konkrétní případ. Pomocí záznamů z gruntovnic a urbářů je někdy možné toto odhalit, i když už nejsou k dispozici matriky.
Čím dále do minulosti se dostanete, tím lépe.

mfal62 píše:Souhlasím s tím co píšete. Ale je tady taky možnost, že na přelomu 16. a 17. století došlo k poněmčení původně českého příjmení,
mohl bych tady uvést konkrétní případ. Pomocí záznamů z gruntovnic a urbářů je někdy možné toto odhalit, i když už nejsou k dispozici matriky.
Čím dále do minulosti se dostanete, tím lépe.

Ano, to určitě. Ale zrovna vesnice jako Kaltenlautsch byly ganz německé. Tam jsou oblasti, kde české obyvatelstvo nežilo. Naopak hned vedle třeba Lukavice byla česká vesnice.
Samosebou k českoněmeckým sňatkům docházelo, ale častěji v místech, kde žila obě etnika pospolu.
Před třicetiletou válkou to mohlo být trochu jinak, ale také mobilita byla nižší, takže tím víc platí, že v německé vesnici pravděpodobně žili jen Němci a naopak.
Já jsem nabízel spíš obecnější pohled, Vy konkrétnější. Pro tazatele bude výhodné oba spojit:)

Jen bych měla technickou připomínku, je třeba hovořit o osídlení německy hovořícím obyvatelstvem, Jak je vidět z popisu Jana Pecháčka, příchozí se rekrutovali z různých zemí (dnes povětšinou jednotlivých spolkových států Německa). V dané historické době ale žádné Německo neexistovalo.
Z

Dobrý deň,

Veľmi pekne ďakujem za pomoc. Uvidím, čo sa mi podarí vypátrať.
P.