Pokud můžu, tak jen drobná korekce (a zkusím to taky napsat tak, aby tomu bylo rozumět):
Monika píše:Chcete-li knihu šitou (V8), pak se neprošívají dvoulisty, tedy nedá se tisknout strany formátu A4 (běžný kancelářský papír) na arch formátu A3
A3 je málo vzhledem k tomu, že je potřeba na konci technologického procesu výroby knižního bloku ten blok ze tří stran (shora, zdola a zvenčí) oříznout. Nikdy nejde složit stránky tak, aby přesně lícovaly. Bez oříznutí by pak byly kraje knihy "rozházené". A v případě, že jsou na tiskovém archu 4 listy (skládané napůl a pak ještě jednou napůl) by ta knížka bez oříznutí ani nešla otevřít
U oříznutí se musí počítat s tím, že se bude řezat minimálně 5 mm, reděj víc. Takže kdyby někdo tiskl na A3, maximální výsledný formát by byl 205x287 mm. A samozřejmě se s tím musí u sazby počítat, jinak by se tiskový obrazec dostal moc blízko ke kraji a nevypadalo by to hezky. Pro tyhle případy proto existuje formát A3+, ale běžně mezi lidma na tohle tiskárnu má opravdu málokdo. Tiskárny - jako firmy pak tisknou na formáty B, které jsou větší, než A právě proto, aby se to dalo na formát A oříznout.
Při prošití dvoulistů by tedy jednak šly dvoulisty snadněji z vazby vytrhnout (rychleji by se u prošití "opotřebovaly"), ale hlavně by vám hřbet knihy "nakynul" zhruba na dvojnásobek (i víc) tloušťky knihy u předního ořezu (opačná strana než je hřbet).
Prošití samotných dvoulistů je ptákovina (a nebo jsem to nepochopil). Šije se to proto, aby pohromadě držely ty jednotlivé "skupinky" dvoulistů. Ty skupinky se pak spolu spojí (slepí) do knižního bloku.
Knihy se vážou z tzv. "složek", které mají ideálně 64 stran, 32 stran je schůdných, 16 stran je akceptovatelných při použití slabších nití. To znamená, že v případě tisku na A3 musí být na jedné straně listu nalevo strana 64, napravo strana 1 a na druhé straně listu musí být nalevo strana 2, napravo strana 63.
64 stran = 16 listů papíru je strašně moc. Zkuste si vzít 16 papírů a složte je napůl. Maximum je 32 stran = 8listů a to jen u papírů nižší gramáže. U knížek na "normálním" papíru (běžný kancelářský papír má gramáž 80-90 g/m3) se používají skupinky po 4 listech papíru = 16 stran. Zkuste si vzít jakoukoli knížku a podívejte se - dá se to snadno spočítat. Najděte si místo, kde jsou vidět nitě a spočítejte počet listů po další místo, kde jsou vidět nitě. Většinou to bude 8 listů knížky = 4 z předchozí a 4 z následující skupinky.
Pro přípravu tiskových archů (i když je to třeba jen dvoulist) se používají speciální programy, které tzv. "vyřadí" (tj. správně seřadí) tiskové strany daného formátu (tj jak jste si nastavili velikost stránky při psaní knihy) podle zvoleného formátu tiskového archu.
Vyřadit stránky na arch dnes umí kde co. Klidně i LibreOffice nebo OpenOffice, které jsou zadarmo - ale většinou jen "tupě" první-poslední; duhá-předposlední,… Na to, aby to umělo vyřadit do těch "skupinek" po správném počtu stránek, to už tak kde co neumí. Buď to umí zmiňované DTP programy (InDesign, PageMaker, Quark XPress,…), ale kdo tohle má běžně doma? A kaž už by to někdo někde upirátil, tak kdo s tím bude umět dělat? V tiskárnách na to pak mají úplně specializované programyšistě na vyřazení stránek na archy - ale u nich je to ještě o tom, že oni tu A4 budou tisknout na arch B2 tak, aby jej složili napůl a zase napůl a stránky musí sednout do správných míst (takže dvě stránky budou při tisku vzhůru nohama).
A už to zmínil i janpechacek, když složíte papíry, tak ty prostřední vlivem tloušťky papíru "povylezou" ven. Při silnějším papíru nebo při větším množství listů to může dělat i několik milimetrů. A tohle je věc, kterou ty chytřejší programy umí "opravit" tak, že tiskový obrazec u těch vnitřích dvoulistů posunou blíž ke hřbetu. Když pak listujete knížkou, na všech listech je hezky stejně široký okraj.
Většinou se jako vstup (tj. to, co se do programu načítá) používá PDF soubor. Ten je třeba připravit přesně podle pokynů daného studia, tiskárny, kopírovacího centra, protože jejich požadavky se mohou lišit. Je proto dobré celý proces nejdříve někde domluvit a pak si knihu podle toho připravovat. Vzhledem k tomu, že vše hlavní provádí program, nebývá cena za přípravu tiskových archů moc velká, rozhodně větší cena je pak za samotný tisk a šitou vazbu.
Já bych řekl, že není třeba připravovat knihu podle požadavků tiskárny. Knihu je možné připravit podle vlastních představ, jen je potřeba počítat s různými úskalími - tedy např. s tím ořezem. Když budu chtít ve výsledku knihu formátu A4, tiskárna to udělá - ale bude muset tishnout na větší formát (což už třeba nebude umět nějaké copycentrum) a může to být dražší. Na druhou stranu - zkuste prohlídnou knihovnu a najděte tam knížku formátu A4 (tedy přesně 210×297 mm). Dám skoro ruku do ohně, že ji nenajdete. Budou větší, menší, užší, širší, kde co, ale A4 to nebude
Jediné, co musí člověk vědět dopředu je, v jakém barevném schématu bude tiskárna vyžadovat barevnou grafiku. Jestli skousnou RGB a nebo budou vyžadovat CMYK. U RGB (to je formát, do kterého fotí vřechny foťáky a skenují všechny skenery, v jakém zobrazují všechny monitory, TV, displeje mobilů apod.) může být problém v tom, že vytištěné barvy budou vypadat jinak, než ty, co vidítě na monitoru. CMYK je formát, v jakém tisknou všechny tiskárny - jak domácí inkoustové nebo laserové, tak třeba i ofset.*) No a když chcete tisknout, tak se ty fotky musí "někde" z toho RGB barevného prostoru převést do CMYK. Ona reprodukce barev je vůbec dost zapeklitý problém, který tady vůbec nemý smysl řešit.
Je ale pravda, že by nebylo marné předem s tiskárnou prokonzultovat, co co stojí, na co si dát při přípravě knihy pozor, protože i na první pohled nepatrná změna nějakého parametru může dost výrazně změnit výslednou cenu.
*) Zkuste si vzát hodně velkou lupu a podívat se na monitor nebo TV - uvidíte, že se obraz skládá z malinkatých teček červené, zelené a modré barvy. A zkuste si vzít barevnou fotku (doporučuju nějaké noviny) a uvidíte, že se tisk skládá z teček azurové, purpurové, žluté a černé barvy. Noviny doporučuju proto, že tam bude použitý hrubší rastr, fotky budou sice škaredější, ale ty tečky budou větší, u tisku na lesklý papír (knížky, pohlednice) budou ty tečky malinkaté.A ještě jedna drobnost k barevnosti. U malonákladového digitálního tisku nebývá tak velký cenový rozdíl mezi tiskem černobílým a barevným jako u ofsetu, ale i tak tam jistý rozdíl je - barevný bývá o něco dražší. Je-li třeba na knize trochu ušetřit, pak se to řeší tím, že se samotná kniha připraví černobíle a barevné přílohy se umístí jen do určitých archů - buď nakonec knihy nebo i do několika archů různě uprostřed knihy.
U některých copycenter jsou ty rozdíly mezi čb a bar. tiskem tedy i celkem dost zásadní. O ofsetovém tisku se v tomhle případě asi snad ani bavit moc nebudeme, protože nepředpokládám, že by někdo chtěl vydávat rodinnou kroniku v nákladu větším, než nějakých 500 ks, což je asi tak nějak ± limit, od kdy se ofset vyplatí proti digitálnímu tisku. A jinak souhlsím, že se barevné listy dají dát někam doprostřed nebo na konec knížky, někdy se takhle řeší i čb fotografie. Textová část knížky (případně jednoduché grafiky v textu) se tiskne na "obyčejný" papír, fotky na křídový, aby vypadaly hezky.