GENEALOGIE

Mám tady takovou věc - nezdá se mi to, ale údaje sedí. Pro jistotu se ale optám, co si o tom myslíte.

jeden můj předek, Jan Burget, nar. 15.5.1754
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=32
pravá, 5.

ovdověl a znovu se oženil 7.10.1806 (věk tady sedí)
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=59
3. záznam

a poslední dcera se mu narodila 27.8.1822, tedy v 68 letech
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=108
vpravo, 4.

Není to moc pozdě?

není, naopak, i dost často se vyskytující. Omezující je většinou pouze věk manželky. Z

Dobrý den,
vím, že se ptáte na něco jiného, ale zdá se mi, že máte chybně uvedeno:

1. narození 12.5.1754
2. tady věk nesedí, zapsáno 50 let, měl 52 (to je ale nepodstatné)
3. narození Kateřiny 20.5.1822

No jo, neumím už ani opsat datumy

v mých záznamech to mám naštěstí správně - u Jana jsem se upsal
27.8. u Kateřiny - to jsem smotal úplný nesmysl - toho dne Kateřina zemřela, ale o 60 let pozděj

díky za korekci

Otec-senior vůbec není ničím neobvyklým, já sama mám v rodokmenu řadu podobných případů. V drtivé většině případů se jednalo o vdovce, kteří ovdověli po první ženě-své vrstevnici a jejich další manželky byly výrazně mladší: o dvacet, třicet a někdy i o čtyřicet let Dokonce jsem v matrikách narazila i na otce, hodně přes 70 roků, jehož poslední dítě se narodilo jako pohrobek. Takže opakuji - ano, je to možné

Mohu potvrdit. Můj předek se narodil v roce 1801, měl 19 dětí a poslední v roce 1867. Jeho Otec měl poslední dítě v 60 letech. Dokonce i jiný můj předek měl dítě v 60 letech, takže asi docela běžná věc:-) Dokonce mám v rodokmenu i několik "starých" matek v rozmezí 47 - 55 let. To je pro mě mnohem větší zvláštnost

tewby píše:Mohu potvrdit. Můj předek se narodil v roce 1801, měl 19 dětí a poslední v roce 1867. Jeho Otec měl poslední dítě v 60 letech. Dokonce i jiný můj předek měl dítě v 60 letech, takže asi docela běžná věc:-) Dokonce mám v rodokmenu i několik "starých" matek v rozmezí 47 - 55 let. To je pro mě mnohem větší zvláštnost

přesně, to i jeden případ v mém hledání, pra3xbabička v 45 měla sourozence mé 2xprababičky, takže děkuji, nebudu hledat chybu v zápisu

Ano, i na takové skutečnosti lze narazit. Při svém pátrání jsem objevila rodinu, kde matka rodiny rodila své děti v časovém rozpětí téměř pětadvaceti roků. Na jedné stránce matriční knihy narození jsem narazila i na zápis, kdy byly v rozmezí tří dnů pokřtěny dvě děti: předposlední dítě této matky a první dítě jejího nejstaršího syna, obě holčičky. Věkový rozdíl mezi malou tetou a malou neteří tak činil pouhé tři dny

Můj předek Franz se narodil otci Vavřincovi v jeho 68 letech - šlo o třetí manželství, otec byl již výměnkářem a na gruntě hospodařil nejstarší vyvřincův syn.

První syn Vavřince měl již vnoučata a většina dětí Vavřince měla své vlastní potomky.

Jsou celkem jednoduché počty, děti se rodily cca po dvou letech, od svatby až po ukončení období plodnosti manželky. Pokud manželka zemřela, hospodář se skoro vždy ženil dost rychle znovu, bylo třeba aby se žena ujala povinností, neměl ji kdo nahradit. Dost často bývala druhá manželka mladší, takže se opět rodily děti... Neustálý koloběh až do dob antikoncepce
Z

A pak je ještě otázka, zda takovýto starý muž byl skutečně biologickým otcem

kolsi píše:A pak je ještě otázka, zda takovýto starý muž byl skutečně biologickým otcem

Můj předek měl asi o třicet let mladší manželku, měl s ní tři děti v maličké obci. Byl docela váženou osobou, v mládí bouřlivák, na stáří uvážlivý rádce...., tuto svou poslední manželku přežil. Původně majitel statku, později výměnkář, který si ale dokázal vymínit výměnek i pro svou novou manželku a společné děti.... V tomhle případě si nemyslím, že by nebyl biologickým otcem. Samozřejmě - nikdy není naprosto žádná jistota. Jen ten stav svatého manželství mně opravňuje nepídit se po tom. Mít pochybnosti i v těchto případech, to bychom asi dělali jen ženské větve rodokmenů.....
A mezi námi, vyšší číslo u věku neznamená u mužů nutně impotenci....
Z