Nesezdaný pár 1825

[Renee]

Mám v rodokmenu dvojici ,která spolu spolu měla minimálně 3 nemanželské děti v rozmezí cca 10 let (1825 - 1835). Otec se k nim vždy při narození v matrice osobně před svědky přihlásil. Jejich matka byla v pozdějších letech evidována na stejném čísle popisném jako ten muž a jejich děti a později dokonce uváděna jako manželka, přičemž záznam o sňatku jsem přes veškerou snahu nedohledala ani v okolních farnostech... Připadá mi to dost nezvyklé... Z jakého důvodu se nevzali? Oba ze stejné vesnice, z manželského lože, katolíci, z rodin chalupníků.. nevidím problém... setkali jste se s něčím podobným? Děkuji.

[Zora]

Mám v rodokmenu dvojici ,která spolu spolu měla minimálně 3 nemanželské děti v rozmezí cca 10 let (1825 - 1835). Otec se k nim vždy při narození v matrice osobně před svědky přihlásil. Jejich matka byla v pozdějších letech evidována na stejném čísle popisném jako ten muž a jejich děti a později dokonce uváděna jako manželka, přičemž záznam o sňatku jsem přes veškerou snahu nedohledala ani v okolních farnostech... Připadá mi to dost nezvyklé... Z jakého důvodu se nevzali? Oba ze stejné vesnice, z manželského lože, katolíci, z rodin chalupníků.. nevidím problém... setkali jste se s něčím podobným? Děkuji.

Tady by to fakt chtělo odkaz,
V první polovině 19. století je neobvyklé, aby se vůbec vpisoval do matriky otec, pokud nešlo o pozdější legitimizaci dětí.
Stávalo se to na žádost otce, ale moje zatímní zkušenost je taková,. že spíš se to v matrikách vyskytuje až v 2. polovině 19. století. Samozřejmě záleží na oblasti, lokalitě, - může to být různé.
Na tom odkazu by bylo vidět, k čemu vlastně došlo zápisem otce. - zda děti dostaly - nedostaly jeho příjmení, zda je matka u dalších dětí zapsaná jako manželka... nebo je zapsaná stále jako ledige Tochter s uvedením jejího otce...
možná také čárka v kolonce u dětí manž - nemanž, ale to se ne vždy dodržovalo... Je důležité vědět, jaké dítě neslo v dospělosti příjmení, ale ani to není stoprocentní jistota.
Nezbývá, než abyste opravdu vložila odkaz.
Nenalezení svatby neznamená ještě její neexistenci... Snoubenci se v té době často brali tam, kde byla nevěsta ve službě, neb spadala pod tuto farnost. Mohli být třeba oba ve službě mimo dnešní území ČR, třeba v dnešním Rakousku. Mohli se brát ve větším místě v okolí, kde oba pracovali , co já vím v textilce, možností je opravdu hodně , čili - musíte nám umožnit nakouknout na Vás konkretní záznam.
Z

[janpechacek]

Jak píše Zora, dejte odkaz, jinak nemá moc smysl se k tomu vyjadřovat. Pokud je otec uveden u narození dítěte, skoro vždy jde o následným sňatkem legitimizované dítě.
Jak sama píšte:

přičemž záznam o sňatku jsem přes veškerou snahu nedohledala ani v okolních farnostech... Připadá mi to dost nezvyklé... Z jakého důvodu se nevzali?

Nenalezený neimplikuje neexistující. Lidé se brali na různých místech, nemuselo to být nutně v místě bydliště nevěsty, potažmo ženicha.
Možná šlo o nějakou vzácnou výjimku, kdy se otec hlásil k dětem, ale jejich matku si nikdy nevzal, jenže bez prostudování pramene se na to odpovědět nedá.

[Zora]

Možná šlo o nějakou vzácnou výjimku, kdy se otec hlásil k dětem, ale jejich matku si nikdy nevzal, jenže bez prostudování pramene se na to odpovědět nedá.
Sice jsem to psala, ale pro jistotu - otec se dobrovolně přihlásil a chtěl se nechat zapsat, ale dítě by nemělo jeho příjmení, pořád by bylo nemanželské, jen s "oficiálně zapsaným otcem.
Z

[jgruna]

Také mám v rodokmenu dítě (resp. dvě) - první narozené 1825 legitimizované po sňatku v roce 1831.
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=203

Druhé narozené roku 1829 legitimizované po sňatku v roce 1831
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=210

Zde to je zřejmě způsobeno tím, že otec byl vojákem - kaprálem 1. Batalionu zemské obrany, Pěšího pluku arcivévody Ludwiga Nr.8 a ženil se až po ukončení služby.

[hovorkas]

Mám podobný případ v letech 1838-1845, kdy se narodilo páru několik nemanželských dětí a svatba byla r. 1845 viz viewtopic.php?f=9&t=32378&p=151038&hilit=Bohuslavick%C3%BD#p151038. Otec nemanželského dítěte byl podle všeho také vždy zapsán ihned po křtu (čára oddělující zápis křtu je dělána podle všeho až po zápisu otce, zápis otce nemanželského dítěte nikde nepůsobí jako dodatečně vpisovaný po několika letech). A k roku 1815 mám v rodokmenu zápis křtu manželského dítěte, kdy řádná svatba rodičů se podle všeho konala až 12 let po narození - viz viewtopic.php?f=16&t=18175&p=84783&hilit=T%C5%99i+dvory#p84783 . Ale samozřejmě každý případ je jiný, vždy je třeba v dokumentech ověřit všechno, co jde. A jak píší kolegové, pokud dáte odkazy na dokumenty, je šance na konkrétnější odpovědi. Takhle ani není zaručené, že můj případ je přesnou analogií toho Vašeho. Jinak samozřejmě vojenská služba zvyšovala pravděpodobnost porušení některých byrokratických a/nebo společenských pravidel, i když stejně vždy záleží na konkrétních lidech.

[josef_kucera]

Také mám něco podobného ve svém rodokmenu. V roce 1827 se svobodné dceři Kateřině rodí první dítě, dcera Anna, otec se později přihlásí (je dopsán do matriky - je jím Václav (*1792) nevlastní otec Kateřiny (*1806) - její vlastní matka Anna (*1780) v je v té době stále naživu, při svatbě v roce 1849 je psána jako legitimizovaná s příjmením po otci), v roce 1830 druhá dcera Marie k ní nikoliv (dožije se dospělosti a v roce 1852 s vdává, příjmení má po matce), v roce 1832 se jí rodí třetí dítě, syn Václav, otec se později přihlásí (je dopsán do matriky - je jím opět Václav nevlastní otec Kateřiny, při svatbě v roce 1858 je uváděn jako manželský (asi chyba) s příjmením po otci). Další děti narozené v letech 1833, 1836, 1837, 1839 a 1842 jsou již bez uvedení otce. Kateřina se roku 1846 provdala za Mikuláše (*1816). Všechno se stalo v evangelické farnosti Černilov.

Doposud jsem si myslel, že legitimizace byla možná jen po svatbě. Tato historie se vymyká také počtem nemanželských dětí.

[Zora]

Je to na křišťálovou kouli. ) Skoro nikde odkaz na záznamy.
Jen tedy zjednodušeně upozorňuji:

narodilo se nemanželské dítě, tedy ženě, která nebyla vdaná v době početí - v rozptylu daném církevním právem.
Mohla být svobodná, vdova. Měli jsme tu už i případy, kdy žena byla sice vdaná, ale zřejmě prokazatelně v době svého porodu dlouhodobě s manželem prokazatelně nežila, nestýkala se, a podruhé manžel odjel za prací do Ameriky. Obě děti byly označeny jako nemanželské, ale vzhledem ke škrtání v zápise asi nebylo rozhodování jednoduché

Do matriky bylo zapsáno dítě s čárkou v kolonce nemanžel .

Do kolonky otec mohl být vepsán:
- muž , o kterém si farář myslel, že je otcem, věděl to, nebo se to doslechl. Tahle praxe byla ale církevně zakázána, protože nebylo možné vyloučit, že zapisující kněz zneužil zpovědní tajemství ( přes zákaz se zřídka s tímto jevem zapisování domnělých otců v matrikách setkávám)

- muž, který o zapsání jako otec sám požádal, aniž by s matkou dítěte uzavřel sňatek (dobrovolně, bez nátlaku). Dost často se jednalo o případy, kdy si otec nemohl matku vzít - např. vojáci.

- muž, který se stal manželem matky a po svatbě požádal o zapsaní do matriky jako otec, pronesl formulaci, že se cítí býti otcem nemanž. dítěte a pod. Pak se stal úředně otcem dítěte a dítěti se změnil status na legitimizované.

O jiné možnosti zápisu muže do kolonky otec nevím.
(nebo si teď neuvědomuji a když tak doplním)

co se týče početí dítěte s nevlastním otcem ... ono to tak trochu odporuje církevním zákonům. Zákony asi nezabrání početí, ale obávám se, že musel být nějaký důsledek takového chování... (podle církevního práva jde o zakázanou soulož mezi přesně definovanou kategorii příbuzenství). Je opět možné, pravděpodobné, že onen nemanželský otec matky byl do matriky zapsán pouze proto, že to farář věděl, nebo se domníval, že to ví... a dokázat to nešlo.


K příjmením dětí, které se nenarodily v manželství.
Všeobecně platí podle daných zákonů - nemanželské dítě dostává příjmení po nejbližším mužském předku neprovdané matky. Tedy ve většině případů rodné příjmení matky. A to i v případě, že matka je provdaná, ale její manžel s naprostou jistotou není otcem dítěte.
Takže příjmení dítěte se tedy může lišit od matčina.

Po legitimizaci dítě dostane nemanž. dítě příjmení manžela své matky.

V žádném dalším případě by dítě nemělo mít příjmení "partnera" matky.

Tedy - dítě neslo rodné příjmení matky:
když matka dítě porodila jako
- svobodná,
- vdova
- jako manželka, pokud se s otcem "prokazatelně dlouhodobě nemohla stýkat"

- i v případě, kdy se matka provdala, ale její manžel dítě nelegitimizoval.

Jenže
Především v počátcích legitimizace docházelo k tomu, že nemanželské dítě žilo v rodině s matkou, jejím manželem a jejich společnými dětmi a automaticky se i pro toto nemanž. dítě začalo používat příjmení matčina manžela.

Každý kněz měl své zvyklosti, faráři odcházeli a přicházeli a tak se klidně stalo, že někde došlo k nápravě podle platného práva, jinde dítěti zůstalo příjmení , které nosilo neoprávněně.

Někdy docházelo ke kuriózním případům, více nemanželských dětí jedné svobodné matky, legitimizace je zapsána pouze u některých. proč, nevím, snad kněz nedohledal v matrice všechny děti, přehlédl se, nebo si otec nepřál některé dítě zlegitimizovat... dost často tomu tak bylo o nemanž. dcer.

Každý zápis u dopsaného otce je třeba velice pečlivě přečíst, zda se jedná o dobrovolné zapsání (bez předcházející svatby). nebo o dodatečnou legitimizaci po svatbě.
Rozhodující je, zda svatba předcházela narození nebo ne.

Takže - formulace - v kolonce je vepsán otec - vůbec nic neříká o tom, proč byl zapsán, a pokud není jasný důvod, asi se vůbec nic dalšího nedá posuzovat, dají se jen vytvářet teorie, které je ale třeba postupně nějak doložit, podepřít.

Každé dítě je třeba posuzovat zvlášť.
Mám u sestry svého předka kuriozní případ.
1. dítě nemanž -, ale otec voják - dobrovolně požádal o uvedení do kolonky otec. Otec se později oženil s jinou ženou .
2. 3. dítě nemanželské

4. dítě se narodilo v manželství, manžel chtěl předchozí děti zlegitzimizovat.

Zlegitimizoval ale jen 2. a 3. dítě. (Jasně, 1. dítě mělo otce úředně zapsaného). Toto dítě ale neoprávněně používalo příjmení svého otce ( rodiče neuzavřeli sňatek, takže dítě nemělo právo na otcovu příjmení). Došlo zpětně ke změně (přišlo se na to po svatbě tohoto 1. dítěte)
Takže výsledek - 1. dítě , ač se zapsaným otcem, bylo vedeno jako nemanželské a v dospělosti mu bylo změněno úředně příjmení na příjmení matky za svobodna.
Děti 2., 3., 4 nesly příjmení manžela matky.

Z
edit
forma zápisu příjmení do kolonky otec může mít nějakou vypovídající hodnotu,(dodrženy kolonky, vše psáno stejným písmem...) ale pozor, ne vždy se v případě oskenovaných matrik jedná o prvopis, respektive o ten exemplář, do kterého se dělaly úpravy - poznámky, vpisky. Většinou to mělo fungovat tak, že se psaly matriční zápisy vícekrát, jedna pro faru,(archiv, někdy i poznámky) další pro nadřízenou církevní "složku" (diecéze, biskupství?) a někdy i třetí exemplář, do kterého se činily poznámky. Ty následné exempláře se dopisovaly hromadně, s prodlevami...
Nikde to přesně není rozepsané, jaká platila pravidla, kam a kdy se psaly a které exempláře se kdy a kam přesunovaly, nebo jsem to nenašla.

legitimizace zcela výjimečně mohla být zapsána do matriční knihy jiné farnosti, a špatným úředním postupem se nedostala do matriky rodné obce. (už jsem na takovou legitimizaci narazila)

[josef_kucera]

Je to na křišťálovou kouli. ) Skoro nikde odkaz na záznamy.

Bohužel se jedná o Zámrsk, kde odkazovat je složitější.

narodilo se nemanželské dítě, tedy ženě, která nebyla vdaná v době početí - v rozptylu daném církevním právem.
Mohla být svobodná, vdova. Měli jsme tu už i případy, kdy žena byla sice vdaná, ale zřejmě prokazatelně v době svého porodu dlouhodobě s manželem prokazatelně nežila, nestýkala se, a podruhé manžel odjel za prací do Ameriky. Obě děti byly označeny jako nemanželské, ale vzhledem ke škrtání v zápise asi nebylo rozhodování jednoduché

Do matriky bylo zapsáno dítě s čárkou v kolonce nemanžel .

Ano, všechny jsou zapsány jako nemanželské. U prvního a třetího je jiným rukopisem dopsán otec (bez obvyklé fráze o datu sňatku), ale se jmény dvou svědků.

co se týče početí dítěte s nevlastním otcem ... ono to tak trochu odporuje církevním zákonům. Zákony asi nezabrání početí, ale obávám se, že musel být nějaký důsledek takového chování... (podle církevního práva jde o zakázanou soulož mezi přesně definovanou kategorii příbuzenství). Je opět možné, pravděpodobné, že onen nemanželský otec matky byl do matriky zapsán pouze proto, že to farář věděl, nebo se domníval, že to ví... a dokázat to nešlo.

Trochu víc řekl bych, nicméně je to jediná možnost jak situaci interpretovat . Jestli a jaké následky toto mělo bohužel nevím. Václav (*1792) si bere vdovu Annu (*1780) v roce 1820 (matrika http://195.113.185.42:8083/042A-04837.zip sken 5), tím vyžení i dceru Kateřinu (*1806) z prvního manželství Anny. V letech 1820 a 1822 se jim narodí dvě mrtvé děti (zápisy mi tu pomáhali číst, protože nejsou v tabulce a nevěděl jsem, zda Anna druhý porod přežila).
K závěru, že nejde o přípis faráře, ale o nějakou formu legitimizace mě vedou právě uvedená jména svědků. Zápisy narození dětí jsou v matrice http://195.113.185.42:8083/042A-03582.zip skeny 37 (třetí záznam vlevo), 41, 45, 47, 55, 57, 65 a 77.

K příjmením dětí, které se nenarodily v manželství.
Všeobecně platí podle daných zákonů - nemanželské dítě dostává příjmení po nejbližším mužském předku neprovdané matky. Tedy ve většině případů rodné příjmení matky. A to i v případě, že matka je provdaná, ale její manžel s naprostou jistotou není otcem dítěte.
Takže příjmení dítěte se tedy může lišit od matčina.

Po legitimizaci dítě dostane nemanž. dítě příjmení manžela své matky.

V žádném dalším případě by dítě nemělo mít příjmení "partnera" matky.

Tedy - dítě neslo rodné příjmení matky:
když matka dítě porodila jako
- svobodná,
- vdova
- jako manželka, pokud se s otcem "prokazatelně dlouhodobě nemohla stýkat"

- i v případě, kdy se matka provdala, ale její manžel dítě nelegitimizoval.

Souhlasím, takto si to také myslím. V tomto případě ovšem první a třetí dítě převzalo příjemní "partnera" a toto zůstalo i všem potomkům třetího dítěte

Jenže
Především v počátcích legitimizace docházelo k tomu, že nemanželské dítě žilo v rodině s matkou, jejím manželem a jejich společnými dětmi a automaticky se i pro toto nemanž. dítě začalo používat příjmení matčina manžela.

Každý kněz měl své zvyklosti, faráři odcházeli a přicházeli a tak se klidně stalo, že někde došlo k nápravě podle platného práva, jinde dítěti zůstalo příjmení , které nosilo neoprávněně.

Někdy docházelo ke kuriózním případům, více nemanželských dětí jedné svobodné matky, legitimizace je zapsána pouze u některých. proč, nevím, snad kněz nedohledal v matrice všechny děti, přehlédl se, nebo si otec nepřál některé dítě zlegitimizovat... dost často tomu tak bylo o nemanž. dcer.

Každý zápis u dopsaného otce je třeba velice pečlivě přečíst, zda se jedná o dobrovolné zapsání (bez předcházející svatby). nebo o dodatečnou legitimizaci po svatbě.
Rozhodující je, zda svatba předcházela narození nebo ne.

Takže - formulace - v kolonce je vepsán otec - vůbec nic neříká o tom, proč byl zapsán, a pokud není jasný důvod, asi se vůbec nic dalšího nedá posuzovat, dají se jen vytvářet teorie, které je ale třeba postupně nějak doložit, podepřít.

Každé dítě je třeba posuzovat zvlášť.
Mám u sestry svého předka kuriozní případ.
1. dítě nemanž -, ale otec voják - dobrovolně požádal o uvedení do kolonky otec. Otec se později oženil s jinou ženou .
2. 3. dítě nemanželské

4. dítě se narodilo v manželství, manžel chtěl předchozí děti zlegitzimizovat.

Zlegitimizoval ale jen 2. a 3. dítě. (Jasně, 1. dítě mělo otce úředně zapsaného). Toto dítě ale neoprávněně používalo příjmení svého otce ( rodiče neuzavřeli sňatek, takže dítě nemělo právo na otcovu příjmení). Došlo zpětně ke změně (přišlo se na to po svatbě tohoto 1. dítěte)
Takže výsledek - 1. dítě , ač se zapsaným otcem, bylo vedeno jako nemanželské a v dospělosti mu bylo změněno úředně příjmení na příjmení matky za svobodna.
Děti 2., 3., 4 nesly příjmení manžela matky.

Ano, takto bych tomu rozuměl. V mém případě děti 1. a 3. nesly příjmení "partnera" (jejich svatby jsou v matrice http://195.113.185.42:8083/042A-04837.zip, skeny 37 a 59), děti 2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8. jméno matky za svobodna. Nový manžel Mikuláš žádné nelegitimizoval. Dítě 2. je u své svatby v roce 1849 (tři roky po svatbě matky Kateřiny, matrika http://195.113.185.42:8083/042A-04837.zip, sken 47) psáno jako nemanželské s příjmením matky za svobodna.

forma zápisu příjmení do kolonky otec může mít nějakou vypovídající hodnotu,(dodrženy kolonky, vše psáno stejným písmem...) ale pozor, ne vždy se v případě oskenovaných matrik jedná o prvopis, respektive o ten exemplář, do kterého se dělaly úpravy - poznámky, vpisky. Většinou to mělo fungovat tak, že se psaly matriční zápisy vícekrát, jedna pro faru,(archiv, někdy i poznámky) další pro nadřízenou církevní "složku" (diecéze, biskupství?) a někdy i třetí exemplář, do kterého se činily poznámky. Ty následné exempláře se dopisovaly hromadně, s prodlevami...
Nikde to přesně není rozepsané, jaká platila pravidla, kam a kdy se psaly a které exempláře se kdy a kam přesunovaly, nebo jsem to nenašla.

legitimizace zcela výjimečně mohla být zapsána do matriční knihy jiné farnosti, a špatným úředním postupem se nedostala do matriky rodné obce. (už jsem na takovou legitimizaci narazila)

Podle stavu knihy (skenů) soudím, že jde o prvopis. Navíc se jedná o evangelickou matriku, kde to možná fungovalo trochu jinak

[Zora]

Zkuste ony zápisy hledat i v katolické matrice pro danou obec, rozhodně se vedly duplikované zápisy pro evangelíky v katolických matrikách. Třeba tam bude něco víc, něco míň, nebo jinak.

K zapsání otce do matriky před svědky, to by mohlo svědčit o přihlášení se k otcovství, ale stává se to v oné době dost zřídka....
Pak mě ale napadla ještě možnost, že "doznal" před svědky , že je oním otcem i otčímem v jedné osobě. Podle mě toto chování nemohlo zůstat bez povšimnutí a třeba se kolem toho něco řešilo.. a jako výsledek je onen zápis.

Z

[josef_kucera]

Zkuste ony zápisy hledat i v katolické matrice pro danou obec, rozhodně se vedly duplikované zápisy pro evangelíky v katolických matrikách. Třeba tam bude něco víc, něco míň, nebo jinak.

K zapsání otce do matriky před svědky, to by mohlo svědčit o přihlášení se k otcovství, ale stává se to v oné době dost zřídka....
Pak mě ale napadla ještě možnost, že "doznal" před svědky , že je oním otcem i otčímem v jedné osobě. Podle mě toto chování nemohlo zůstat bez povšimnutí a třeba se kolem toho něco řešilo.. a jako výsledek je onen zápis.

Z

Tak jsem to ještě jednou kontroloval přímo v matrice a maličko jsem to předtím pomotal . Narození dětí je v katolické matrice (s čárkou v kolonce "protestantisch") - narození v evangelické není, až jejich svatby jsou v evangelické matrice. Taky je zvláštní, že u legitimizace prvního dítěte je uveden rok 1831 (čtyři roky po narození) a u třetího 1832 (čtyři dny po narození). Je to divné

Každopádně moc díky za všechny postřehy a nápady, zase jsem se něco přiučil.

[Renee]

Přikládám stránky z matrik.
František, nar. 1825 - druhý záznam shora, u pozdějšího záznamu sňatku tohoto Františka Hušáka uveden jako "nemanželský syn Jana Hušáka"
Josef, nar. 1829 - čtvrtý shora - taky jsem si všimla další zapeklitosti - jak u syna Josefa (to bych ještě pochopila), tak u otce Jana Hušáka (nejspíš chybně?) zapsáno druhé příjmení "Randa" po matce dítěte Marianě Randové
Kateřina Juliana, nar. 1831 - záznam bude v další zprávě, nevejde se mi sem

[Renee]

Kateřina Juliana, nar. 1831

[hovorkas]

forma zápisu příjmení do kolonky otec může mít nějakou vypovídající hodnotu,(dodrženy kolonky, vše psáno stejným písmem...) ale pozor, ne vždy se v případě oskenovaných matrik jedná o prvopis, respektive o ten exemplář, do kterého se dělaly úpravy - poznámky, vpisky. Většinou to mělo fungovat tak, že se psaly matriční zápisy vícekrát, jedna pro faru,(archiv, někdy i poznámky) další pro nadřízenou církevní "složku" (diecéze, biskupství?) a někdy i třetí exemplář, do kterého se činily poznámky. Ty následné exempláře se dopisovaly hromadně, s prodlevami...
Nikde to přesně není rozepsané, jaká platila pravidla, kam a kdy se psaly a které exempláře se kdy a kam přesunovaly, nebo jsem to nenašla.

Děkuji za upozornění, máte pravdu. Ještě se člověk může dívat, zda jsou v matrice vlastnoruční podpisy svědků, to by pak měl být snad originál/prvopis matriky. Ale nevím, zda se při přepisování matrik někteří opisovatelé matrik nepokoušeli změněným rukopisem o "kaligrafickou kopii" původních podpisů (myšleno bez ironie)....

[Zora]

Děkuji za upozornění, máte pravdu. Ještě se člověk může dívat, zda jsou v matrice vlastnoruční podpisy svědků, to by pak měl být snad originál/prvopis matriky. Ale nevím, zda se při přepisování matrik někteří opisovatelé matrik nepokoušeli změněným rukopisem o "kaligrafickou kopii" původních podpisů (myšleno bez ironie)....

I to je možné, ale méně pravděpodobné... Některá fakta se už nedovíme, nebo bychom museli pátrat ve farních archivech...
Osobně se dívám na možnost, že biologickými otci jsou pozdější manželé matek spíš negativně.

Všeobecně platí, že na neprovdané matky pohlížela společnost ( obec i církev) velmi řečeno slušně, skepticky, na matky, které těch dětí bez otce měly více... ještě hůře. Matky se snažily provdat, ale najít ženicha v jejich situaci a bohužel i s pověstí, kterou měly, bylo velmi obtížné...
Myslím si, že biologický otec by nenechal bezdůvodně své dítě (děti) vyrůstat v takovém opovržení, stejně jako matku svých dětí...

Čili - ano, je možné, že pozdější manžel byl i biologickým otcem dětí, ale to platí opravdu jen výjimečně.

Z