Monika píše:Jen aby otázka nezůstala bez odpovědi. A popisuji jen to, co jsem zaznamenala z matrik té doby.
Zora píše:Mně moc není jasné, jaké doklady si přinášeli snoubenci ke svatbě v dané době, zda vůbec nějaké měli... (období po Bílé Hoře, třicetiletá válka... ). Zdá se, že pokud se nedrželi katolické víry i před, asi vše jen podle sdělení...
Z
Bavíme se o roce 1619. Matrika Beroun 01 je nejméně do února roku 1622 luteránská - viz
http://www.academia.edu/28281627/Rekato ... Comparison Pokud se ovšem v případě Berouna nejedná o omyl, v tom případě by bylo nutné odchod evangelického děkana Matěje Perlicia Chlumeckého posunout zpět do února 1622. Josef Vávra, Paměti královského města Berouna, Beroun 1899, s. 196; Johann Nepomuk Cori, Geschichte der königlichen Stadt Brüx, Brüx 1889, s. 230.
Ze zápisů svateb té doby i v různých městech po okolí (kde také byli luteránští kněží) to vypadá, že jen málo lidí mělo nějaký doklad (křestní list či cokoli). Poměrně často jsou v zápisech svateb formulace o tom, že svědkové opravdu dosvědčují, kdo ti lidé jsou a že mohou být sezdáni. Vypadá to, že se luteránský farář spoléhal na slova důvěryhodných svědků, místních obyvatel, a to i v případech, kdy snoubenci z dané obce nepocházeli.
Takhle nějak jsem se domnívala. Luteránské - tedy všeobecně protestantské matriky po Bílé Hoře byly velmi pravděpodobně zničené, takže prokázat dokladem - nahlédnutím do matriky narození před násilnou rekatolizací bylo asi nemožné.
Tady se opravdu nedá posuzovat zápis např. svatby podle navyklého schématu - zjednodušeně - předkládali doklad o křtu...
U nás byla vedena matriční kniha protestantská - v té samé pak následovaly záznamy o rekatolizaci jednotlivých věřících - cca r. 1628- a pokračovala ve stejné knize katolická matrika.
Takže první kněz, který vedl matriku -příjmením Morava, byl protestant, a jeho dcera, sirotek už přestoupila a vdávala se jako katolička.
Matrika se dochovala, ale archiv protestantské fary? To nevím...
Z