GENEALOGIE

V matrice Beroun rok 1619 vpravo je 7.zápis:
...Markyta neb Maruše...
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/3903/53

nevíte (nebo která varianta se Vám zdá nejpravděpodobnější):
A) v té době bylo domácké oslovení Maruše užíváno výhradně pro Markétu (nikoli pro Marii, jak je to dnes)
B) jen této konkrétní Markétě se říkalo Maruše
C) zapisovatel nevěděl jak se přesně jmenuje, ale nikde jinde u matek varianty jména neuváděli, často matku neuvedli vůbec

Podoba jména "Maruše" je u matek v této marice poměrně častá, u křtěných dívek se nevyskytuje.

d)
Markyta, Marie, Marina, Mariana, Maria Anna, Magdalena, Maří Magdalena..... často se zaměňovalo,
vdávala se mně Markyta, ale děti prokazatelně rodila ta stejná žena, zapsaná Marina
U svatby snad správně , u narození domácky. Z

edit,
Mně moc není jasné, jaké doklady si přinášeli snoubenci ke svatbě v dané době, zda vůbec nějaké měli... (období po Bílé Hoře, třicetiletá válka... ). Zdá se, že pokud se nedrželi katolické víry i před, asi vše jen podle sdělení...
Z

O zaměňování těchto jmen samozřejmě vím, asi jsem se nešikovně zeptala.
Jde mi o to, zda spojení Markéta-Maruše je systémové nebo náhodné.
Mám v rodokmenu několik Maruší, kterým nedokážu přiřadit oficiální jméno. Všechny je spojuje lokalita Berounsko či Křivoklátsko a doba: začátek až polovina 17. století.

Soory, já jsem podobný problém nedávno vyřešila tím, že jsem si řekla
Markéta - domácky Marka,
Marina - domácky Marka.
U svatby Marku zapsal jako Markétu, u dětí, ji z domácího Marka udělal Marina.

Jestli je to správný odhad změny jména , to fakt nevím, ale vycházela jsem v mém případě z toho, že manželská dvojice byla v celé farnosti pouze jedna, jen se měnilo křestní jméno manželky. (udětí stejné, u svatby druhá verze)

Ono hovořit o systémovém nahrazování domáckých jmen jde snad pouze u jednoho kněze, další mohl mít jiný zvyk. Nějaké hranice nebo pravidla nejsou nikde dány. Z

Monika píše:Jen aby otázka nezůstala bez odpovědi. A popisuji jen to, co jsem zaznamenala z matrik té doby.

Zora píše:Mně moc není jasné, jaké doklady si přinášeli snoubenci ke svatbě v dané době, zda vůbec nějaké měli... (období po Bílé Hoře, třicetiletá válka... ). Zdá se, že pokud se nedrželi katolické víry i před, asi vše jen podle sdělení...
Z

Bavíme se o roce 1619. Matrika Beroun 01 je nejméně do února roku 1622 luteránská - viz http://www.academia.edu/28281627/Rekato ... Comparison

Pokud se ovšem v případě Berouna nejedná o omyl, v tom případě by bylo nutné odchod evangelického děkana Matěje Perlicia Chlumeckého posunout zpět do února 1622. Josef Vávra, Paměti královského města Berouna, Beroun 1899, s. 196; Johann Nepomuk Cori, Geschichte der königlichen Stadt Brüx, Brüx 1889, s. 230.

Ze zápisů svateb té doby i v různých městech po okolí (kde také byli luteránští kněží) to vypadá, že jen málo lidí mělo nějaký doklad (křestní list či cokoli). Poměrně často jsou v zápisech svateb formulace o tom, že svědkové opravdu dosvědčují, kdo ti lidé jsou a že mohou být sezdáni. Vypadá to, že se luteránský farář spoléhal na slova důvěryhodných svědků, místních obyvatel, a to i v případech, kdy snoubenci z dané obce nepocházeli.

Takhle nějak jsem se domnívala. Luteránské - tedy všeobecně protestantské matriky po Bílé Hoře byly velmi pravděpodobně zničené, takže prokázat dokladem - nahlédnutím do matriky narození před násilnou rekatolizací bylo asi nemožné.
Tady se opravdu nedá posuzovat zápis např. svatby podle navyklého schématu - zjednodušeně - předkládali doklad o křtu...

U nás byla vedena matriční kniha protestantská - v té samé pak následovaly záznamy o rekatolizaci jednotlivých věřících - cca r. 1628- a pokračovala ve stejné knize katolická matrika.

Takže první kněz, který vedl matriku -příjmením Morava, byl protestant, a jeho dcera, sirotek už přestoupila a vdávala se jako katolička.
Matrika se dochovala, ale archiv protestantské fary? To nevím...
Z

To je známé, ale výskyt matrik i před r. 1600 dokládá, že se matriky vedly a někdy i dochovaly. Jak, v jakém rozsahu, to dnes vidíme.

U nás ca kolem r. 1600 podle historických pramenů - katolická, pak "nějaká" protestantská - asi německá, českých bratří... Jak co kde skončilo, to se nedá snad ani komplexně dohledat.
Z

Tak jsem hledala a hledala a snad mohu udělat závěr, že je nerozhodně. Prostě Maruše se říkalo jak Marianám, Mariím ale i Markétám.