zburget píše:V tom druhém / třetím odkazu je určitě 31. duben / červenec
nicméně 34. a 36. leden z odkazu prvního jsou naprosto zřetelné. Bych rád věděl, co hulili, když to psali
Nejsem věřící, ale uvědomuji si, co všechno kněží museli v druhé polovině zastat, co obnášela jejich farnost, kolik osob v dané době umělo psát a jak rozsáhlé byly farnosti.
To slovo "hulili" se mně prostě nelíbí.
U nás bylo v některých farnostech třeba 20 km na faru, jinde i dále, nevedly tam asfaltové silnice, ani nejezdily busy... sorry..., cesta vedle do kopce, z kopce, přes brod... k tomu třeba zima, sníh... A ve vsi mnoho povozů, koní nebylo.... kdo poskytl dopravu třeba pro nemanželské dítě promiskuitní svobodné matce ze zájezdní hospody....
Když se takový věřící na faru vůbec dostal, bylo první povinností faráře se postarat o "matriční událost" , kterou dotyčný přišel nahlásit. Pokud to bylo blížící se úmrtí, musel kněz za umírajícím, provést předepsané církevní obřady, většinou druhý den pak následoval pohřeb, znovu obřad... do toho se narodilo dítě, takže křest - nemohl odmítnout, otec s dítětem v mrazech cestoval v nelidských podmínkách... a další den v úterý už byla plánovaná svatba.
Promyslete si, jak asi kněz cestoval, kdy měl čas na "úřední povinnosti", kdy se mohl sám věnovat modlitbám, která pro něj byly důležité, kdy hovořil s farníky, připravoval se na kázání, nebo poskytoval lidem v okolních obcích pomoc , třeba jen psaní dopisů, nebo pokorných žádostí... Proč zvolil na záčátku data číslovku 3 - nad tím přemýšlím, ale nevím, snad přepisoval někdo, kdo znal psát, ale neměl velké vzdělání, a netušil, jak se číslují dny v měsíci, špatně přepsal... v té době se k dataci používala spíše jména světů, která byla v kalendáři , nebo významných církevních svátků...- např. tři dny po sv. Antonínu, nebo druhý týden po Hodu božím vánočním...(je to vidět v matrikách, kde se takto zapisovaly proběhnuté ohlášky - často zapsáno počtem nedělí, které uběhly od Velikonoc - zjednodušuji, zatímco den svatebního obřadu byl zapsán datem - den a měsíc daného roku).
Proto existovaly tzv lístečky, na které si poznamenával kněz jednotlivé události, a ty se pak "někdy" přepsaly. Někde to dělal třeba kantor, ale těch bylo v druhé polovině 17. st. poskrovnu, jinde musel sám kněz, psát nikdo neuměl...
V neposlední řadě zvažte, že všude jsou lidé poctiví, pracovití stejně jako ti, kteří svou práci odbývají... někdo z lenosti, jiný proto, že objektivně nestíhá vše.
Buďme rádi, že ve většině případů zůstala správně zapsaná jména a příjmení, nebo že lze podle zápisu složitě , ale s konkr. výsledkem identifikovat předka.
Můžu si o církvi myslet cokoliv, ale z hlediska genealogického je to úžasná práce, kterou církev odvedla a díky jí - s těmi chybami - za to.
Mnohem více mně vadí skenovaní, kdy ve hřbetu nelze přečíst potřebné části zápisu, ale po dotazu na příslušný archiv se "to" podaří.
Z