GENEALOGIE

Prosím o odsouhlasení mého myšlenkového pochodu, případně o rady kam a jak dál...

V rodině Havránků jsem již řešil zmatek ohledně příjmení, kdy někdy bylo Havránek a jindy Harvánek.(viewtopic.php?f=16&t=42599)

Nyní tu mám podivně mladou nevěstu a prosím tedy o názor, zda to bylo tou dobou možné, aby v tak mladém věku mohla mít svatbu...

Situace:
Jan Havránek s manželkou Annou, měli 3 děti.
Annu, narozenou 29.7.1771 (druhý zápis vpravo odspodu)

která však zemřela jako dítě (viewtopic.php?f=41&t=42690&p=191817#p191817)

Antonína, nar. 6.7.1779




a
Annu nar. 27.2.1783



Jiné děti jsem nedohledal. Můj rod dále pokračoval Annou (takže tou 1783), kde jsem ji našel ve sňatku s Danielem Prorokem (3. zápis shora):

kde je však věk nevěsty přepisovaný. V době svatby by tedy nevěstě bylo 15 a půl roku...

Jejich dítě, Magdalena, by se narodila 1801, v den porodu by bylo Anně (5. zápis shora) 18 a půl roku


Veškerý děj se odehrává v obci Jesenčany a v okolí Pardubic...

Děkuji za názory

Tady je ovšem otec zřejmě v době sňatku zdráv, jinak by nemohl podepsat (otcovské svolení se sňatkem). Byla v době sňatku naživu její matka?
Jinak si myslím, že otcovské svolení mohlo ve věku nad 15 let stačit, viděla jsem v matrikách i mládence 15 či 16-leté, dá se tušit, že možné to bylo.
A dcera Magdalena byla jejich první dítě?
Jakkoliv souhlasím, že se mohly vdávat mladinké siroty a pak být rodinou drženy novomanželu od těla dál, zde je psán věk mládence 22 let a trochu se mi to nezdá jako pravděpodobný věk k delší manželské abstinenci. Spíš bych hledala nějaké předchozí dítě (nebo mohl být potrat, což se odnikud nedozvíme).

Máte pravdu, omlouvám se, zaměnila jsem zřejmě dodatečně matrikářem doplněné slovo Havránek ve sloupci o nevěstě - v té chvíli jsem to mylně pokládala za podpis otce. (Měla jsem v matrikách na Benešovsku podobné zápisy, kde byl pouze podpis otce bez jakékoliv další poznámky od některých farářů, jiní zase značili účel - právě toto svolení, proto jsem to v rychlosti zaměnila.)

Ano, sňatek takto mladičké nevěsty byl před dávnými lety poměrně běžná věc. Už jsem to psala ve vláknu o mladistvých ženiších, že mám v rodokmenu patnácti-šestnáctileté ženichy a stejně tak mám i několik nevěst, které se prokazatelně vdávaly ve 14ti-15ti letech.

To by mě fakt zajímalo, jak lze docílit toho, aby mladinká nevěsta neotěhotněla. Vím také o těchto případech v matrikách, kdy starší muž asi počkal, až bude nevěsta starší... a dítě se narodilo více let po svatbě...

Jenže, pokud vstoupili ve svatý stav manželský, tak nevím, co by manželskou dvojici odradilo od plnění manželských povinností... Netuším, zda mohl do průběhu manželství nějak zasáhnout farář, doporučit či vysvětlit... zdá se mně to spíš nepravděpodobné...
Pak by je zřejmě tak brzy neoddal, neb manželství se uzavírá právě kvůli dětem - alespoň navenek. ... ... Naprosto nikde jsem se ale s nějakou vysvětlivkou těchto okolností nesetkala...
Z

Jasně, souhlas, ale mně jde právě o to "jak" .
Z

Zora píše:Jasně, souhlas, ale mně jde právě o to "jak" .
Z

Soužití obyčejných lidí před dávnými lety vypadalo tak, že v domě existovala jedna, maximálně dvě obytné místnosti, možná někde stranou i výměnek, kde žili výměnkáři. O nějakém soukromí novomanželů se v té době dalo těžko hovořit, protože v jedné místnosti spalo dejme tomu 5-6 lidí včetně malých dětí a respekt novomanželů před vlastními rodiči byl v té době velmi značný. V zásadě se dá říci, že podmínky pro plození dětí měli naši předkové oproti dnešní době velmi ztížené

Ale neměli nic ztíženého, oproti dnešním poměrům i manželské soužití včetně plození dětí patřilo k běžným denním rituálům a pokud bylo v rodině pět dětí, prarodiče... prostě se všichni poskládali do jedné místnosti , děcko řvalo, tuberkulozní dědeček chrápal a manželé "manželsky žili". Naprostá samozřejmost. Tohle vůbec nevysvětluje, jaké mohly nastat okolnosti, nebo jak mohl a kdo zajistit, že mladá nevěsta neotěhotněla.
Navíc nešlo jen o noc, ale i o denní běžný život, řečeno hodně otevřeně, muž měl svá práva a ta uplatňoval kdekoliv, ve chlévě, na poli, i třeba na půdě při skládání sena. Nevhodné, neslušné byly pouze vztahy nesezdaných dvojic.
U královských rodů se samozřejmě řešily sňatky mladých osob tak, že naplnění svazku manželského bylo odloženo, manželé žili dále u svých rodičů.
Tyto okolnosti všeobecně u běžného obyvatelstva nepředpokládám, protože tím by vlastně byl porušen i slib manželský.
Mladé nevěsty kolem 14 - 15 jsou zjevem asi "plošným", setkávám se s tím všude, faktem je, že u málo manželských dvojic jsem si ověřovala narození prvního dítěte.
Zajímavý sňatek, kdy si učitel, asi 33 r. bral svoji bývalou žákyni, asi 16 r.... a dítě se narodilo až asi 3 roky po svatbě jsem si vysvětlovala spíše racionálním přístupem manžela a předpokládala jsem na konci 19. století již větší zodpovědnost ze strany muže.
Z

Ovšem těch stodol plných sena, a těch dosud nerozoraných, vyhřátých mezí co bylo!

Když my ve všem vnímáme tak nějak venkovskou idylku, všichni čistí, voňaví, zurčí potůček, praská dřevo v kamnech.... urostlí muži a krasavice panny na vdávání,. usmívající se babičky a dědečkové bafající z fajfky.... Tohle všechno byla z velké části "práce" obrozenců, kteří psali jen o zajímavých, pěkných věcech a tím se zasloužili o český jazyk. Chvála jim budiž zato... (pokud by psali o smradlavých chlévech a nemytých starcích, asi by se čeština moc nerozšířila ....)
Bohužel, obávám se, vše bylo trochu jinak, bohatých sedláků na vsi bylo poměrně málo, dva, tři - podle velikosti obce, zbytek byli domkaři nebo "nájemníci"... a tam šlo v první řadě o živobytí, živnost, o to sehnat práci na zítřejší den.
Kdesi jsem četla, že velká část pohlavních styků se odehrávala během dne, ve stoje, bylo to nejrychlejší....
Z

Napadá mě, že tehdy děvčata "dospívala" mnohem v pozdějším věku, je možné i v 18-ti, a proto ta pozdější těhotenství.....?