matka nemanželského dítěte musela mít v matrice vždy uveden svůj původ po otci, resp. po nejbližším mužském nositeli jejího rodného příjmení. V doložce muselo být také zapsáno, jak zapisující k údajům, příšel -
dobře známá - v obci ji znají - nejedná se o žadnou neznámou osobu
osobně znám - zapisující kněz se za ni jakoby zaručil
dle udání - někdo to řekl, ale nebylo ověřeno
dle křestního listu - matka buď předložila, nebo farář následně vznesl dotaz na obec, kterou matka nebo někdo další uvedl a údaje později k zápisu doplnil..
Anna, dobře známé jméno manželky Matěje Pařízka býwalého měssťana w Pacově čisla 145 nyni hospodini w Horní Cerekvi čísla 145, manželské dcery +Jozefa Hochmana
Anna se narodila jako manželská dcera již zemřelého Hochmana, v době narození dítěte pracovala jako hospodyně v č. 145
Velmi pravděpodobně byla vdovou po Matěji Pařízkovi, z Pacova, méně pravděpodobné, ale také možné je, že mu, jak píše kolega, utekla. (taky je možné, že utekl on jí, třeba se vydal na cestu do Ameriky
S tím příjmením po otci resp. po dědečkovi nemanželského dítěte.... ono se to vnímalo jako hanba, která padla na rod, ale spíše šlo o to, že v rakouském, příp. R-U právu nesl právní zodpovědnost muž. Žena tato práva neměla. Takže v případě potřeby postarat se o dítě nebo svobodnou matku jako první nastupoval právě onen dědeček dítěte. ( a tím bylo skoro vždy zajištěno, že se nemusela starat obec nebo místní církev - proto snaha o co nejpřesnější zápisy)
Z