Koorca píše:Ahoj,vím,ze v soucasne dobe nic tak neobvyklého,ale je možné,ze se muj predek podle matriky dozil tohoto věku (95 let)?Smrt rok 1849 ,na podobnou cifru sem u nikoho jiného nenarazila...
Ještě mě trápí jedna věc,jak moc muzu brat za stoprocentní uvedeny vek (nemyslim rok) zesnuleho zapsaný v matrice?U jednoho konkrétního predka mi diky veku zesnuleho zapsaneho v matrice nesedí rok narozeni( 2roky odchylka) predem moc děkuji všem!
Takový věk je možný v jakékoliv době. Co roste, je průměrný věk, a to díky téměř nulovému novorozeneckému úmrtí a díky eliminaci TBC, zápalu plic a podobných nemocí, které lze zatím léčit antibiotiky. Věk dožití člověka po odečtení těchto faktorů se ale víceméně nemění. Mimochodem, 95 let je neobvyklý věk i v dnešní době - drtivá většina populace zemře mezi 70-80 lety, muži spíš blíže 70, ženy spíše okolo 80. Kuřáci a manuálně pracující často i pod 70. Oficiálně udávaný průměrný věk 78 let je blbost (to by se musela výrazně přes 80 let dožít většina populace), musí se jednat o nějakou zkreslenou statistiku po odečtení kdovíčeho - stačí se podívat na vývěsní skříně, kde visí parte, a nad 80 let je tam málokdo.
Ani moderní lékařství není schopné zabránit kardiovaskulárním onemocněním a rakovině, což jsou nejčastější příčiny úmrtí. Věk nad 90 let je velmi vzácný, byť většina z nás v rodině nějakého devadesátníka má - tak tomu bylo ale i dříve.
Druhá část dotazu již byla zodpovězena - věk v matrikách je obvykle velmi nepřesný, neboť bývá zapisován na základě vzpomínek žijících příbuzných. Ty bývají často dost zkreslené - např. moje babička vždycky vykládala, jak její tatínek zemřel ve 40 letech na zápal plic. Teprve pátrání v matrikách odhalilo, že nezemřel ve 40, ale v 52 letech a to na srdeční výduť, zatímco na zápal plic zemřel o rok dříve ve stejném domě její děda.