GENEALOGIE

Chtěl bych se zeptat na jednu věc - při pátrání po rodokmenu jsem si všiml, že prakticky všechny svatby před rokem cca 1900 se uzavíraly v zimě - většinou v lednu/únoru. Proč to? Bylo více času (ohledně polních prací) než na jaře až podzimu? Jiný důvod? Díky

Ano, aj to. Navyse je potrebne brat na zretel cirkevne obdobia, kedy sa svadby a ine veselia nekonali - cize v obdobiach postu, ktory je v advente a pred Velkou nocou.

...a také berme v potaz, že manželé si museli docela chvátnout! Na to, aby dítě pocházelo "z čistého lože" a nebylo nelegitimní, měli manželé lhůtu.
Dítě, aby bylo legitimní, se muselo narodit nejvýše sedmý měsíc po svatbě a zároveň ne svobodné matce (ať vdově nebo svobodné; ta byla bez jakýchkoliv servítků nazývána "kurwa").
A během zimy (a dlouhých zimních večerů a nocí) měli rolníci času dost. A, pánové, uvědomte si, že většinou nebyla elektřina, tak co v noci dělat?
To je asi nejpádnější důvod, proč uspořádat v osmnácti svatbu, ne?
Na všechny přípravy, smlouvy a ohlášky tím pádem měli odhadem půl roku...

Dávám úryvek z toho, co píšu běžně do rodinných historií...

Zimní měsíce byly pro pořádání oslav, svatby nevyjímaje, logické - právě v zimních měsících byl klid. Nebylo nutné pracovat na polích, konaly se zabíjačky, masopustní slávy a průvody. Příroda odpočívala a i lidé dostali prostor k odpočinku a především k zábavě. Mohli si do sytosti užít svatebních oslav, které většinou trvaly více dní. Bylo možné hodit za hlavu starosti každodenního života, chvíli nepracovat a jen se bavit.

Nejběžnějším měsícem pro svatby byl listopad, v závěsu s lednem a únorem. V listopadu se konaly zabíjačky, bylo sklizeno všechno, co sklizeno být mohlo a mělo, a příroda se pomalu ukládala k zimnímu spánku. Navíc se jednalo o předadventní čas, rodiny čekal půst a odříkání před oslavou narození Ježíše Krista – i proto byl listopad měsícem oslav, svateb a hodování. V lednu a únoru se zase konaly masopusty, které byly následovány dlouhým předvelikonočním půstem. Svatby konané mimo "obvyklé" měsíce měly často jedinou příčinu - těhotenství nevěsty.

U vdovců a vdov je situace jiná - v jejich případě se s příliš bujnými oslavami nepočítalo, proto se svatby konaly i v průběhu roku. Za vyloženě nešťastný měsíc pro sňatek byl považován květen, protože dítě počaté těsně po svatbě se narodilo v zimních měsících.

Neoslavujem facebook, ale k prispevku pani Blanky mi chyba tlacidlo "Like":-)

...Za vyloženě nešťastný měsíc pro sňatek byl považován květen, protože dítě počaté těsně po svatbě se narodilo v zimních měsících...

Potvrzuji a dodávám, dodnes se říkává "Nevěsta v Máji, do roka na máry" či "Svatba v Máji, do roka máry"...

Rigel píše:Chtěl bych se zeptat na jednu věc - při pátrání po rodokmenu jsem si všiml, že prakticky všechny svatby před rokem cca 1900 se uzavíraly v zimě - většinou v lednu/únoru. Proč to? Bylo více času (ohledně polních prací) než na jaře až podzimu? Jiný důvod? Díky

Mně tedy vůbec nepřipadá "prakticky všechny". Přijde mi že svatby byly rovnoměrně rozloženy během celého roku.

Appian píše:

Rigel píše:Chtěl bych se zeptat na jednu věc - při pátrání po rodokmenu jsem si všiml, že prakticky všechny svatby před rokem cca 1900 se uzavíraly v zimě - většinou v lednu/únoru. Proč to? Bylo více času (ohledně polních prací) než na jaře až podzimu? Jiný důvod? Díky

Mně tedy vůbec nepřipadá "prakticky všechny". Přijde mi že svatby byly rovnoměrně rozloženy během celého roku.

To rozhodně nebyly. Když vezmu statistiky za farnost Horní Záhoří z let 1704-1731, kdy se odehrálo 496 sňatků, tak:
120 sňatků - leden
73 sňatků - únor
1 sňatek - březen
6 sňatků - duben
17 sňatků - květen
25 sňatků - červen
14 sňatků - červenec
13 sňatků - srpen
24 sňatků - září
66 sňatků - říjen
137 sňatků - listopad
0 - prosinec

To mi nepřijde jako rovnoměrné rozložení.

Dobře, tak asi jak kde.

Appian píše:Dobře, tak asi jak kde.

Zatím jsem se nesetkala s farností, kde by před koncem 19. století byly sňatky rovnoměrně rozložené do celého roku, budu vděčná za nasměrování na takovou oblast.

Z pohladu silneho vplyvu religiozity to ani nemohlo byt inak ako pise Claricia a tie cirkevne obdobia, kedy sa jednoducho neveselilo, boli akceptovane ci sa nam to paci, alebo nie.

Claricia píše:

Appian píše:

Rigel píše:Chtěl bych se zeptat na jednu věc - při pátrání po rodokmenu jsem si všiml, že prakticky všechny svatby před rokem cca 1900 se uzavíraly v zimě - většinou v lednu/únoru. Proč to? Bylo více času (ohledně polních prací) než na jaře až podzimu? Jiný důvod? Díky

Mně tedy vůbec nepřipadá "prakticky všechny". Přijde mi že svatby byly rovnoměrně rozloženy během celého roku.

To rozhodně nebyly. Když vezmu statistiky za farnost Horní Záhoří z let 1704-1731, kdy se odehrálo 496 sňatků, tak:
120 sňatků - leden
73 sňatků - únor
1 sňatek - březen
6 sňatků - duben
17 sňatků - květen
25 sňatků - červen
14 sňatků - červenec
13 sňatků - srpen
24 sňatků - září
66 sňatků - říjen
137 sňatků - listopad
0 - prosinec

To mi nepřijde jako rovnoměrné rozložení.

Zaujímavá štatistika, ja som síce nič podobné nespracoval, ale v mojej oblasti záujmu (Uničovsko) je rozloženie svadieb v priebehu roka približne rovnaké - prevládajú zimné mesiace s výnimkou decembra... navyše je to vo Vašom texte výborne popísané a zdôvodnené...