Zápisy na Moravě - slovo "dcera"

[Dr. Taby]

Chtěl jsem se zeptat, jestli se v rodných listech na Moravě - konkrétně Velký Újezd - vyskytující slovo "dcera" mělo stejný význam jako má teď. Jde mi o to, že např. spojení Hana Nováková, dcera Jana Nováka jestli jde opravdu o dceru. Ve spoustě rodných listů z té oblasti to tak mám a nechce se mě věřit, že by všichni byli nemanželský (ikdyž už po tom krátkém bádání mě to ani tolik nepřekvapuje).

[Jan]

Ve starších zápisech v matrikách neuváděli faráři matku. Nejedná se o nemanželské dítě, ale o způsob zápisu. Já to řeším tak, že používám u těchto existujících, ale nezapsaných matek, znakem * před převzatým příjmením manžela a upozorněním na význam znaku.

[Lyra]

Proč by "dcera Jana Nováka" mělo znamenat, že je nemanželská?? Právě naopak - kdyby tam bylo napsáno "dcera Veroniky Nožičkové", pak by to znamenalo, že je nemanželská (jinak by byl uveden především otec, ne pouze matka). Matka byla v takovýchto dokumentech vždy ta méně důležitá, na ní moc nezáleželo, směrodatný byl otec. Kdyby bylo dítě nemanželské, neuváděli by otce vůbec. Z jakého roku jsou ty rodné listy? Žeby tam nedopsali slovíčko "manželská" či "nemanželská"? Obvykle na tom dost bazírovali.

[Dr. Taby]

Tak jsem si pro jistotu našel zmíněný rodný list, píše se tam:

Viktor Edvard Táborský

otec: Viktor Táborský, syn Anny Táborské dcery to Ciryla Táborského
matka: Antonie, dcera Ludmily Lízalíkové, dcery to Ignáce Lízalíka.

Prostě mě tam u Anny chybí manžel po kterém by se jmenovala Táborská. To samé u Ludmily, ikdyž Antonie se mohla jmenovat třeba Nováková, ale to by tam snad někdo napsal? Ale že by byli oba nemanželský? Jenomže z Ústí je to někam na k Velkému Újezdu nebo do Valašského Meziříčí pěkně z ruky.

[Majkas]

Já si myslím, že obě opravdu nemanželské byly. Alespoň podle zápisů v mém rodokmenu se to takhle psalo a zápisy narození příslušných matek to potvrzují.

[Lyra]

Aha, sňatek dvou nemanželských dětí. Velmi časté... Prostě vrána k vráně sedá. Být nemanželským v minulosti nebylo žádné terno, bylo to stigma jak pro matku tak pro dítě. Možná právě proto např. dívky, které se narodily jako nemanželské, měly také nemanželské děti. Případně se vdaly za někoho, kdo byl také nemanželské dítě. Viděla jsem v matrikách takových případů vícero.

Na tom vašem zápise je to jasně vidět, to je přímo ilustrační příklad:

otec: Viktor Táborský, (nemanželský) syn Anny Táborské (manželské) dcery to Ciryla Táborského (a jeho neuvedené manželky)

matka: Antonie (Lízalíková), (nemanželská) dcera Ludmily Lízalíkové, (manželské) dcery to Ignáce Lízalíka (a jeho neuvedené manželky).

Já to mám v rodokmenu taky, i když ne mezi přímými předky. Sestra jedné předkyně měla nemanželskou dceru. Ta se později vdala za muže, který byl dokonce nemanželským synem nemanželské dcery.

Takže u jejich dětí ten zápis v kolonce OTEC pak vypadal:

Jakob Hrdlička, syn svobodné Františky Hrdličkové, dcery svobodné Antonie Hrdličkové, dcery Jakuba Hrdličky.

[Dr. Taby]

No jo, o to bude hledání zajímavější. Než začnu hledat na Internetu, nevíte po jaké oblastní archiv by mohlo spadat Valašské Meziříčí a Velký Újezd?

[Jan]

Val. Mez asi a Velký Újezd určitě do ZA Opava, pobočka Olomouc.

[Dr. Taby]

Val. Mez asi a Velký Újezd určitě do ZA Opava, pobočka Olomouc.

Díky.

[Dr. Taby]

Určitý hendikep určitě u nemanželských dětí byl. ALE. V těch pár matrikách co jsem bádal to nebylo nijak ojedinělé. Byly třeba i stránky z roku 1820 kde bylo komplet všech 5 dětí nemanželských. Takže to ve městečku s 1500 obyvateli asi nebylo tak úplně vzácné. Spíš si myslím, že literatura a později i filmy z té doby se snažili pozvednout morálku a zobrazovali něco co by chtěli aby tak bylo.

[Lyra]

To, že se v některé vsi rodilo více nemanželských dětí a levobočci tam tedy nebyli žádnou raritou, ještě neznamená, že ty děti a jejich matky snad měly na růžích ustláno. Ba právě naopak. Život dříve býval tvrdý a pro matky samoživitelky (které to ani teď nemají lehké) byl ještě tvrdší. Když pomineme finanční stránku věci, stačí jen vzpomenout všechny ty "cnostné" a "mravné" sousedy a sousedky, kteří se na svobodnou matku dívali skrze prsty, pomlouvali ji, mnohdy i šikanovali a všelijak ponižovali. Ona ta hezká česká slova jako je třeba coura, běhna či panchart nevznikla sama od sebe...

Samozřejmě nás může překvapovat, kolik dětí se v minulosti rodilo nemanželských, když ze všech stran slyšíme, o co jsou lidé v dnešní době zkaženější než tenkrát, kdy se ještě dodržovaly křesťanské zásady (mezi něž patří například žádný sex před svatbou atd). Právě v matrikách člověk vidí, že to s těmi křesťanskými zásadami nebylo až zas tak horké, jak se nám leckdo snaží namluvit. Ale vyvozovat z toho, že to tehdejší společnost bezvýhradně tolerovala, je podle mě přehnané.

Zajímalo by mě, kolik z těch nemanž. dětí, na které jsi v matrikách narazil, se dožilo dospělosti. Já jsem totiž vypozorovala zajímavou věc - velký počet takovýchto dětí umíral brzy po narození. Ne, že bych chtěla jejich matky podezřívat z něčeho nekalého. Ale je podle mě přinejmenším pravděpodobné, že nemanželské děti byly často nechtěné, na obtíž a proto se jim nevěnovala tak důkladná péče.

[Duke of York]

Taky jsem si všiml toho, že nemanželské děti umíraly dost často už jako malé...

[terminal]

Ano. V mém rodokmenu nemanželské děti většinou umírali do roka... A (bohužel už nevím kde) jsem četl statistiky, že v 18 stol. byla dětská (do 1 roku) úmrtnost 25-30%. Nemanželské děti měli úmrtnost mnohem vyšší.