kessler píše:Dobrý den,
v rámci svého bádání jsem narazil na skutečnost, že v seznamu pozemků
s nedostatečně identifikovanými vlastníky jsou i nějaké menší pozemky napsané stále na mé již nežijící předky, kteří zemřeli v letech 1950 resp. 1963. Pátral jsem na internetu, co je potřeba, a zjistil jsem, že by se mi velice hodilo rozhodnutí o dědickém řízení, které by teoreticky mohlo být stále uložené na soudě či v archivu. Na příslušný soud (podle místa úmrtí osob) jsem poslal emailem dotaz, nyní čekám na odpověď.
Paralelně bych se však zeptal i zde – nemáte někdo se získáváním starých rozhodnutí o dědickém řízení zkušenost? Byl bych rád za jakékoli poznatky, sám nevím momentálně vůbec nic
V době, kterou zmiňujete, platil z větší části
Zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád)
Sbírka: 95/1963 | Částka: 54/1963
Bohužel se mně k němu v rychlosti nepodařilo dostat na netu - určitě tam ale je.
V něm byly určeny "okruhy", o které se staral státní notář - pravděpodobně v rámci okresu. Po roce 1989 přešlo státní uspořádání na soukromé notáře. Notář, který je současně tzv, soudním komisařem v dědickém řízení , spravuje i archiv notářství, případně odkládá věci do státního archivu.
Já bych postupovala tak, že bych se snažila zjistit, kdo je (ještě lépe kdo byl) notářem v dané době a pídit se po tom, kde jsou uloženy notářské spisy k danému dědickému řízení.
V archivech bývají notářské fondy většinou uloženy pod jménem notáře, - podle nahlédnutí na net, je ale pravděpodobné, že to jsou věci opravdu starého dana a že se doklady z tzv. státních notářství ještě do státních archivů nedostaly - jsou pravděpodobně stále uložené na notářství (tedy u příslušného soudního komisaře) - nástupce státního notáře.
Z