GENEALOGIE

Dobrý den, potřebuji poradit, jak běžně se přebíralo jméno po kmotře? Je možné, že dívka/matka není uváděna pod jménem pod kterým byla zapsaná v matrice narozených, ale jménem po kmotře?

Vysvětlím můj problém a popíši spojitosti - hledám jistou Magdalenu Weberovou ze Srní (u její svatby 1726 zapsaná jako M. W., dcera Christophera Webera, u narození jejich dětí (1728,1730,1733) je zapsaná jen jako Magdalena popř. Marie Magdalena).

Prošla jsem matriky a vypsala si všechny děti od roku 1692 po 1730, kdy se v Srní rodí děti od otce Christophera Webera, a žádnou Magdalenu nenašla.
Shodou okolností jsou v Srní v tomto období 3 Christopherové a všichni mají za manželku Dorotheu, jednotlivé svatby jsou v roce 1691, 1707 a 1725, jde vždy o jiné lidi, žádný vdovec.

Tím jsem zhruba vyselektovala ten kopec dětí, jak se asi mohly narodit do jednotlivých rodin a určila, že mnou hledaná bude v první rodině (v druhé být asi nemůže, protože se jim nejprve rodili chlapci a děvče až v roce 1711, je tedy velmi nepravděpodobné, že by se vdávala v 15 letech).

Dál jsem si u všech děvčat vypsala kmotry a zjistila, že v zápise zapsaná Anna Catharina *1695, má jako jediná za kmotru Magdalenu. Je tedy možné, že jde o mojí hledanou? Když vezmu v úvahu, že když se vdávala (1726) tak by jí bylo 31 let (manžel se narodil 1695) a společně se jim narodili pouze 3 děti (do roku 1733 viz výš, kdy by jí bylo 38 let) je docela pravděpodobné, že by to mohla být ona?

Jakou máte zkušenost se záměnami? Potřebuji se nějak odpíchnout dále a chci mít alespoň nějakou jistotu, že neujíždím někam blbě.

Děkuji, že jste dočetli a případně poradíte

ad 2) - ano, rozhodně je dobrý nápad ověřit, jestli budoucí manželky, Doroty, neměly nemanželské děti před svatbou

u varianty 1) by mohlo pomoci, jestli jsou ty řady dětí souvislé - u normálně plodných párů byl interval mezi porody často tak půl druhého roku až dva roky (pokud předchozí dítě přežilo a bylo kojeno), nebo i jeden rok (často tehdy, pokud dítě umřelo krátce po porodu)... pokud tam jsou mezi dětmi větší mezery, klidně mohla rodina (nebo rodička) tou dobou pobývat jinde a mít dítě tam...

V té řadě dětí u všech párů není ani jedna Magdalena. Adeptka z roku 1711 se narodila jako Maria Elisabetha. Rodily se vcelku souvisle v rozmezí 2-3 let. Zkusím tedy ještě tu nemanželskou variantu a jiné místo.
Ještě poznámka ... u narozené z 1699 je dopisované jméno Dorothea, ale bohužel nejde poznat, jestli jen vepsané, že se zapisující zapomněl nebo až z pozdější doby.

jméno převzaté po kmotře - nikdy jsem se nesetkala.

Ve starých matrikách 17. a zač. 18. st. občas chybí zápis N některého z dětí, vdávaly se, ženili, ale "nenarodili" dle matrik. zkušenost z MOravy

Legitimizace v této době je velice nepravděpodobná, snad možná převzetí příjmení po manželovi matky...
Pamatujte na to, že ve Vaší oblasti bylo běžné mezi německy hovořící komunitou nejprve žít s budoucí manželkou a až po získání vlastního bydlení se s ní oženit.
Z

Ano, myslím na to, už jste mi o tom říkala i jsem něco načetla. V této době jsou zápisy ještě docela ucelené, ale kolem roku 1680 už jsou opravdu kusé nebo chybí úplně. Jak píšete o těch "nenarozených" takovou už jednu také mám z okolí Jindřichovic, budu tedy asi vycházet z toho, že ji zapomněli zapsat. Ono stejně není moc kam pátrat dál, tak to nechám asi prozatím být a zkusím se k tomu do budoucna vrátit.

Dobrý den, tak jste mě „donutila“ zaregistrovat se na fórum :
Jedna větev mých předků pocházela ze Zámyšle, což je víska relativně blízko Srní, na rozhraní české a německé oblasti. A mám v této větvi úplně stejný případ - předkyně se vdala (18.10.1763) pod jménem Anna Marie, u jejích dětí se střídají varianty Anna Marie, Marie Anna a Magdalena. V dané rodině ale neměli žádnou Annu Marii, Marii Annu ani Magdalenu (Anna se jim narodila až r. 1760, tři roky před svatbou mé předkyně). V r. 1763 měli ve věku na vdávání pouze Evu nar. 17.3.1746 (kromě ní měli syny a dvě maličké holčičky). Narození Anny Marie před svatbou rodičů jsem také nenašla, její matka se vdávala dost mladá, otec také nebyl vdovec. Mezi sourozenci není ani žádná mezera umožňující narození dalšího dítěte někde mimo farnost. Zjistila jsem ale, že Eviny kmotry se jmenovaly jedna Marie a druhá Magdalena! Jsem si na 99% jistá, že tato Eva je mnou hledaná Anna Marie, tím spíš, že ačkoli jsem mezi l. 1746-53 nenašla úmrtí žádné Evy, r. 1753 se v rodině rodí další dcera Eva. Ta vzápětí umírá a za rok mají další Evu! (Že byla Magdalena křtěná taky Eva, na to už si podle mě ani nevzpomněli
Jinak ke změnám křestních jmen u dívek opravdu docházelo, to mám potvrzeno z jiné oblasti i díky soupisům poddaných - např. vdávala se Justina, ale v rodině se žádná nenarodila, zato měli mít ve věku na vdávání Zuzanu - a opravdu, v roce, kdy se Zuzana narodila, do soupisu poddaných přibyla právě narozená Justina!

Tak teď jste mě tedy nalomila. Popravdě jsem v pozemkových knihách a soupisech poddaných nepátrala. Dělám rodokmen chvíli a zatím se orientuji jen na matriky a určení přímých předků. Poradíte kde hledat? V plzeňském ani litoměřickém archivu mi nic nevyskočilo anebo neumím hledat

Pokud vím, pozemkové knihy a soupisy poddaných pro Klatovsko ještě nejsou naskenované, mělo by to snad být hotové během letoška. Také zatím marně čekám. Mám podobný případ s nenalezením narození předkyně i v Nové Včelnici, ale tam se to liší tím, že sice vdávali dceru Annu, ale vůbec žádnou dceru (Annu ani jinou) ve vhodném věku neměli. Zase je tam ale jedna malá mezerka, kde by se teoreticky mohlo narodit další dítě a i věk by odpovídal. Soupisy poddaných pro Včelnici ale prý nejsou a nebudou - shořely Takže tam se už asi nikam neposunu.
Ještě k té Zámyšli - matka předkyně, o které jsem psala, pocházela z Mokřan, což už je na samé hranici německé oblasti. A tam jsem našla v matrice "poklad" - r. 1729 předkové slavili 50. výročí svatby a pan farář tam pečlivě vypsal všechny jejich (žijící) potomky, tedy děti a vnoučata! A tam se mi taky potvrdilo, že to s těmi jmény bylo všelijaké Např. syn byl pokřtěn pouze Adam, v soupise pana faráře je ale uvedeno Jan Adam a u narození jeho potomků se pak obě jména střídají. (To zase není tak výjimečné, ale divné je, že v matrice není druhé jméno vůbec uvedeno.)

To s tou zlatou svatbou je pěkné. Myslím, že nepotřebuji Klatovy, mé Srní spadá pod faru Okounov u Klášterce nad Ohří, ale ani tam jsem nic bohužel nenašla.

Jéje tak to se moc omlouvám, myslela jsem, že se jedná o Srní na Klatovsku! Okounov už bude spadat pod jiný archiv než pod Plzeň, takže Vám neporadím Mám největší zkušenosti s Plzní (Porta fontium) a trochu s Třeboní, jinak nic moc.

Kika píše: Např. syn byl pokřtěn pouze Adam, v soupise pana faráře je ale uvedeno Jan Adam a u narození jeho potomků se pak obě jména střídají. (To zase není tak výjimečné, ale divné je, že v matrice není druhé jméno vůbec uvedeno.).

V tomhle případě bych si tipla, že šlo o biřmovací jméno, farář ho znal a z hlediska katolické víry bylo pro něj - kněze- důležité ho při příležitosti zl. svatby uvést.
Ale samozřejmě jde jen o úvahu.
Z

Nevadí . To je právě to... Okounov sice patřil pod Klášterec nad Ohří a tím pádem pod litoměřický archiv, ale Srní je pod farou Boč a ta je v archivu Plzně. Já v podstatě pátrám v západní části Krušných hor a na Doupovsku a skáču z Plzně do Litoměřic. Nechápu podle jakého klíče jsou matriky uloženy do oblastních archivů, protože v soupisu obcí kláštereckého panství jsou uvedeny všechny zmíněné obce. Plzeňský archiv je docela dobrý, ten litoměřický je za trest

Rozklíčovávat to nebudu, ale přispěji něčím ze života. Člověk nemá tak bohatou fantazii, aby dokázal vymyslet to, co život natropí.

Stalo se cca okolo r. 1950. Narodil se syn v porodnici, otec ho nechal zapsat do matriky a když přijeli domu, rodička s děťátkem, tak je přivítala babička slovy: " A máme doma Vašíčka". Novopečený otec svou mámu neopravil, nechal to být, nikomu nic neřekl. Vašíček byl Václavem až do svých 15 let, než přišel čas, aby dostal občanský průkaz. K jeho vydání je třeba rodný list, a tehdy to "prasklo". Z Václava byl najednou Karel.
Není to jediný případ, mé ženy sestřenice na tom byla stejně. Do vydání OP ji říkali také jinak, než došlo na rodný list.
Oba odchodili základní školu, dostávali vysvědčení a další evidence k tomu. Všechno na jiné jméno.

Teď si dosaďte 18. století, OP neexistovaly, tedy ani kontrola a rodný list měl málokdo. Nepotřebovali ho. Chudák genealog, u tohohle prostě není vodítko.
Nemyslím si, že se to stalo v daném případě, ale je to také jedna z možností.

To je jak z Cimrmanů .... díky za příspěvek. Nechci dogmaticky tvrdit, že to tak bylo, je to jen úvaha a snaha pohnout se dál

Moniko, jen bych trochu poupravil, resp. upřesnil ten metodologický přístup - základem vědecké metody není shromaždovat důkazy svědčící PRO nějakou teorii, nýbrž se ji naopak vytrvale snažit tzv. falsifikovat, tj. najít důkazy PROTI ní, aby ji bylo možno opustit a nahradit teorií lepší Čili - teorii nelze potvrdit, lze ji jen vyvrátit. (Až tak zlí na sebe opravdoví vědci jsou.
V běžném genealogickém provozu je ovšem praktičtější ten poněkud měkčí přístup, který popisujete zcela případně.