GENEALOGIE

Dobrý den všem.
Marně se snažím dohledat, jakou berni vlastně osedlý podle berní ruly odváděl?
Nevlastním knihu berní ruly - v ní je to možná jasně napsáno, ale google mi na tento dotaz nechce odpovědět .
Vím, že na smiřickém panství podle berní ruly hospodařil sedlák Jan Chmelík, vlastnil 30 kop záhonů, na zimu seje 32 strychů a na jaře 20 strychů. Má také 7 potahů, 6 krav, 9 jalovic, 10 ovcí a 6 sviní. Grunt vyhořel a byl defalcírován ke 4. kvartálu 1672.
Chtěla bych se dopídit kolik by měl odváděl státu peněz (poté, co mu přestalo platit osvobození od daně).

Děkuji za nasměrování...

Podle toho, že se nikdo neozývá předpokládám, že v berní rule v poznámkách žádný údaj o tom, že sedlák který má 1 lán, odvádí 1 kopu grošů a 2 slepice asi zmíněn není
Podle urbáře smiřického panství z roku 1655 jsem se dověděla, že na gruntu je vyměřeno odvádět: ouroku svatojirského 2 kopy a 2 míšeňské groše a ouroku svatohavelského také dvě kopy a 2 groše. Dále odvádí v naturáliích : 1 plec, 3 slepice ouroční, 2 husy odůmrtní , 2 slepice (zřejmě také odůmrtní) a 2 kapouni (kapoun = vykastrovaný kohout). Neobjevuje se zde žádná zmínka o robotě. (odúmrť:Tehdejší majitel Smiřického panství Jan Rudolf Trčka vzdal svým ‚majestátem‘ práva odúmrti, to znamená, že povolil svým podda-ným, aby sami svobodně rozhodovali o tom, komu odkáží své statky. Jako náhradu pak vyžadoval slepici či husu jako ourok navíc).
Chápu tedy správně, že sedlák vrchnosti platil jako ourok výše zmíněné peníze a naturálie.. To, co sedlák platil vrchnosti je zachyceno v urbáři....
A co pak bylo placeno státu, jako tzv. kontribuce? Měla by právě to zohlednit berní rula? Nebo se v té době kontribuce prostě neodváděla (podivné)?
Nebo vrchnost kontribuci státnímu aparátu platila z ouroků, které na poddaných vybrala? Jak to vlastně celé fungovalo?

Další otázkou pro mne zůstává, zda tento urbář z roku 1655 vznikl na popud berní ruly (1654), nebo byl vydán ještě před ní?

V Berní rule opravdu o žádné platbě nic napsáno není

Tady je např. práce na téma Vývoj právní úpravy daní na našem území https://is.muni.cz/th/321319/pravf_m/Di ... 321319.pdf

Děkuji Violo za ten odkaz na diplomovou práci. Dověděla jsem se tam, že podle berní ruly za jednu jednotku (zřejmě 1 strych, či jednoho osedlého? - není to výslovně uvedeno) se platilo 8 rýnských zlatých. Během let se počet zpětinásobil až na 40 zlatých....
Nedokázal by mi to někdo ještě zpřesnit?

Berní jednotkou byl 1 osedlý. Tento osedlý ale není prostě totožný s jednotlivými sedláky zmíněnými v Berní rule, ale jednalo se o jakousi ideální jednotku. Berní rula sama je pouze podkladem, na základě kterého se vypočítaval počet osedlých pro každé panství. Počet ideálních osedlých se tak oproti počtu lidí zmíněných v BR mohl lišit až o mnoho desítek procent. Ve výpočtu hrálo například roli i to, jestli měli poddaní možnost výdělku z řemesel, jestli leželo panství v horách, nebo v nížině atd. Podle tohoto počtu "ideálních osedlých" z každého panství se pak každý rok rozpočítávalo rozdělení celkové sumy požadované kontribuce (které se opět rok od roku měnilo; víceméně rostlo). Hlavní myšlenkou zde tuším bylo, že poddaný by měl na kontribuci dávat přibližně 1/3 ročního výnosu z gruntu. Za Berní ruly (1654) to bylo skutečně asi 8 zl. na jednoho "ideálního osedlého", za revizitace (1684) tuším okolo 16 zl. Pak to stoupalo, takže ve 40. letech 18. stol. se platilo až přes 40 - 60 zl. Roku 1749 pak nastoupil nový tereziánský katastr a roku 1757 další (do velké míry založený na předchozím). Silně doporučuji přečíst si od Josefa Pekaře "Knihu o Kosti" a "České katastry 1654–1789", oboje přístupné online na internetu. Nádherná, i když složitá četba.

Aha, děkuji moc, jak za objasnění, tak za tipy na četbu. Jdu si knížky zkusit vyhledat...

Knihu o Kosti najdete třeba tady: http://www.pdfknihy.maxzone.eu/pekar.html Doporučuji druhý díl, kapitolu VIII - Kontribuce. Pekařovu knihu o katastrech lze najít asi nejlépe v ČČH, kde postupně vycházela. Začátek najdete zde: http://www.digitalniknihovna.cz/knav/vi ... 1143e3f55c
Vždyť vy jste s Josefem Pekařem příbuzná!! Vidím ve Vašem rodokmenu Pekařovi z Malého Rohozce č. 19. Tam se historik Josef Pekař roku 1870 narodil.

Jojo jsem s ním příbuzná, ale Knihu o Kosti ani žádnou jinou jsem od něj zatím nečetla, ale už to napravuju ... Škoda, že třetí díl Knihy o Kosti zřejmě není digitálně, ale tak v knihovně ho snad někde najdu....

Třetí díl knihy o Kosti je legendou sám o sobě Byl mnoha lidmi očekáván, Pekař sám ho za svého života nikdy nevydal, ale ve vydání z roku 1998 skutečně je. Tedy to, co se z rukopisné pozůstalosti dalo z třetího dílu sestavit. Kdybyste ho nemohla sehnat, dejte mi vědět. Nicméně reálně se Pekařovi ten třetí díl "přetavil" hlavně do knihy "České katastry", kterou vydal tehdy místo něj. V konkrétních příkladech tam na kostecké panství často odkazuje.

Kniha o Kosti je nádherná! Z vysloveně čtenářského hlediska je samozřejmě nejvděčnější první díl, ale Vaše otázka v úvodu diskuse naznačuje, že budete schopna ocenit i hodnotu dílu druhého, který je jinak pro běžného čtenáře asi dost složitý a možná i nudný. (Pekař sám se o něm vyjádřil, že to "ke čtení to nebude".)

Cha, to jsou všechno poklady, zatím jsem to jen prolistovala a začetla jsem se až do toho začátku O katastrech, co jste mi dal/a odkaz......Konečně odpovědi na některé mé otázky, které google ani internet zodpovědět nezvládl . Super!