vejminek na dvou gruntech? Rtyně u Jaroměře cca1700 vyřešeno

[matju]

Mám dva syny po zemřelém Václavu Jarošovi (+1699), Václava a Jana.

Václav v roce 1699 podědil ve vsi Rtyně grunt po otci. A na gruntu nechává vejminek pro manželku Václava (otce) Sibylu. Jan koupil v roce 1699 chalupu od bratra Václava (Václav totiž zdědil statek po otci, tak se zřejmě přesouvá tam a Janovi nechává svou původní chalupu). A na gruntu má Jan opět vejminek pro Sibylu.

Je něco takového běžné, aby jedna osoba měla vejminek na dvou gruntech?
U Václava není jednoznačně psané, že má Sibyla na gruntě vymíněnou světnici, nevím, zda se pod pojmem vejminek představovalo pouze jídlo a peníze, bez místnosti k bydlení na gruntu. Je to tedy možná myšleno tak, že u jednoho nevlastního syna má zajištěnu stravu a u druhého ubytování? Nebo může bydlet na obou místech?

Václav: http://www.imagehosting.cz/images/vclavfjf.jpg
"Wejmienek se dawa po neb. Vacl. Jarošovi Sybile manzelce s tiemi syrotky s te ziwnosti az do vzrustu jich pšenice, žita, ječmena atd... + peníze "
Jan: http://www.imagehosting.cz/images/janwzw.jpg
"Wejmienek pozustaly po neb. Vaclavovi Jarosovi zenie Sybile s pieti syrotky dovule jeji aby s nim v te chalupe byla."

[Dawid]

Myslíte si to správně Každý z obou synů na sebe zkrátka vzal část péče o matku - s tím, že u jednoho i bydlela.
Běžné to není, naopak se to vidí dost vzácně (zpravidla se k té péči smluvně zavázal jen jeden člověk); ale nebyl žádný důvod, proč by to tak být nemohlo. Jako výminek si člověk mohl vymínit cokoliv, s bydlením i bez.

[Zora]

Ještě v letech 1960-1965 si uvědomuji situaci, kdy stará matka dvou dospělých dětí u jednoho byla přes den (dcera) a u druhého spala (syn), stravovala se u dcery, na stáří ležela u syna, ale staraly se obě "děti". Nešlo sice o vejminkářskou smlouvu, ale o rozdělení péče o matku mezi obě její děti podle omažitých možností každého z nich.
Z

[matju]

Zajímavé Děkuju za přiklady z praxe.