Školní výkazy ve St.okr.archivu

[m.k.85]

Dobrý den,
mám v úmyslu navštívit Okresní archiv a zde nahlédnout do třídních výkazů obecné (Národní) školy z let 1932 až 1940, kdy v těchto letech, dle mého odhadu, tuto
školu navštěvovala moje babička, narozená v lednu r. 1926. Šlo o školu, kde podle školního inventáře bylo v každém školním roce více tříd. Tzn, že např. ve školním roce
1932/1933 je třída I., II., III., IV., později i IV.A a IV.B. Jde mně o to, jaké třídy navštěvovala v jednotlivých ročnících, tak abych následně věděl, které konkrétní knihy mám v archivu objednat? Podotýkám, že tyto archivní materiály nejsou součástí badatelny a až po jejich objednání je teprve dovezou a připraví k nahlédnutí a logicky nechci objednávat z jednotlivých ročníků všechny třídy - to by byl stoh knih...
Jak žáci postupovali? Chodili v 1. školním roce do I.třídy, ve 2. šk. roce do II. třídy, ve 3. šk. roce do III. tř. atd.? Ale až splnili první čtyři třídy, tak poté šli z novu od I. tř.
v nějakém vyšším oddělení, až do dovršení zhruba 14ti let ?
Máte zkušenosti s třídními výkazy?
Děkuji.

[Slim]

Možná by bylo dobré upřesnit, který archív máte konkrétně na mysli a ideálně i kterou školu. V každém archívu a pro každou školu to může být jiné. Čím konkrétnější dotaz položíte, tím konkrétnější odpověď pravděpodobně obdržíte. Prakticky žádné archívní materiály obvykle nebývají součástí badatelny, s výjimkou některých archivních pomůcek, ale vozí se z depozitáře. Teď je otázkou jestli je badatelna ve stejné budově jako místo, kde jsou tyto archiválie deponovány, pak obvykle nebývá problém dovyžádat si archiválie dle potřeby. Ale opět záleží na konkrétním archívu.

[m.k.85]

Děkuji za odpověď.
Doplním, že se jedná o soka Vyškov se sídlem na zámku ve Slavkově u Brna. Zde jsem už několikrát byl a vím, jak to tu chodí. Ve stejné budově, jako badatelna jsou uloženy pouze obecní a školní kroniky, takže co se týče ostatních archiválií, tak co si předem neobjednáte, tak v ten den prostě nemáte a dovyžádání nepadá v úvahu.
Naproti tomu, když jsem byl třeba v soka Hodonín, kde vše bylo na jednom místě v jedné budově, tak bádání bylo najednou pro mě neporovnatelně komfortnější a pohotovější, dle potřeby mě dovybavili na počkání. Ocenil jsem tu i osobnější přístup archivářek.

V otázce o kterou jde školu upřesním, že jde o Brankovice okr. Vyškov. Byly tady dvě školy, jedna měšťanská (střední) a druhá do které chodila i moje babička byla obecná (národní).
No a kdyby to šlo i v tomhle archivu (Vyškov, resp. Slavkov) případně si dovyžádat, tak jsem tuhle otázku ani nepokládal. Myslel jsem, že kdybych věděl jak obecně žáci postupovali s věkem dál, tak přesně vím jaké třídní knihy objednat. Ale asi záleželo na škole a počtu tříd apod.
S pozdravem M.K.

[zeter]

Já už v nějakých školních záznamech hledal, ale rozhodně ne na dost reprezentativním vzorku (a byly to spíš starší záznamy), abych mohl radit najisto, takže to berte s rezervou. Nicméně postup se mi zdál víceméně lineární, co rok, to vyšší třída, u A,B si nejsem jistý; ve starších materiálech jsem viděl ještě i nějaká oddělení v rámci tříd. Postup ale nebyl automatický - mám dojem, že žák musel být uznán způsobilým, aby postoupil, postup taky mohly zpomalit dlouhodobé nemoci a jiné okolnosti. A věkově byly třídy dost různorodé.
Pokud nevíte, kdy přesně babička do školy nastoupila a objednával byste jen jednu řadu tříd ('32 I., '33 II., '34 III. atd.), mohl byste se o snadno rok minout. Spíš by bylo lepší to zkusti nějak statisticky, něco jako: '32 - I., '33 - I. a II., '34 - I., II. a III., '35 - II., III. a IV., atd., abyste měl pokryté různé začátky a různé průběhy docházky, v každém roce aspoň +/- jednu třídu kolem té nejpravděpodobnější. Záleží na tom, kolik knih se dá najednou objednat.
Možná bych doporučil nahlédnout do školních záznamů podobné obce v podobném časovém období na internetu - SOA Opava má školních záznamů online spoustu - ať víte, jak ty záznamy vypadají. (já na ně mimochodem nedám dopustit, zejména když člověk stopuje nějakou mobilní rodinu - je tam totiž rok a místo zahájení školní docházky, každý rok aktualizované bydliště rodičů a zpravidla i poznámka, když se žák odstěhoval - a kam!... nebo že umřel. Plus u závěrečných hodnocení různé více či méně vtipné komentáře typu "je vzpurná a drzá" nebo "nechodil vůbec do kostela")

[m.k.85]

Mám podobné zkušenosti s těmito knihami. Jsou v nich zajímavé a potřebné informace i s uváděnými vtipnými poznámkami, ale také přesná data, kdy se rodina přestěhovala a kam, s pečlivostí vlastní tehdejším kantorům.

Asi bude opravdu nejlepší napřed vystopovat, kdy babička nastoupila školní docházku, jak žáci pokračovali dále a pak provést druhou objednávku, více méně na jisto. Ale za předpokladu, že žák prospíval a nestonal, jak píše zeter.
Děkuji.

[Zora]

Já bych jen uvedla, že se mně nezdá Vaše členění škol.

V otázce o kterou jde, školu upřesním, že jde o Brankovice okr. Vyškov. Byly tady dvě školy, jedna měšťanská (střední) a druhá do které chodila i moje babička byla obecná (národní).


Podle mě bylo členění škol jiné - viz také wiki a moje vzpomínky, kdy jsem sice chodila již do jiného systému škol, ale do stejných budov jako generace předků a ti byli zvyklí školy nazývat postaru.

Obecná škola (německy Volksschule) byl typ školy pro primární vzdělávání dětí, zavedený v Rakousku (včetně českých zemí) v roce 1869 v souvislosti se zavedením povinné školní docházky na základě Hasnerova zákona.
Obecná škola byla institučně odděleným prvním stupněm národní školy,
jejím
druhým stupněm byla měšťanská škola (tzv. měšťanka, německy Stadtschule či Bürgerschule, po roce 1918 nazývaná i v češtině též občanská škola).

Československý „malý školský zákon“ z roku 1922 rakouský systém národní školy s drobnými úpravami převzal. Po roce 1948 byla v Československu obecná škola zákonem o jednotné škole přejmenována na národní školu, tu pak v roce 1953 nahradily jiné typy škol.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obecn%C3%A1_%C5%A1kola

Myslím si, že
obecná škola - to byly ročníky pro menší děti - dnešní 1. až 5. třída.
měšťanka - to byly ročníky pro větší děti a byly to tři postupné ročníky , tedy jakoby 6. - 8. třída. Čtvrtý ročník (jakoby 9. třída) nebyl povinný, ale navštěvovalo je žactvo, které plánovalo další studium.

Domnívám se, že Vaše babička chodila do obou typů škol - jinak řečeno, navštěvovala postupně obě budovy.
Zkuste si najít, zda byla v Brankovicích střední škola - tedy škola, zakončená maturitou.

Možná, že byste mohl položit dotaz v SOKA.

Z

[m.k.85]

Paní Zoro,
neberte mě prosím až tak za slovo. Jen jsem vycházel z názvu fondu, který mám již nafocený. Tam se skutečně píše o národní škole (tento název je napsaný nad přeškrtnutým názvem "obecná") a o střední škole (tento název je napsaný nad přeškrtnutým názvem "měšťanská" škola). Takže ty správné názvy jsou asi jak uvádíte Vy a také ty, co jsou přeškrtnuty. Přičemž zcela jistě v Brankovicích žádná škola nebyla zakončována maturitou - nanejvýš šlo o měšťanku.

Ale z vlastních zkušeností z archivu vím, že žáci chodili do obecných škol určitě i od prvopočátku až do konce, tedy ideálně od svých 6 do 14 let (8 let v obecné škole). Narazil jsem na obecné školy jednotřídní, ale také i čtyřtřídní - asi záleželo na počtu žáků a na době. Tedy do měšťanských škol všichni žáci v pozdějším věku nepřestupovali.. Někdy jsem tu narazil na pozn., že ten a ten žák přechází na gymnázium a ten a ten na měšťanku.
Nebývaly měšťanky zpravidla ve větších obcích a městech?
Možná to bylo jak píšete, že v pozdějším věku žáci přešli na měšťanku, s tím rozdílem, že jen ti nadanější s lepšími výsledky apod?
Tak uvidím a upřesním v archivu.
Děkuji

[Zora]

Myslím, že se shodneme

děti měly povinnou školní docházku do 14 roků.

napřed chodily do obecné školy (pět postupných tříd)
pak chodily do měšťanky, - 3 povinné třídy, ta čtvrtá nebyla - myslím- zavedena všude , a byla nepovinná.
Po skončení obecné školy - tedy po pěti postupných třídách mohly děti odejít na osmileté gymnázium, nebo na osmiletou reálku. (Gymnázium i reálka byly zakončeny maturitou).

Po ukončení 3. postupné třídy měšťanky odcházeli žáci do učení, nebo do praktického života, po ukončení 4. postupné třídy odcházeli na střední školu - většinou odborná, s konkretním zaměřením.

V obcích, kde bylo naopak hodně dětí, se otvíraly souběžné třídy s označenám A, B, C,....


Malotřídky bývaly v malých obcích, někde bylo pět tříd, ale vyučovaly se současně žáci více tříd. ( např. "ve třech" učebnách 1.+2. třída, 3. + 4. třída, 5. třída byla samostatná) Byly také obce, kde byly třeba jen dvě třídy - (1. + 2. třída vyučování společné) a od třetího postupného ročníku obecné školy chodily děti do vzdálenější školy.

Nechtěla jsem se Vás dotknout, to fakt rozhodně ne.... jen spíš upozornit, že střední škola je asi špatně a netýká se základního školství v Brankovicích.
Z

edit - často jsou také uváděny chlapecké a dívčí školy (třídy)

[m.k.85]

Souhlasím s Vámi a nějak jste se mě nedotkla...
Děkuji za odpověď

[zeter]

jinak ještě pro jistotu: velký pozor na abecední řazení těch záznamů - i v rámci jedné třídy (třeba III. b) vídám, že zhruba 2/3 zapsaných žáků jdou podle abecedy, a zbytek následuje jakoby znovu abecedně, ale pomíchaně. (Nikdy jsem si nedal práci, abych zjistil, proč to tak je, ale je potřeba na to myslet.) A ten zbytek studentů navíc bývá občas z celé abecedy, i když je třída např. jen do písmene M.
Není to úplně pohodlné hledání...

[ZEL]

Ad školy na Brankovicku. V nedalekých Nemochovicích byla pouze obecná škola, po páté třídě učitel rozhodl, které děti zůstanou v obecné škole a které budou nadále čtyři kilometry pěšky docházet na měšťanku v Brankovicích (někteří sedláci z takového rozhodnutí moc radost neměli). Tam se setkávaly děti i z ostatních okolních obcí a předpokládám, že v obecné škole v Brankovicích to bylo stejné.
Na ty brankovické výkazy se také časem chystám, dejte pak vědět, jak jste dopadl.

[reta]

Když se tady diskutuje ne téma školní výkazy, tak ještě jedna otázka. Obecně, pořizovaly se (vznikaly) i výkazy v letech 1800 - 1850?

[m.k.85]

Přesně takhle jsem měl na mysli, že to tu fungovalo. Ano Nemochovice jsou hned vedle. Dokonce tam učil můj pradědeček a v Brankovicích pak dělal řidícího učitele na obec. škole.
Pak dám určitě vědět, jak jsem dopadl.

Obecně nevím, kdy se začaly pořizovat tyto výkazy, ale z vlastní zkušenosti jsem narazil na nejstarší někdy z 60. a 70. let 19. st.

[Zuzana Jah]

Některé obce mají dochovanou tzv. matriku obyvatel - bývá v ní uvedeno podle čísel popisných kdo v domě bydlel a kam se případně přestěhoval. Také byla matrika "cizích" tj těch, kteří neměli v obci domovské právo. V jedné obci bez dochovaných sčítacích operátů mi uvedené knihy pomohli v pátrání. Knihy byly vedeny po roce 1918 a nemusely se dochovat či být předány do archivu.

[Peters]

V SOkA Cheb mi toho z třídních výkazů moc neukázali, skoro vše začerněné - prý ochrana osobních údajů.

Já jsem viděl matriku obyvatel vedenou od roku 1890 (na základě sčítání lidu 1890) a pak od roku 1900 (na základě sčítání lidu 1900), sčítání lidu se tam také nedochovalo, takže velmi užitečná pomůcka.