Kdo přebírá grunt po otci?

[Viola]

V tomto rodokmenu http://www.paichl.cz/paichl/knihy/genealogie/Saga.htm (odkaz od Brasla v jiném příspěvku) se píše "Náš Valentin byl nejspíše prvorozeným synem, a proto převzal hospodářství po svém otci asi v roce 1651."
Já doteď žila v tom, že nejstarší syn, pokud je už hospodaření schopný, přebírá grunt po zemřelém otci. Ale pokud otec odchází na vejminek, tak grunt přebírá syn nejmladší, aby se o rodiče co nejdéle staral.
A teď jsem zmatená, co je tedy pravda a v jakém období se tyto zvyklosti držely?

Díky za vysvětlení.

[Sagitarius]

Tak určitě do toho mohlo zasahovat více faktorů než jen věk. Ať už neschopnost/neochota některého ze synů se o grunt starat (viz Posel z Liptákova od Cimrmana , klidně i oblíbenost konkrétního dítěte, nebo nedůvěra v otcovství. (kukačka)

[zeter]

Já už se setkal s nejrůznějšími scénáři, včetně toho, že grunt dostal syn prostřední
U toho nejmladšího je logika docela jasná, ti nejstarší synové v době, kdy hospodář už byl zralý na předání gruntu, mohli sami být už v letech - a co mezitím s nimi jiného, než je (dobře ) oženit...

[Míla]

Možná někde platila nějaká přesná pravidla,ale já si myslím,že se to řešilo podle nastalé situace. Můj pra-pra děd zemřel ve 37 letech na TBC,měl syna Josefa-mého praděda,2 dcery a nejmladšího syna Jana. Po smrti otce měl Josef necelých 7 let a přepsali na něj celé hospodářství. Nevím, co by se dělo kdyby jako dítko zemřel. Jeho mladší bratr Jan zemřel v 19 letech.Pra-prababa se znovu provdala,hospodařila s Josefovym otčimem a měla s nim dalši děti, a až se Josef oženil tak převzal hospodařstvi.

[matju]

Já jsem četla, že odpradávna dědil dle zvyklostí nejmladší syn. A že až císař Josef II., který pa­tentem z roku 1787 stanovil, že dědit statek má vždy nejstarší syn. Ale nepovedlo se mi vypátrat o jaký patent se jednalo.... Ale scénář se samozřejmě měnil, setkala jsem se se záznamem v gruntovnici smiřického panství, že nejmladší syn nebyl pro hospodaření vhodný, a tak otec prodal grunt prostřednímu a nejmladší byl vyplacen.

[Zora]

... a tak otec prodal grunt prostřednímu a nejmladší byl vyplacen.

Jakože jenom ten nejmladší syn byl vyplacen?

Co jsem četla gruntovnice, tak byly vypláceny všechny děti, včetně dcer, a to bez ohledu na to, zda už byli/y ženatí/vdané nebo ještě ne. Jedinou výjimku jsem našla těsně po roce 1600, kdy jedna z dcer neměla na podíl z otcova gruntu nárok, protože "už byla vybyta".

asi jen překlep, jeden neschopen, jeden vyplacen. Z

[matju]

Nene, vypláceni byli samozřejmě všichni sourozenci a nejmladší s nimi, omlouvám se, nepřesná formulace

[Věra Mátlová]

A já mám ještě jiný případ. V roce 1782 po zemřelém otci rodiny hospodařila vdova, v roce 1799 se druhý nejmladší syn oženil a zbýval ještě ten nejmladší. Celolánový grunt se "na žádost dospělých dědiců" rozdělil tak, že ženich dostal 1/3 a ten nejmladší svobodný 2/3 (další dva nejstarší bratři a dvě sestry byli už ženatí/vdané) a povinnost výminku se zajištěním živobytí pro matku.
Hospodařili pak (svorně?) na rozděleném gruntě, který stále měl jedno popisné číslo.

[matju]

Dělení gruntu pozoruji až po roce cca 1780, to se to množí jako mouchy, takže předpokládám spojitost s nějakým patentem od Josefa II o možnosti dělení gruntu, ale nepátrala jsem. Předtím asi oficiální možnost rozdělit grunt nebyla, možná nějaké velké vyjímky.

[Viola]

Je jasné, že byly výjimky a věci se řešily podle situace, ale ta věta v podstatě zní "převzal hospodářství po svém otci asi v roce 1651, proto byl nejspíše prvorozeným synem". Z toho mi vyplývá, že autor ví o nějakém pravidle nebo tradici, která byla v 16.–18. století dodržována.

[Brasl]

Asi jen v jednom případě bylo dáno kdo převezme majetek. A to je fideikomis: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
To ovšem není ani tak otázka gruntů/statků, ale spíše šlechty. I když to mohl mít i statek.
Dědilo se podle závěti nebo podle práva, a nebo podle obojího. Právo nebylo jednotné (české/německé).
Takže předání gruntu bylo víceméně otázkou zvyku, ale podmíněného ekonomicky, velikostí gruntu. Velký statek uživil víc lidí a potřeboval na práci víc lidí. Nejstarší syn tedy mohl počkat a převzít hospodářství. Na malém statku počkat nemohl, neuživil ho, tak odešel jinam a zůstal nejmladší.
U domkařů dokonce velmi často převzal hospodářství zeť, manžel nejmladší dcery.
Do nástupce měla samozřejmě co mluvit vrchnost. Sourozencům se vyplácely podíly, sestrám místo podílu věno, ktré v případě dědění jim bylo započteno na dědický podíl, jako obdržený dar a nedostaly už nic.
Jak se tu občas vyskytnou diskuze, tak si vzpomínám na případ, kdy dědil/ převzal grunt nejstarší syn, ale protože nebyl schopný hospodařit, tak na statku dělal čeledína a hospodáře jeho bratr.

[Karla55]

O převodech gruntů obšírně a podrobně s konkrétními příklady z panství Šťáhlavy v knize Alice Velkové - Krutá vrchnost ubozí poddaní?. Ke stažení na stránkách Historického ústavu: http://www.hiu.cas.cz - Nakladatelství - publikace v elektronické podobě.

[Věra Mátlová]

Zajímavé čtení,
a přináší řadu úvah - například pasáž:
Matěj Levý vypověděl, že byl v roce 1755 dosazen jako pacholek na statek ve Zdemyslicích, kde po smrti Jana Řapka zůstala vdova s pěti dětmi. Po čase žádal, aby byl propuštěn na panství Hradiště. Jeho žádosti nebylo vyhověno, naopak byl podle svých slov přinucen oženit se s dotyčnou vdovou a statek převzít. Matěj Levý však nebyl dobrým hospodářem, proto byl vrchností hospodaření zbaven a odveden na vojnu. Na statek byl dosazen Jan Šimek.
Jakpak to asi mezi Matějem a vdovou bylo doopravdy?

[Brasl]

Po čase žádal, aby byl propuštěn na panství Hradiště. Jeho žádosti nebylo vyhověno, naopak byl podle svých slov přinucen oženit se s dotyčnou vdovou a statek převzít.

Tady je taky případ dosazení hospodáře a jeho oženění:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

[Věra Mátlová]

Já mám takový mně nepochopitelný případ zmařené svatby - ale teď bych skoro i věřila tomu, že v tom měla vrchnost prsty - ženich byl nezletilý (20 letý) "sirotek" a nevěstě ještě nebylo 16:
V Knize manželských smluv je zapsaná smlouva datovaná 14.7.1798 mezi Matějem (jeho poručnicí je matka) a Alžbětou resp. jejím otcem rychtářem z vedlejší vsi. Oba snoubenci byli evangelíci. Matějovi jako novému hospodáři předává matka-vdova rodný grunt. Otec nevěsty se zavazuje přenechat svou kontribučenskou chalupnickou živnost, kterou původně chtěl předat dceři Alžbětě a jejímu manželovi, staršímu bratrovi ženicha Václavovi, který se také chystá oženit. Smlouva je ale podepsaná jenom otcem nevěsty a oním Václavem, a je sepsána se souhlasem vrchnoporučenského soudu.

12.10. téhož roku je podepsána smlouva mezi Václavem a jeho nevěstou Annou (resp. jejím otcem), kde se uvádí statek v jiné vsi v sousedství, zakoupený Václavem jako sídlo budoucích manželů. Sňatek se konal o dva týdny později.

29.1.1799 se žení poslední svobodný bratr Matěje, Pavel, zůstává na rodném gruntu (svatební smlouva sepsána 2 týdny před tím).

25.5.1799 je sepsána další smlouva mezi Matějem a novou nevěstou Annou, resp. jejím otcem z další (jiné) vsi v okolí. Sňatek se konal dva týdny po podpisu smlouvy, Matěj s Annou zůstávají na Matějově rodném gruntu.

Původně zamýšlená Matějova nevěsta Alžběta se vdává o 6 týdnů později ve své vsi, ženich je katolík, sňatek v katolické matrice. Věk nevěsty něco přes 16 let, souhlasí s matrikou křtů. První děcko se jí narodilo rok a půl po svatbě, nemanželské děcko před svatbou neměla.

Protože sepsání smluv bylo obvykle v termínu 1-3týdny před sňatkem, znamená to, že první Matějův sňatek byl zrušen doslova „na poslední chvíli“. Co se asi mohlo stát? Žádné náhlé úmrtí v rodině, oba rodiče nevěsty i matka ženicha se žijí ještě dalších 15 resp. 30 let. Nedohodli se na poslední chvíli podle svých představ, proto ani tu smlouvu Matěj resp. jeho matka-poručnice nepodepsali?
Další problém je Alžběta. Není jí ještě 16, je jediným přeživším dítětem chalupníka (byť rychtáře). Je to vhodná partie pro dědice celolánového gruntu, který je později (1870) popisován jako vzor zemědělského pokroku, a jeho hospodář (Matějův syn) se stává okresním starostou a nakonec i poslancem Českého zemského sněmu, kde zastupoval kurii venkovských obcí?

Že by to byl jen ad ultimo dovedený truc Alžběty nebo Matěje proti svatbě smluvené bez jejich účasti? A rok nato se poslušně oba vdají/ožení ?